Bolesti břicha (pediatrie)
Z WikiSkript
Bolest břicha patří k nejčastějším symptomům, které přivádí dítě k lékaři. Opakovanými bolestmi břicha trpí asi 10–15 % školních dětí (častěji dívky) a 90–95 % z nich nemá organické onemocnění. Mezi varovné příznaky, které svědčí pro organický původ bolestí břicha patří: bolest u dítěte mladšího 4 let, bolest lokalizovaná jinde než v okolí pupku, vyzařování bolesti, bolest, která probouzí dítě v noci, neprospívání či ztráta hmotnosti, zástava nebo zpomalení růstu, zvracení, horečka atd.[1]
Druhy bolestí břicha[upravit | editovat zdroj]
- Dle průběhu:
- Akutní – náhlé příhody břišní
- Chronická
- Dle příčiny:
- Organická
- Funkční – funkční dyspepsie, funkční bolest břicha, dráždivý tračník, břišní migréna
- Dle charakteru:
- Viscerální (difúzní, tupá, bez možnosti určit lokalizaci)
- Parietální (ostrá, lokalizovaná), může vycházet z břišní stěny, může mít vertebrogenní či metabolickou etiologii (např. diabetická ketoacidóza – tzv. pseudoperitonitis diabetica, intoxikace olovem…)
- Psychogenní (tuto diagnózu můžeme určit až po vyloučení ostatních příčin a zhodnocení dítěte psychologem).
Otázky na pacienta[upravit | editovat zdroj]
- Intenzitu bolesti (hodnotíme i z nepřímých známek jako je poloha dítěte a intenzita pláče)
- Dobu trvání obtíží
- Lokalizaci (malé dítě nebývá schopno bolest lokalizovat, větší děti ji lokalizují do periumbilikální oblasti)
- Případný vyvolávající faktor (strava, poloha, denní doba, stresující okolnosti)
- Doprovodné symptomy (teplota, nauzea, zvracení, průjem, zácpa, charakter stolice, dysurie)
- Důležité jsou též časové souvislosti (zejména u psychogenní bolesti – např. bolest jen ve školní dny).
Infantilní koliky[upravit | editovat zdroj]
- Neurčitě definované potíže v časném kojeneckém věku, postihují asi 1 z 10 kojenců.
- Trpí jimi jak kojené děti tak uměle živené.
- Tyto potíže většinou ve 3 měsících věku zmizí.
- Klinický obraz: epizody výrazné dráždivosti a bolestí břicha se zvedáním nohou
- Jsou vázány na jídlo, objeví se v druhé polovině krmení, po jídle ustanou.
- Horší jsou odpoledne a večer.
- Jsou doprovázeny borborygmy („kručení v břiše“) a flatulencí.
- Vyšetření: vyloučení jiných příčin (hlad, žízeň, infekce močových cest, otitida)
- Někdy je příčinou intolerance kravského mléka nebo laktózy.
- Terapie: u kojených dětí někdy pomůže vysazení mléka z jídelníčku matky (musíme jí pak suplementovat kalcium)
- Nemocniční péče – jen při protrahovaných či silných obtížích, při neprospívání a u velmi úzkostných rodičů
- Diff. dg: u velmi silných bolestí může jít o intususcepci (invaginace) – klasická triáda: 1. kolikovité bolesti, 2. intususcepční tumor v břiše, 3. stolice ve formě hlenu zbarveného krví (jen asi u 20 %)
Funkční recidivující (záchvatovité) bolesti břicha[upravit | editovat zdroj]
- Definice: nejméně 3 epizody bolestí břicha během 3 měsíců
- Jde o funkční onemocnění, které má záchvatovitý charakter.
- Bolesti dítě omezují v jeho přirozené aktivitě.
- Jsou pozorovány asi u 10–15 % dětí, častěji u děvčat.
- Nejčastěji postihují děti ve věku 4–16 let, začínají obvykle v 5–8 letech.
- Ke vzniku přispívá psychická i fyzická zátěž, genetická predispozice, úzkostlivost, neprůbojnost, malé sebevědomí apod.
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
- Děti lokalizují bolest periumbilikálně, případně do středního epigastria.
- Bolest nikam nevyzařuje, má paroxyzmální charakter.
- Je nezávislá na jídle, stolici a celkové aktivitě dítěte, neobjevuje se v noci.
Diagnóza[upravit | editovat zdroj]
- je založena na důkladné rodinné a osobní anamnéze, typickém klinickém obraze, normálním fyzikálním nálezu (včetně vyšetření per rectum), normálních hodnotách laboratoře a pomocných vyšetřeních – je třeba vyloučit organickou příčinu.
- Následující laboratorní vyšetření musí být v mezích normy:
- Krev (kompletní KO, FW, urea, kreatinin, bilirubin, aminotransferázy, amyláza, glykémie, IgA proti transglutamináze a endomyziu, lipidy, ANCA, ASCA)
- Moč (chemicky, sediment, kvantitativní bakteriurie, screening na porfyriny)
- Stolice (okultní krvácení, antigen H. pylori, parazitologie, kalprotektin)
- Ultrazvuk břicha a ledvin.
- U dívek event. gynekologické vyšetření
- Malabsorpci laktózy lze zjistit z anamnézy či eliminačním testem.
Diferenciální diagnóza[upravit | editovat zdroj]
Proti této diagnóze svědčí následující symptomy:
- Velmi dobře lokalizovaná bolest jinde než kolem pupku
- Vyzařování
- Bolest probouzející dítě v noci
- Ztráta hmotnosti
- Zpomalení růstu
- Zvracení, dále průjmy nebo zácpy
- Systémové příznaky jako jsou teploty, artralgie, exantémy, chudokrevnost aj.
Terapie[upravit | editovat zdroj]
- Léčba je dlouhodobá a vyžaduje dobrou spolupráci lékaře s dítětem a s rodiči.
- Základem léčby je pohovor s rodiči – nutné je zdůraznit, že bolesti jsou reálné, že jsou dané pouze motorickou aktivitou trávicího traktu při zvýšené vnímavosti na normální či stresové podněty.
- Ujistíme je, že nebyla prokázána žádná organická porucha.
- Upozorníme, že musejí rodiče podporovat dítě, nikoli bolest.
- Pravidelná návštěva školy je nutná!
- Někdy je vhodná pomoc psychologa či psychiatra.
Účinek farmak není prokázán! – podáváním „utvrzujeme pacienta v nemoci“.
- Prognóza: u 30–50 % obtíže zmizí, u 30–50 % přetrvají do dospělosti (bolesti hlavy, menstruační potíže, bolesti v zádech).
Recidivující bolesti břicha spojené s funkční dyspepsií[upravit | editovat zdroj]
- Neboli tzv. dyspepsie horního typu, zvláštní forma funkčních bolestí břicha
- Klinický obraz:
nauzea,
nadýmání,
říhání,
škroukání v žaludku,
škytavka,
regurgitace žaludečního obsahu,
pálení za sternem
- Diff. dg: vždy musíme vyloučit organickou příčinu (hlavně peptický vřed, jícnový reflux, gastritidu H. pylori)
Recidivující bolesti břicha spojené s projevy dráždivého tračníku[upravit | editovat zdroj]
- Neboli tzv. dyspepsie dolního typu
- Častější u adolescentů
- Klinický obraz: střídání
zácpy a
průjmu,
bolest břicha (ustupují po defekaci), hlen ve stolici,
urgence,
nadýmání, pocit nedokonalého vyprázdnění
- Diff. dg: především idiopatické střevní záněty; při pozitivním okultním krvácení vždy indikujeme koloskopii.
Pankreatitida[upravit | editovat zdroj]
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ LEBL, J, J JANDA a P POHUNEK, et al. Klinická pediatrie. 1. vydání. Galén, 2012. 698 s. s. 338-339. ISBN 978-80-7262-772-1.
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2009]. <http://jirben.wz.cz>.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- HRODEK, Otto a Jan VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. ISBN 80-7262-178-5.
- ŠAŠINKA, Miroslav, Tibor ŠAGÁT a László KOVÁCS, et al. Pediatria. 2. vydání. Bratislava : Herba, 2007. ISBN 978-80-89171-49-1.
![]() | Článek neobsahuje vše, co by měl. | |||
Můžete se přidat k jeho autorům a doplnit jej. | ||||
O vhodných změnách se lze poradit v diskusi. | ||||
![]() | Tady musí proběhnout stylistická úprava. | |||
Články ve WikiSkriptech by měly připomínat kapitoly v učebnici, ne bodové poznámky. | ||||
V nápovědě můžete se podívat jak vypadá ideální članek. O vhodných změnách se lze poradit v diskusi. | ||||