Klíšťová encefalitida: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

(→‎Léčba a prevence: odkazy; dodatky)
Řádek 31: Řádek 31:
==== Léčba a prevence ====
==== Léčba a prevence ====
* Dosud jen symptomatická ([[analgetika]], [[antiemetika]], [[antipyretika]]), klidový režim;
* Dosud jen symptomatická ([[analgetika]], [[antiemetika]], [[antipyretika]]), klidový režim;
* parézy léčíme podáváním vit. B a [[rehabilitace|rehabilitací]]
* parézy léčíme podáváním [[vitamín B|vit. B]] a [[rehabilitace|rehabilitací]]
* příznivě působí [[antiedematózní léčba]] a [[kortikosteroidy|kortikoidy]];
* příznivě působí [[antiedematózní léčba]] a [[kortikosteroidy|kortikoidy]];
* [[aktivní imunizace]] je dostupná široké veřejnosti (inaktivovaná vakcína ve 3 dávkách, přeočkování za 3 roky), avšak je třeba zvážit riziko [[postvakcinační encefalitida|postvakcinační encefalitidy]];
* [[aktivní imunizace]] je dostupná široké veřejnosti (inaktivovaná vakcína ve 3 dávkách, přeočkování za 3 roky), avšak je třeba zvážit riziko [[postvakcinační encefalitida|postvakcinační encefalitidy]];
* prevencí je rovněž ochrana před klítaty a nepít nepasterizované mléko (šíří se i mlékem infikovaných zvířat).
* prevencí je rovněž ochrana před klíšťaty a nepít nepasterizované kozí a ovčí mléko (šíří se i mlékem infikovaných zvířat, z kravského nákaza dosud nepopsána).


==== Prognóza a následky ====
==== Prognóza a následky ====

Verze z 13. 1. 2010, 22:48

Sající samička klíštěte v elektronovém mikroskopu.

Klíšťová encefalitida je lokální sezónní (jaro až podzim) arbovirová neuroinfekce.[1]

  • Původce: arbovirus (tj. virus přenášený členovci, obalený RNA virus) ze skupiny Flaviviridae.
  • Vektor: klíště obecné (Ixodes ricinus).
  • Rezervoár infekce: lesní zvěř, ovce, kozy.
  • Arboviry vyvolávají hlavně meningitidy, v mozku postihují šedou hmotu, v míše její přední rohy pod obrazem chabých paréz bez poruch čití.

Klinické příznaky a průběh

Po 1–2 týdnech inkubace je většinou typický dvoufázový průběh:

1. fáze („chřipková“)virémie s bolestí hlavy a svalů, teplotou a malátností, stav se za několik dní vždy zlepší → uzdravení nebo nastoupí 2. fáze.
2. fáze – meningeální příznaky: cefalea, světloplachost, encefalomyelitické příznaky: alterace vědomí (spavost až kóma), poruchy hlavových nervů, bulbární syndrom, chabé parézy končetin.

Diagnostika

  • rychle: průkaz IgM v séru
  • vzestup specifických protilátek (KFR, HIT)

Léčba a prevence

Prognóza a následky

  • Těžší formy vyžadují rekonvalescenci trvající týdny až měsíce;
  • přetrvávají rezidua (u 10 % pacientů)[2] v podobě periferních chabých paréz, poruch paměti, soustředění a spánku.


Použitá literatura
  1. SEIDL, Zdeněk a Jiří OBENBERGER. Neurologie pro studium i praxi. 2. vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0623-7.
  2. POVÝŠIL, Ctibor a Ivo ŠTEINER, et al. Speciální patologie. 2.. vydání. Praha : Galén-Karolinum, 2007. s. 297-299. ISBN 978-80-7262-494-2.