Zobrazení zdroje stránky Plazmatické bílkoviny

<!----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
*  VLOŽENÝ ČLÁNEK
*  Pozor – tento článek je využíván dalšími články, do kterých je vložen. Buďte prosím opatrní při jeho editaci:
*    1. Nemažte příkazy <noinclude> </noinclude>. Označují části článku, které se při vkládání nepřenášejí.
*    2. Neměňte úrovně použitých nadpisů. Neuvážené použití nadpisů vyšší úrovně by mohlo znepřehlednit jiné články.
*    3. Rozsáhlejší editace, rozšíření či zkrácení článku by mohly narušit koncept dalších článků. Změny projednejte v diskusi.
* Seznam článků, do kterých je tento článek vložen, naleznete v seznamu odkazujících článků pod odkazem „Odkazuje sem“. 
*
* Neodstraňujte, prosím, tento komentář. V případě nejasností kontaktujte redakci (redakce@wikiskripta.eu)
*
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}}
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------->{{Zkontrolováno |20110214135407| [[Soubor:Martin Vejražka.jpg | 30px | link=Uživatel:Mvejr]] [[Uživatel:Mvejr|MUDr. Martin Vejražka, PhD.]]|341608|20160308201612}}
__toc__
Bílkoviny v [[krevní sérum|krevním séru]] nebo [[krevní plazma|plazmě]] jsou zastoupeny mnoha druhy proteinů pocházejících z různých buněk. '''Biosyntéza''' převážné většiny plazmatických bílkovin probíhá v [[játra|játrech]], menší část je syntetizována na jiných místech, např. v [[lymfocyt]]ech ([[imunoglobuliny]]) a [[enterocyt]]ech (např. [[Lipoproteiny|apoprotein B-48]]). '''Odbourávání''' se uskutečňuje v [[hepatocyt]]ech a v [[Makrofágy|mononukleárním fagocytárním systému]], kde se degradují převážně bílkoviny po vytvoření komplexů (např. komplex [[antigen]]-[[protilátka]], [[hemoglobin]]-[[haptoglobin]]). Intracelulárně jsou peptidové vazby bílkovin hydrolyzovány pomocí proteáz a peptidáz za vzniku aminokyselin. Další způsob odstraňování sérových bílkovin se uskutečňuje exkrecí orgány, především ledvinami a gastrointestinálním traktem.

'''Celková koncentrace bílkovin v séru je 65–85 g/l''', což odpovídá onkotickému tlaku 3,33–3,52 kPa. V plazmě je koncentrace bílkovin vyšší o [[koagulační faktory]].<ref>{{Citace
| typ = kniha
| příjmení1 = Burtis
| jméno1 = Carl A
| příjmení2 = Ashwood
| jméno2 = Edward R
| titul = Tietz textbook of clinical chemistry
| vydání = 2
| místo = Philadelphia
| vydavatel = Saunders
| rok = 1994
| rozsah = 2326
| isbn = 0-7216-4472-4
}}</ref><ref>
{{Citace
| typ = kniha
| příjmení1 = Burtis
| jméno1 = Carl A
| příjmení2 = Ashwood
| jméno2 = Edward R
| příjmení3 = Bruns
| jméno3 = David E
| titul = Tietz textbook of clinical chemistry and molecular diagnostics
| vydání = 4
| místo = St. Luis
| vydavatel = Elsevier Saunders
| rok = 2006
| rozsah = 2412
| isbn = 0-7216-0189-8
}}</ref><ref>
{{Citace
| typ = kniha
| příjmení1 = Dzúrik
| jméno1 = Rastislav
| kolektiv = ano
| titul = Štandardná klinickobiochemická diagnostika
| vydání = 1
| místo = Martin
| vydavatel = Osveta
| rok = 1990
| rozsah = 443
| isbn = -
}}</ref><ref>
{{Citace
| typ = kniha
| příjmení1 = Homolka
| jméno1 = Jiří
| titul = Klinická biochemie pro praxi
| podnázev = stručná patobiochemie, indikace vyšetření a jejich interpretace
| vydání = 1
| místo = Praha
| vydavatel = Avicenum
| rok = 1982
| rozsah = 401
| isbn = -
}}</ref><ref>
{{Citace
| typ = kniha
| příjmení1=kolektiv autorů
| titul = Lékařská chemie a biochemie
| podnázev = celost. vysokošk. učebnice pro stud. lékařských fakult v ČSFR, stud. obor všeobecné lékařství, dětské lékařství a hygiena. [Díl 2], Praktikum
| vydání = 1
| místo = Praha, Bratislava
| vydavatel = Avicenum, Osveta
| rok = 1991
| rozsah = 237
| isbn = 80-201-0114-4
}}</ref><ref>
{{Citace| typ = kniha| příjmení1 = Kraml| jméno1 = J| kolektiv = ano| titul = Návody k praktickým cvičením z lékařské chemie a biochemie| vydání = přepracované| místo = Praha| vydavatel = Karolinum| rok = 1991| isbn = 80-7066-453-3}}</ref>
<ref>{{Citace| typ = kniha| příjmení1 = Masopust| jméno1 = J| titul = Klinická biochemie. Požadování a hodnocení biochemických vyšetření I. a II. část| vydání = 1| místo = Praha| vydavatel = Karolinum| rok = 1998| isbn = 80-7184-650-3}}</ref>
<ref>{{Citace| typ = kniha| příjmení1 = Murray| jméno1 = R. K| kolektiv = ano| titul = Harperova biochemie| vydání = 2| místo = Jinočany| vydavatel = H+H| rok = 1998| isbn = 80-85787-38-5}}</ref>
<ref>{{Citace| typ = kniha| příjmení1 = Racek| jméno1 = J| kolektiv = ano| titul = Klinická biochemie| vydání = 2| místo = Praha| vydavatel = Galén| rok = 2006| isbn = 80-7262-324-9}}</ref>
<ref>{{Citace| typ = kniha| příjmení1 = Schneiderka| jméno1 = P| kolektiv = ano| titul = Stanovení analytů v klinické biochemii 1. část| vydání = 1| místo = Praha| vydavatel = Karolinum| rok = 1998| isbn = 80-7184-761-5}}</ref>
<ref>{{Citace| typ = kniha| příjmení1 = Schneiderka| jméno1 = P| kolektiv = ano| titul = Vybrané kapitoly z klinické biochemie| vydání = 1| místo = Praha| vydavatel = Karolinum| rok = 1998| rozsah = 119| isbn = 80-7184-505-1}}</ref>

=== Funkce plazmatických bílkovin ===
Funkce plazmatických bílkovin zahrnuje celou řadu oblastí:

* udržování [[Onkotický tlak|koloidně-osmotického tlaku]];
* transport důležitých látek (např. [[hormony]], [[vitamin]]y, [[lipidy]], [[bilirubin]], léky);
* nutriční funkce;
* udržování [[Acidobazická rovnováha|acidobazické rovnováhy]];
* [[hemokoagulace]] a [[fibrinolýza]];
* obranné reakce organismu – humorální imunita:
** [[specifická imunita]] ([[imunoglobuliny]]),
** [[nespecifická imunita]] (složky [[komplement]]u, [[#Reaktanty akutní fáze|bílkoviny akutní fáze]]).

=== [[Plazmatické bílkoviny/přehled|Přehled sérových bílkovin]] ===
{{Edituj článek|Plazmatické bílkoviny/přehled}}{{:Plazmatické bílkoviny/přehled}}

Podrobněji se zmíníme o albuminu a dále budeme charakterizovat skupinu bílkovin akutní fáze a imunoglobulinů.

=== [[Albumin]] ===
{{Edituj článek|Albumin}}{{:Albumin}}

=== [[Reaktanty akutní fáze]] ===
{{Edituj článek|Reaktanty akutní fáze}}{{:Reaktanty akutní fáze}}

=== Imunoglobuliny ===
{{Podrobnosti|Protilátka}}

'''Protilátky''' (imunoglobuliny) jsou specifické globuliny krevní plazmy s elektroforetickou pohyblivostí β–γ. Vznikají v [[B-lymfocyty|plazmatických buňkách]] jako humorální součást imunitní reakce na určitý [[antigen]]. Molekula imunoglobulinu má schopnost specificky vázat příslušný antigen, proti kterému se vytvořila. Po vazbě vzniká imunitní komplex. Kromě toho imunoglobuliny plní další funkce zahrnující např. vazbu [[komplement]]u, vazbu na [[Neutrofilní granulocyty|neutrofilní leukocyty]] a [[makrofágy]], aktivaci [[Fagocytóza|fagocytózy]]. Imunoglobuliny dělíme na '''5 tříd – IgG, IgM, IgA, IgD a IgE'''. U třídy IgG byly popsány ještě podtřídy – IgG-1, IgG-2, IgG-3, IgG-4, jejichž funkce se liší. Rovněž třída IgA není jednotná, tvoří ji podtřídy IgA-1 a IgA-2. Základní struktura molekuly imunoglobulinu je tvořena '''dvěma stejnými těžkými řetězci (H-řetězce)''', označovaných podle jednotlivých tříd γ, μ, α, δ a ε, a '''dvěma lehkými řetězci (L-řetězce)''' κ a λ, které jsou pro jednotlivé třídy společné. Každá molekula imunoglobulinu obsahuje buď κ nebo λ řetězce. Při první infekci baktériemi či protozoy nastupuje v průběhu 2–3 dnů tvorba protilátek IgM, která je později během 5–7 dnů vystřídána tvorbou IgG se stejnou specifitou. Opakovaná infekce způsobí rychlé zvýšení hodnot IgG a malé zvýšení koncentrace IgM. Výrazné změny množství imunoglobulinů se projeví při elektroforetickém vyšetření jako:

* hypogamaglobulinemie (snížení vrcholu v oblasti γ);
* hypergamaglobulinemie;
** polyklonální (zvýšení vrcholu β-γ globulinu o široké bázi);
** monoklonální (úzký vrchol v oblasti β-γ globulinů).

==== Hypogamaglobulinemie ====
Hypogamaglobulinemie vzniká v důsledku zvýšených ztrát imunoglobulinů močí nebo střevem. Jinou závažnou příčinou je pokles tvorby imunoglobulinů, který může postihovat všechny nebo pouze jednotlivé třídy. Tyto defekty humorální imunity mohou být primární nebo sekundární a jsou příčinou závažných imunodeficitních stavů projevujících se opakovanými infekcemi s těžkým průběhem.

==== [[Hypergamaglobulinemie]] ====
{{Edituj článek|Hypergamaglobulinemie}}{{:Hypergamaglobulinemie}}

=== Metody stanovení bílkovin v séru ===
Základním vyšetřením proteinů v séru nebo plazmě je stanovení jejich souhrnné koncentrace – tzv. '''celkové bílkoviny'''. Při nálezu patologických hodnot a v dalších indikovaných případech následuje podrobnější vyšetření, které zahrnuje '''elektroforézu sérových bílkovin, [[Imunofixace|imunofixaci]] a cílené stanovení koncentrace vybraných sérových proteinů'''.

==== [[Celková bílkovina]] ====
{{Edituj článek|Celková bílkovina}}{{:Celková bílkovina}}

==== [[Albumin/stanovení|Albumin]] ====
{{Edituj článek|Albumin/stanovení}}{{:Albumin/stanovení}}

==== [[Elektroforéza bílkovin v séru]] ====
{{Edituj článek|Elektroforéza bílkovin v séru}}{{:Elektroforéza bílkovin v séru}}

<noinclude>
== Odkazy ==
=== Související články ===
* [[Bílkoviny v séru a moči (1. LF UK, VL)]]
=== Reference ===
<references />
</noinclude>

[[Kategorie:Vložené články]]
[[Kategorie:Biochemie]]
[[Kategorie:Vnitřní lékařství]]
[[Kategorie:Klinická biochemie]]
[[Kategorie:Gastroenterologie]]