Podložka
Z WikiSkript
Funkce podložky[upravit | editovat zdroj]
- Ochrana pulpy.
- Náhrada dentinu (lepší když je výplň jen čistý amalgám bez podložky).
- Absorbér stresu (u kompozitu – flow).
Pulpa je ohrožena:
- Při preparaci;
- preparační trauma – přehřátí, tupý vrták, vysoké otáčky, vysoký tlak, dehydratace dentinu.
- Při aplikaci a tuhnutí výplně;
Praktické poznámky[upravit | editovat zdroj]
- Pokud ale nasazujeme korunku s fosfátovým cementem a při velkém tlaku natlačíme ještě volnou kys.fosforečnou do tubulů – korunku naplníme ještě cca 1/3 cementem, ale ne moc, aby nepřetékal.
- Používáme Adhesor normal s delší dobou tuhnutí.
- Korunku nasazujeme přiměřenou silou.
- Dehydratace – nepřesušovat dentin skloionomer, bondy.
- Volné monomery – cca 15 % zbude po polymerování (není, ale prokázána zvýšená nebezpečnost).
- Po ztuhnutí:
- Mikronetěsnost – bakterie a jejich produkty mohou dráždit pulpu.
- Pumping effect – malý pohyb výplně při kousání – chronické dráždění a odumření odontoblastů.
- Vedení tepla – časem odezní.
- Elektrogalvanické proudy – amalgám v blízkosti zlaté korunky (přítomnost více kovů v cavum oris).
- Toxicita monomerů a vedlejších produktů polymerace.
- Toxicita iontů z výplně (silikátové cementy, skloionomery – uvolnění iontů fluoru – minimální dráždění).
Ideální podložka[upravit | editovat zdroj]
- Adhezivní – hermeticky uzavírá tubuly.
- Nedráždivá.
- Snadno aplikovatelná.
- V barvě zubu.
- Rtg kontrastní – Ca(OH)2 není vidět na RTG !!
- Odolná tlaku i kyselinám Ca(OH)2 není odolný – musíme ho překrýt vhodnou podložkou.
- S pozitivním vlivem na dentin – remineralizace.
Podložkové materiály – možnosti[upravit | editovat zdroj]
- Pryskyřičné cementy – dnes se již mnoho nepoužívají, odolné vůči kyselinám, tlaku, zlomu, tahu, nemají antikariogenní účinky.
- Fosfátový – prosvítá.
- Polykaraboxylátový – nepoužíváme – pouze z ekonomických důvodů – dlouho tuhne, nízká odolnost, špatná manipulace.
- Zinkoxideugenelový – jako podložka se nepoužívá (EBA) – tuhne dlouho, využití jako provizorium.
- Ca(OH)2 – pouze jako podpodložka.
- Skloionomer – adheze k dentinu, antikariogenní vlastnosti, demineralizace.
Kdy a pod jaký materiál[upravit | editovat zdroj]
Amalgám – kdy ANO[upravit | editovat zdroj]
- tepelný izolant,
- hluboká kavita (caries ad pulpam proxima) při nepřítomnosti sklerotického dentinu,
- Caries media – jednom místě je kaz více hluboký – podložka pouze na to jedno hlubší místo,
- elektrogalvanické proudy – různé kovy,
- ochrana tuhnoucího materiálu – Ca(OH)2,
- chráníme hlavně pulpální stěnu!
Nejlepší podložka pod amalgám: světlem tuhnoucí skloionomer.
- Pevný hned po osvícení,
- můžeme ihned kondenzovat,
- antikariogenní,
- odolný,
- dobrá adheze,
- rychlost,
- snadnost aplikace.
AMALGÁM – kdy NE[upravit | editovat zdroj]
- Větší vzdálenost od pulpy.
- Sklerotický dentin na spodině.
- Kavita malého průměru.
Kompozit a podložka[upravit | editovat zdroj]
Podložka je kontraindikována:
- Pokud aplikujeme podložku – bakterie způsobí odúmrť pulpy pod kompozitem.
- Totální etching + totální bonding – všechno naleptat a všechno překrýt : bond zde slouží jako podložka.
- Je-li jistota hermetického uzávěru okraje výplně (naleptaná sklovina) – IV. tř., malá I., III., II., VI.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- STEJSKALOVÁ, Jitka, et al. Konzervační zubní lékařství. 1. vydání. Praha : Galén, 2003. ISBN 80-7262-225-0.
- MAZÁNEK, Jiří a František URBAN, et al. Stomatologické repetitorium. 1. vydání. Praha : Grada Publishing a.s, 2003. 456 s. ISBN 80-7169-824-5.
- HELWIG, Elmar a Joachim KLIMEK. Záchovná stomatologie a parodontologie. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s, 1999. ISBN 80-247-0311-4.