Bolesti břicha (pediatrie)
Feedback

Z WikiSkript

Bolest břicha patří k nejčastějším symptomům, které přivádí dítě k lékaři. Opakovanými bolestmi břicha trpí asi 10–15 % školních dětí (častěji dívky) a 90–95 % z nich nemá organické onemocnění. Mezi varovné příznaky, které svědčí pro organický původ bolestí břicha patří: bolest u dítěte mladšího 4 let, bolest lokalizovaná jinde než v okolí pupku, vyzařování bolesti, bolest, která probouzí dítě v noci, neprospívání či ztráta hmotnosti, zástava nebo zpomalení růstu, zvracení, horečka atd.[1]

Druhy bolestí břicha[upravit | editovat zdroj]

  • Dle průběhu:
  • Dle příčiny:
    • Organická
    • Funkční – funkční dyspepsie, funkční bolest břicha, dráždivý tračník, břišní migréna
  • Dle charakteru:
    • Viscerální (difúzní, tupá, bez možnosti určit lokalizaci)
    • Parietální (ostrá, lokalizovaná), může vycházet z břišní stěny, může mít vertebrogenní či metabolickou etiologii (např. diabetická ketoacidóza – tzv. pseudoperitonitis diabetica, intoxikace olovem…)
    • Psychogenní (tuto diagnózu můžeme určit až po vyloučení ostatních příčin a zhodnocení dítěte psychologem).

Otázky na pacienta[upravit | editovat zdroj]

  • Intenzitu bolesti (hodnotíme i z nepřímých známek jako je poloha dítěte a intenzita pláče)
  • Dobu trvání obtíží
  • Lokalizaci (malé dítě nebývá schopno bolest lokalizovat, větší děti ji lokalizují do periumbilikální oblasti)
  • Případný vyvolávající faktor (strava, poloha, denní doba, stresující okolnosti)
  • Doprovodné symptomy (teplota, nauzea, zvracení, průjem, zácpa, charakter stolice, dysurie)
  • Důležité jsou též časové souvislosti (zejména u psychogenní bolesti – např. bolest jen ve školní dny).

Infantilní koliky[upravit | editovat zdroj]

  • Neurčitě definované potíže v časném kojeneckém věku, postihují asi 1 z 10 kojenců.
  • Trpí jimi jak kojené děti tak uměle živené.
  • Tyto potíže většinou ve 3 měsících věku zmizí.
  • Klinický obraz: epizody výrazné dráždivosti a bolestí břicha se zvedáním nohou
    • Jsou vázány na jídlo, objeví se v druhé polovině krmení, po jídle ustanou.
    • Horší jsou odpoledne a večer.
    • Jsou doprovázeny borborygmy („kručení v břiše“) a flatulencí.
  • Vyšetření: vyloučení jiných příčin (hlad, žízeň, infekce močových cest, otitida)
    • Někdy je příčinou intolerance kravského mléka nebo laktózy.
  • Terapie: u kojených dětí někdy pomůže vysazení mléka z jídelníčku matky (musíme jí pak suplementovat kalcium)
    • Nemocniční péče – jen při protrahovaných či silných obtížích, při neprospívání a u velmi úzkostných rodičů
  • Diff. dg: u velmi silných bolestí může jít o intususcepci (invaginace) – klasická triáda: 1. kolikovité bolesti, 2. intususcepční tumor v břiše, 3. stolice ve formě hlenu zbarveného krví (jen asi u 20 %)

Funkční recidivující (záchvatovité) bolesti břicha[upravit | editovat zdroj]

  • Definice: nejméně 3 epizody bolestí břicha během 3 měsíců
  • Jde o funkční onemocnění, které má záchvatovitý charakter.
  • Bolesti dítě omezují v jeho přirozené aktivitě.
  • Jsou pozorovány asi u 10–15 % dětí, častěji u děvčat.
  • Nejčastěji postihují děti ve věku 4–16 let, začínají obvykle v 5–8 letech.
  • Ke vzniku přispívá psychická i fyzická zátěž, genetická predispozice, úzkostlivost, neprůbojnost, malé sebevědomí apod.

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

  • Děti lokalizují bolest periumbilikálně, případně do středního epigastria.
  • Bolest nikam nevyzařuje, má paroxyzmální charakter.
  • Je nezávislá na jídle, stolici a celkové aktivitě dítěte, neobjevuje se v noci.

Diagnóza[upravit | editovat zdroj]

  • je založena na důkladné rodinné a osobní anamnéze, typickém klinickém obraze, normálním fyzikálním nálezu (včetně vyšetření per rectum), normálních hodnotách laboratoře a pomocných vyšetřeních – je třeba vyloučit organickou příčinu.
  • Následující laboratorní vyšetření musí být v mezích normy:
    • Krev (kompletní KO, FW, urea, kreatinin, bilirubin, aminotransferázy, amyláza, glykémie, IgA proti transglutamináze a endomyziu, lipidy, ANCA, ASCA)
    • Moč (chemicky, sediment, kvantitativní bakteriurie, screening na porfyriny)
    • Stolice (okultní krvácení, antigen H. pylori, parazitologie, kalprotektin)
  • Ultrazvuk břicha a ledvin.
  • U dívek event. gynekologické vyšetření
  • Malabsorpci laktózy lze zjistit z anamnézy či eliminačním testem.

Diferenciální diagnóza[upravit | editovat zdroj]

Proti této diagnóze svědčí následující symptomy:

  • Velmi dobře lokalizovaná bolest jinde než kolem pupku
  • Vyzařování
  • Bolest probouzející dítě v noci
  • Ztráta hmotnosti
  • Zpomalení růstu
  • Zvracení, dále průjmy nebo zácpy
  • Systémové příznaky jako jsou teploty, artralgie, exantémy, chudokrevnost aj.

Terapie[upravit | editovat zdroj]

  • Léčba je dlouhodobá a vyžaduje dobrou spolupráci lékaře s dítětem a s rodiči.
  • Základem léčby je pohovor s rodiči – nutné je zdůraznit, že bolesti jsou reálné, že jsou dané pouze motorickou aktivitou trávicího traktu při zvýšené vnímavosti na normální či stresové podněty.
  • Ujistíme je, že nebyla prokázána žádná organická porucha.
  • Upozorníme, že musejí rodiče podporovat dítě, nikoli bolest.
  • Pravidelná návštěva školy je nutná!
  • Někdy je vhodná pomoc psychologa či psychiatra.
  • CAVE!!! Účinek farmak není prokázán! – podáváním „utvrzujeme pacienta v nemoci“.
  • Prognóza: u 30–50 % obtíže zmizí, u 30–50 % přetrvají do dospělosti (bolesti hlavy, menstruační potíže, bolesti v zádech).

Recidivující bolesti břicha spojené s funkční dyspepsií[upravit | editovat zdroj]

  • Neboli tzv. dyspepsie horního typu, zvláštní forma funkčních bolestí břicha
  • Klinický obraz: Symptom ikona.svg nauzea, Symptom ikona.svg nadýmání, Symptom ikona.svg říhání, Symptom ikona.svg škroukání v žaludku, Symptom ikona.svg škytavka, Symptom ikona.svg regurgitace žaludečního obsahu, Symptom ikona.svg pálení za sternem
  • Diff. dg: vždy musíme vyloučit organickou příčinu (hlavně peptický vřed, jícnový reflux, gastritidu H. pylori)

Recidivující bolesti břicha spojené s projevy dráždivého tračníku[upravit | editovat zdroj]

  • Neboli tzv. dyspepsie dolního typu
  • Častější u adolescentů
  • Klinický obraz: střídání Symptom ikona.svg zácpy a Symptom ikona.svg průjmu, Symptom ikona.svg bolest břicha (ustupují po defekaci), hlen ve stolici, Symptom ikona.svg urgence, Symptom ikona.svg nadýmání, pocit nedokonalého vyprázdnění
  • Diff. dg: především idiopatické střevní záněty; při pozitivním okultním krvácení vždy indikujeme koloskopii.

Pankreatitida[upravit | editovat zdroj]

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Pankreatitida.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. LEBL, J, J JANDA a P POHUNEK, et al. Klinická pediatrie. 1. vydání. Galén, 2012. 698 s. s. 338-339. ISBN 978-80-7262-772-1.

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • HRODEK, Otto a Jan VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. ISBN 80-7262-178-5.
  • ŠAŠINKA, Miroslav, Tibor ŠAGÁT a László KOVÁCS, et al. Pediatria. 2. vydání. Bratislava : Herba, 2007. ISBN 978-80-89171-49-1.