Klíšťová encefalitida: Porovnání verzí
Z WikiSkript
(→Diagnostika: odkazy) |
(→Léčba a prevence: odkazy; dodatky) |
||
Řádek 31: | Řádek 31: | ||
==== Léčba a prevence ==== | ==== Léčba a prevence ==== | ||
* Dosud jen symptomatická ([[analgetika]], [[antiemetika]], [[antipyretika]]), klidový režim; | * Dosud jen symptomatická ([[analgetika]], [[antiemetika]], [[antipyretika]]), klidový režim; | ||
* parézy léčíme podáváním vit. B a [[rehabilitace|rehabilitací]] | * parézy léčíme podáváním [[vitamín B|vit. B]] a [[rehabilitace|rehabilitací]] | ||
* příznivě působí [[antiedematózní léčba]] a [[kortikosteroidy|kortikoidy]]; | * příznivě působí [[antiedematózní léčba]] a [[kortikosteroidy|kortikoidy]]; | ||
* [[aktivní imunizace]] je dostupná široké veřejnosti (inaktivovaná vakcína ve 3 dávkách, přeočkování za 3 roky), avšak je třeba zvážit riziko [[postvakcinační encefalitida|postvakcinační encefalitidy]]; | * [[aktivní imunizace]] je dostupná široké veřejnosti (inaktivovaná vakcína ve 3 dávkách, přeočkování za 3 roky), avšak je třeba zvážit riziko [[postvakcinační encefalitida|postvakcinační encefalitidy]]; | ||
* prevencí je rovněž ochrana před | * prevencí je rovněž ochrana před klíšťaty a nepít nepasterizované kozí a ovčí mléko (šíří se i mlékem infikovaných zvířat, z kravského nákaza dosud nepopsána). | ||
==== Prognóza a následky ==== | ==== Prognóza a následky ==== |
Verze z 13. 1. 2010, 22:48
Klíšťová encefalitida je lokální sezónní (jaro až podzim) arbovirová neuroinfekce.[1]
- Původce: arbovirus (tj. virus přenášený členovci, obalený RNA virus) ze skupiny Flaviviridae.
- Vektor: klíště obecné (Ixodes ricinus).
- Rezervoár infekce: lesní zvěř, ovce, kozy.
- Arboviry vyvolávají hlavně meningitidy, v mozku postihují šedou hmotu, v míše její přední rohy pod obrazem chabých paréz bez poruch čití.
Klinické příznaky a průběh
Po 1–2 týdnech inkubace je většinou typický dvoufázový průběh:
- 1. fáze („chřipková“) – virémie s bolestí hlavy a svalů, teplotou a malátností, stav se za několik dní vždy zlepší → uzdravení nebo nastoupí 2. fáze.
- 2. fáze – meningeální příznaky: cefalea, světloplachost, encefalomyelitické příznaky: alterace vědomí (spavost až kóma), poruchy hlavových nervů, bulbární syndrom, chabé parézy končetin.
- Průběh je buď abortivní anebo je meningitida, encefalitida, ev. encefalomyelitida.
Diagnostika
Léčba a prevence
- Dosud jen symptomatická (analgetika, antiemetika, antipyretika), klidový režim;
- parézy léčíme podáváním vit. B a rehabilitací
- příznivě působí antiedematózní léčba a kortikoidy;
- aktivní imunizace je dostupná široké veřejnosti (inaktivovaná vakcína ve 3 dávkách, přeočkování za 3 roky), avšak je třeba zvážit riziko postvakcinační encefalitidy;
- prevencí je rovněž ochrana před klíšťaty a nepít nepasterizované kozí a ovčí mléko (šíří se i mlékem infikovaných zvířat, z kravského nákaza dosud nepopsána).
Prognóza a následky
- Těžší formy vyžadují rekonvalescenci trvající týdny až měsíce;
- přetrvávají rezidua (u 10 % pacientů)[2] v podobě periferních chabých paréz, poruch paměti, soustředění a spánku.
- Použitá literatura
- ↑ SEIDL, Zdeněk a Jiří OBENBERGER. Neurologie pro studium i praxi. 2. vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0623-7.
- ↑ POVÝŠIL, Ctibor a Ivo ŠTEINER, et al. Speciální patologie. 2.. vydání. Praha : Galén-Karolinum, 2007. s. 297-299. ISBN 978-80-7262-494-2.