Podložka

Z WikiSkript

Funkce podložky[upravit | editovat zdroj]

  • Ochrana pulpy.
  • Náhrada dentinu (lepší když je výplň jen čistý amalgám bez podložky).
  • Absorbér stresu (u kompozitu – flow).

Pulpa je ohrožena:

  1. Při preparaci;
    • preparační trauma – přehřátí, tupý vrták, vysoké otáčky, vysoký tlak, dehydratace dentinu.
  2. Při aplikaci a tuhnutí výplně;
    • vysoký tlak (amalgám – malé cpátko),
    • kyselé pH (fosfátový cement při tmelení korunek a můstků),
    • obnažený dentin – z tubulů vytéká ven tekutina s bakteriemi – nemohou se dostat ven.

Praktické poznámky[upravit | editovat zdroj]

  1. Pokud ale nasazujeme korunku s fosfátovým cementem a při velkém tlaku natlačíme ještě volnou kys.fosforečnou do tubulů – korunku naplníme ještě cca 1/3 cementem, ale ne moc, aby nepřetékal.
  2. Používáme Adhesor normal s delší dobou tuhnutí.
  3. Korunku nasazujeme přiměřenou silou.
  4. Dehydratace – nepřesušovat dentin skloionomer, bondy.
  5. Volné monomery – cca 15 % zbude po polymerování (není, ale prokázána zvýšená nebezpečnost).
  6. Po ztuhnutí:
    • Mikronetěsnost – bakterie a jejich produkty mohou dráždit pulpu.
    • Pumping effect – malý pohyb výplně při kousání – chronické dráždění a odumření odontoblastů.
    • Vedení tepla – časem odezní.
    • Elektrogalvanické proudy – amalgám v blízkosti zlaté korunky (přítomnost více kovů v cavum oris).
    • Toxicita monomerů a vedlejších produktů polymerace.
    • Toxicita iontů z výplně (silikátové cementy, skloionomery – uvolnění iontů fluoru – minimální dráždění).

Ideální podložka[upravit | editovat zdroj]

  • Adhezivní – hermeticky uzavírá tubuly.
  • Nedráždivá.
  • Snadno aplikovatelná.
  • V barvě zubu.
  • Rtg kontrastní – Ca(OH)2 není vidět na RTG !!
  • Odolná tlaku i kyselinám Ca(OH)2 není odolný – musíme ho překrýt vhodnou podložkou.
  • S pozitivním vlivem na dentin – remineralizace.

Podložkové materiály – možnosti[upravit | editovat zdroj]

  • Pryskyřičné cementy – dnes se již mnoho nepoužívají, odolné vůči kyselinám, tlaku, zlomu, tahu, nemají antikariogenní účinky.
  • Fosfátový – prosvítá.
  • Polykaraboxylátový – nepoužíváme – pouze z ekonomických důvodů – dlouho tuhne, nízká odolnost, špatná manipulace.
  • Zinkoxideugenelový – jako podložka se nepoužívá (EBA) – tuhne dlouho, využití jako provizorium.
  • Ca(OH)2 – pouze jako podpodložka.
  • Skloionomer – adheze k dentinu, antikariogenní vlastnosti, demineralizace.

Kdy a pod jaký materiál[upravit | editovat zdroj]

Amalgám – kdy ANO[upravit | editovat zdroj]

  1. tepelný izolant,
    • hluboká kavita (caries ad pulpam proxima) při nepřítomnosti sklerotického dentinu,
    • Caries media – jednom místě je kaz více hluboký – podložka pouze na to jedno hlubší místo,
  2. elektrogalvanické proudy – různé kovy,
  3. ochrana tuhnoucího materiálu – Ca(OH)2,
  4. chráníme hlavně pulpální stěnu!

Nejlepší podložka pod amalgám: světlem tuhnoucí skloionomer.

  • Pevný hned po osvícení,
  • můžeme ihned kondenzovat,
  • antikariogenní,
  • odolný,
  • dobrá adheze,
  • rychlost,
  • snadnost aplikace.

AMALGÁM – kdy NE[upravit | editovat zdroj]

  1. Větší vzdálenost od pulpy.
  2. Sklerotický dentin na spodině.
  3. Kavita malého průměru.

Kompozit a podložka[upravit | editovat zdroj]

Podložka je kontraindikována:

  • Pokud aplikujeme podložku – bakterie způsobí odúmrť pulpy pod kompozitem.
  • Totální etching + totální bonding – všechno naleptat a všechno překrýt : bond zde slouží jako podložka.
  • Je-li jistota hermetického uzávěru okraje výplně (naleptaná sklovina) – IV. tř., malá I., III., II., VI.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • STEJSKALOVÁ, Jitka, et al. Konzervační zubní lékařství. 1. vydání. Praha : Galén, 2003. ISBN 80-7262-225-0.
  • MAZÁNEK, Jiří a František URBAN, et al. Stomatologické repetitorium. 1. vydání. Praha : Grada Publishing a.s, 2003. 456 s. ISBN 80-7169-824-5.
  • HELWIG, Elmar a Joachim KLIMEK. Záchovná stomatologie a parodontologie. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s, 1999. ISBN 80-247-0311-4.