Zvracení

			Článek byl označen za rozpracovaný, od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní
			Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse.
			Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu {{Pracuje se}} a stránku upravte.
			Stránka byla naposledy aktualizována v pátek 8. dubna 2011 v 10:11.

Zvracení je označení pro náhlé, nervově řízené perorální (případně též pernasální) vyloučení tráveniny ze žaludku či dvanácterníku, způsobené křečovitými stahy svalstva břicha a bránice. Zvracení je důležitý obraný reflex.

Fáze zvracení

Zvracení jako obranný reflex má několik fází:

• intenzivní salivace a nauzea
• obrácení peristaltiky (přesun tráveniny z horních etáží střeva zpět do žaludku)
• uzavření glotis
• zadržení dechu v mírné inspiraci
• kontrakce svalů břišní stěny (břišní lis) a zvýšení intraabdominálního tlaku
• relaxace dolního jícnového svěrače
• vypuzení obsahu žaludku

Nervové řízení zvracení

Zvracení je koordinováno nervovými centry v prodloužené míše a to několi cestami:

• n. vagus (parasympatikus, serotonin přes 5−HT₃−receptory)
• nn. splanchnici (hrudní sympatikus), které inervují vnitřní orgány dutiny břišní
• vlákna z vestibulárního systému (H₁ histaminové a M₁ cholinergní receptory)
• vyšší nervová centra (reakce na podněty zrakové, čichové, emoční, ale i anticipační zvracení u chemoterapie)
• area postrema − chemorecepční spouštěcí oblast (opioidní, 5−HT₃, a D₂ dopaminové receptory), stimulací může být urémie, hypoxie, ketoacidóza

Znalosti receptorů se využívá v terapii.

Příčiny zvracení

Mezi příčiny zvracení patří široké spektrum nemocí, lze rozlišit zvracení akutní a chronické. Ve většině případů je doprovázeno nauzeou.

• nemoci GIT
  • akutní: gastroenteritida, pankreatitida, cholecystitida, apendicitida, obstrukce tenkého střeva, hepatitida
  • chronické: refluxní choroba jícnu, achalázie, jícnové divertikly, stenóza trávicí trubice, gastroduodenální vřed, pooperační komplikace jako striktury, ale i funkční poruchy
• endokrinopatie − Adisonova choroba, nemoci štítné žlázy (hyperfunkce i hypofunkce), komplikace DM (ketoacidóza u DM I. typu)
• malignity − nádorová onemocnění GIT (pankreas), ale i jinde − bronchogenní ca., nádory mozku
• neurologická onemocnění − nitrolební hypertenze, migréna, trauma hlavy (akutní zvracení)
• psychiatrická onemocnění − deprese, úzkostné stavy,
• infekce mimo GIT − infekce močových cest
• některé léky (protinádorová chemoterapie, perorální antidiabetika (metformin), antibiotika (erytromycin), opioidy, antiparkinsonika, antiarytmika, digoxin
• alkohol, drogy

Projektivní zvracení (prudké zvracení bez předchozího upozornění nauzeou) je typické u nitrolební hypertenze a u malých dětí při hyperkalemii a stenóze pyloru. Zvláštním typem zvracení je miserere (zvracení střevního obsahu).

Komplikace

Zvracení může míti závažné důsledky – zvláště při recidivách způsobuje dehydrataci, hypochloremii, hypochloremickou alkalózu, následkem zvýšeného vylučování iontů dochází k jejich nerovnováze. Brání nemocnému v příjmu potravy a tak způsobuje také nutriční potíže. Při usilovných stazích může dojít k natrhnutí jícnu, jež vyvolá zvracení krve (Malloryho−Weisův syndrom).

Léčba zvracení

Lehké formy zvracení běžně odezní bez toho, aby bylo nutné zahájit terapii, důležitá je rehydratace organismu, dieta. K terapii antiemetiky přistupujeme až u těžších forem zvracení (zvracení po chemoterapii, akutní pankreatitida…). Základní skupiny antiemetik jsou:

• parasympatolytika
• antihistaminika
• fenothiaziny
• antagonisté 5−HT₃−receptorů
• prokinetika

 Podrobnější informace naleznete na stránce Antiemetika.

Důležitá je léčba komplikací − dehydratace, metabolického a iontového rozvratu. U zvracení v počátku těhotenství se doporučují režimová opatření − menší dávky jídel podávané častěji, důležitá je neutrálnost při smyslovém vnímání (nekořeněná, netučná, čichově neutrální).

Pro terapii zvracení během chemoterapeutické léčby je velmi důležité, aby bylo zvracení zabráněno hned od počátku. Pozdější terapie je komplikovanější a chemoterapie jako taková je hůře snášena.

Odkazy

Související články

• Zvracení v onkologii
• Zvracení (pediatrie)
• Hematemesis
• Nauzea

Zdroj

• http://pl.wikipedia.org/wiki/Wymioty
• Klener, Pavel. Vnitřní lékařství. 3. přepracované a doplněné vydání. Praha : Karolinum : Galén, c2006. ISBN 80-7262-430-X. Strana 29.