Kojenecká kolika
Kojenecká kolika[upravit | editovat zdroj]
Kojenecká kolika (KK) je syndrom poruchy chování kojence, vyznačující se epizodami neutišitelného křiku, breku a neklidu bez identifikovatelné příčiny. Výskyt onemocnění u kojenců je udáván mezi 10–35 %.[1]
Mezi hlavní diagnostické znaky patří:
1. Věk dítěte od 1 do 5 měsíců.
2. Záchvaty pláče a křiku trvající nejméně 3 hodiny denně, 3 dny v týdnu, po dobu alespoň 3 týdny, bez zjevné příčiny (pravidlo 3).
3. Dítě nejeví žádné známky nedostatečného růstu, malnutrice, horečky, infekčního onemocnění apod.
Etiologie a patogeneze[upravit | editovat zdroj]
Mechanismus vzniku KK není dosud plně objasněn. Mezi možné spouštěče je řazena zejména aerofagie, tj. polykání vzduchu při kojení z důvodu nedostatečné koordinace mezi dýcháním a polykáním, při které nedochází k dostatečnému odříhnutí vzduchu. Ten odchází žaludkem do střeva, které distenduje a způsobí reflexní spasmy hladkého svalstva. Dále je uvažován vliv fermentace a tvorby nadbytečného plynu v tlustém střevě, GER, vzácně by mohla KK způsobit alergie na laktózu. Recentní studie prokázaly i vliv stresujícího prostředí v rodině či psychosociálních problémů matky. [1]
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
Opíráme se o tři výše uvedené body, nicméně diagnóza spočívá především ve vyloučení všech možných dalších onemocnění, mající podobné či stejné klinické vyjádření jako KK. Fyzikální vyšetření kojence bývá normální, bez růstové retardace, je-li tedy přítomno zvracení, průjem, neprospívání či další symptomy, je nutno pomýšlet na jiné poruchy a onemocnění.
Léčba[upravit | editovat zdroj]
Uvažuje se, že mezi možné příznivě působící faktory jsou probiotika s obsahem Lactobacillus reuteri[2][3] či pravidelné masáže bříška kojence.
Jelikož zatím neexistuje kauzální léčba, po určení diagnózy je nejdůležitějším krokem konverzace s rodiči dítěte a jejich ujištění, že se jedná o benigní stav, časově omezený cca 12 týdny. Toto onemocnění je psychicky vyčerpávající proces především právě pro rodiče a opatrovníky dítěte, je proto nutné, aby se rodina podle toho zachovala a snažila se redukovat svůj vlastní stres na minimum.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- CAROLINA, Muntau. Pediatrie : Překlad 6. vydání. - vydání. Grada Publishing, a.s., 2014. 608 s. ISBN 9788024745886.
- HYMAN, Paul E., Peter J. MILLA a Marc A. BENNINGA. Childhood Functional Gastrointestinal Disorders: Neonate/Toddler. Gastroenterology. 2006, roč. 5, vol. 130, s. 1519-1526, ISSN 0016-5085. DOI: 10.1053/j.gastro.2005.11.065.
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b SÝKORA, Josef, Jan SCHWARZ a Michal HUML. Kojenecké koliky. Pediatrie pro praxi [online]. 2007, roč. -, vol. -, no. 4, s. 212-214, dostupné také z <https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2007/04/04.pdf>. ISSN 1803-5264.
- ↑ SZAJEWSKA, Hania, Ewa GYRCZUK a Andrea HORVATH. Lactobacillus reuteri DSM 17938 for the Management of Infantile Colic in Breastfed Infants: A Randomized, Double-Blind, Placebo-Controlled Trial. The Journal of Pediatrics. 2013, roč. 2, vol. 162, s. 257-262, ISSN 0022-3476. DOI: 10.1016/j.jpeds.2012.08.004.
- ↑ SAVINO, F., L. CORDISCO a V. TARASCO. Lactobacillus reuteri DSM 17938 in Infantile Colic: A Randomized, Double-Blind, Placebo-Controlled Trial. PEDIATRICS. 2010, roč. 3, vol. 126, s. e526-e533, ISSN 0031-4005. DOI: 10.1542/peds.2010-0433.
