Kompozit
Kompozit obecně znamená složený materiál vzniklý umělým spojením jednodušších materiálů. Kompozitní materiál získává spojením vlastnosti, které jeho jednotlivé komponenty nemají. Ve stomatologii se kompozitem myslí výplňový materiál složený ze skla a pryskyřičného pojiva.
Složení[upravit | editovat zdroj]
- Plnivo – sklo (Sr, Ba), SiO2, Al2O3, B2O3, fosfáty, pigmenty. [1]
- Pojivo – pryskyřice - monomery i kopolymery (BisGMA - bisfenolglycidylmetakrylát, UDMA - uretandimetakrylát, TEGMA - trietylenglykolmetakrylát), inhibitory samovolného tuhnutí, iniciační systém a stabilizátory. [1]
- Pomocné prvky – silan – zajišťuje spojení plniva a pojiva.
Vlastnosti[upravit | editovat zdroj]
Kompozit patří mezi estetické výplňové materiály. V kavitě drží mikroretencí. To znamená, že povrch kavity se musí nejprve naleptat, aby měla kompozitní výplň dostatečnou retenci. Kompozit by se měl skladovat hermeticky uzavřený v chladu (5–8 °C) a temnu.
- Výhody
- vynikající estetika;
- dokonalá leštitelnost a barevná stálost;
- vynikající adheze ke sklovině;
- odolnost vůči kyselinám;
- odolnost vůči žvýkacím tlakům;
- vysoká houževnatost.
- Nevýhody
- kontrakce vedoucí k frakturám ve sklovině nebo spárám mezi výplní a sklovinou;
- špatná adheze k dentinu;
- chybějící antikariogenní vlastnosti;
- citlivost na zpracování a technologické postupy;
- špatná odstranitelnost;
- případné alergizující účinky.
Klasifikace[upravit | editovat zdroj]
- Podle způsobu polymerace
- fotokompozitní;
- chemicky tuhnoucí (pasta/pasta);
- duálně tuhnoucí – fixační cementy, dostavbové materiály (bulk fill).
- Podle velikosti částic plniva
- konvenční – velikost částic 15–100 μm;
- mikrofilní – velikost částic 0,01–0,04 μm;
- hybridní – směs tří různých velikostí částic (obou předešlých a částic o velikosti 1–50 μm).
- Podle množství plniva
- do padesáti procent to není kompozit;
- vysoce naplněné;
- málo naplněné – tzv. flow kompozity.
Indikace[upravit | editovat zdroj]
- výplně I., II., III., IV. a V. třídy dle Blacka malého a středního rozsahu, za podmínky dobré hygieny a lokalizace supragingiválně
- klínovité defekty krčkové oblasti
- korekce tvaru zubů
Kontraindikace[upravit | editovat zdroj]
- špatná ústní hygiena pacienta
- bruxizmus
- pokud se kavita nebo její část nachází subgingiválně
- při nemožnosti zajistit suché a čisté pracovní pole
Zpracování a aplikace[upravit | editovat zdroj]
Fotokompozit se aplikuje po malých vrstvách (dávkách), která se každá polymeruje. Malé vrstvy se používají proto, aby nedocházelo k veliké objemové kontrakci, která je nežádoucí (výsledný hermetický okrajový uzávěr by se nemusel vytvořit (v tomto případě zcela jistě)).
- Leptání
- Sklovina 30 s
- Dentin 10 s
- Opláchnutí
- Osušení (lehké, nepřesušit)
- Primer
- Vmasírovat po dobu 30 s
- Ofouknutí
- Bond
- Polymerovat
- Nanášení jednotlivých malých inkrementů až do konečného vzhledu za průběžné polymerace.
- Finishing, artikulace
- Polishing
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Adhezivní systémy
- Zhotovení kompozitní výplně
- Výplňové hmoty používané ve frontálním úseku
- Klasifikace kazivých dutin
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b STEJSKALOVÁ, Jitka. Konzervační zubní lékařství. 2. vydání. Praha : Galén, c2008. s. 100. ISBN 978-80-7262-540-6.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- DOSTÁLOVÁ, Tatjana, et al. Stomatologie. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s, 2008. 196 s. ISBN 978-80-247-2700-4.