Způsoby korekce refrakčních vad
Refrakční vady oka (sférické, asférické ametropie) postihují asi 2/3 populace [1]. Lze je korigovat čočkami (brýle, kontaktní čočky) nebo laserovou operací. Korekcí se snažíme o dosažení emetropie (stav, při němž oko má správný poměr mezi lomivou silou optického aparátu a svou předozadní délkou), přičemž se musí brát v úvahu konvergence očí, zrakové a zorné pole. Zvláštní pozornost korekci refrakčních vad by se měla věnovat dětem předškolního věku, u kterých nesprávná korekce může vést k tupozrakosti (amblyopii) [1].
Korekce čočkami[upravit | editovat zdroj]
Korekce čočkami se může provádět různými typy. Lomivá síla čočky je vyjádřena v dioptriích (D). U spojky (konvexní čočka) se lomivá síla udává v plusových hodnotách, u rozptylky (konkávní čočka) v mínusových.
U presbyopie se pro korekci používají víceohniskové čočky (bifokální, trifokální…multifokální).
Astigmatismus se koriguje tórickými čočkami. Ty se skládají ze sférické a cylindrické čočky. Sférická čočka je nezávislá na orientaci, ale cylindrické čočky lomí světlo pouze podle jedné osy (typicky svislé nebo vodorovné) [2]. Proto musí být korekční pomůcka vůči oku vhodně orientovaná. Ke špatné orientaci čočky může docházet při nasazení kontaktních čoček, u kterých nelze definovat správný úhel. Vlastností těchto kontaktních čoček by mělo být, že se vlivem mrkání samy dostanou do správné polohy.
Korekce myopie[upravit | editovat zdroj]
Myopie (krátkozrakost) se koriguje čočkou rozptylkou. Optimální optická mohutnost rozptylky je ta, při které pacient vidí ostře do nekonečna. Nekonečno je pro oko prakticky 5–6 metrů.
Při nízké myopii (do −3,0 D) a střední myopii (do −6,0 D) se předepisuje plná korekce a je doporučováno stálé nošení brýlí (kontaktních čoček). Přestože nošení korekce není nutné při čtení, psaní, je i tehdy nošení doporučováno, neboť navozuje správnou pracovní vzdálenost.
Neboť je u myopie častá progrese, je nutné refrakci kontrolovat. Progresi myopie omezují kontaktní čočky [3].
Korekce hypermetropie[upravit | editovat zdroj]
Hypermetropii (dalekozrakost) lze korigovat spojkou s optickou mohutností, při které vyšetřovaný vidí ostře písmena ve vzdálenosti 25 cm.
Pacient s dalekozrakostí musí namáhat oko (ve smyslu akomodace) mnohem více než emetrop.
U mladých dospělých s hypermetropií menší než +3,0 D se korekce většinou neprovádí. Korigované oko mladého pacienta totiž snadno tuto korekci přijme a relaxuje se, což vede ke zhoršení zraku po odložení brýlí. Korekci provádíme, pokud se u pacienta kvůli zrakové vadě objevují příznaky jako bolesti hlavy či nesoustředěnost.
Korekce astigmatismu[upravit | editovat zdroj]
Malý, především fyziologický astigmatismus zpravidla není nutné korigovat.
Jednoduchý astigmatizmus korigujeme cylindrickými skly. Cylindrické sklo musí být v brýlích umístěné v ose odpovídající naměřené ose astigmatizmu a rovněž brýle musí být nasazeny na nose rovně. Odklon skla nebo celých brýlí o víc než 5 stupňů zásadním způsobem snižuje korekční schopnost cylindrického skla. Skla zároveň umisťujeme co nejblíže k oku – s rostoucí vzdáleností korekčního skla od pupilární roviny se zvětšuje makulární distorze obrazu. Toto zkreslení obrazu není způsobené samotným astigmatizmem, ale nevhodně přizpůsobenou korekcí. Neprojevuje se při monokulárním, ale jenom při binokulárním vidění.
Při korekci astigmatismu se u dětí přistupuje k plné cylindrické korekci díky lepší binokulární snášenlivosti. U dospělých je nutný individuální přístup. Začíná se plnou korekcí, která se postupně snižuje. Výsledná korekce musí být kompromisem mezi zrakovou ostrostí a binokulární snášenlivostí korekce právě kvůli možné distorzi obrazu.
Složený a smíšený astigmatismus se řeší torickými skly (kombinace sférického a cylindrického skla).
U pacientů, kteří dlouhodobě nosí cylindrickou korekci, i nesprávnou, může dojít k výrazné adaptaci. Změna korekce, a to i z nesprávné za správnou, může vyvolat výrazné subjektivní obtíže.
Nepravidelný astigmatismus je brýlemi velmi obtížně korigovatelný, aplikuje se tvrdá kontaktní čočka, někdy se přistupuje ke korekci laserem nebo operaci.
Korekce presbyopie[upravit | editovat zdroj]
Nejvyužívanějším způsobem korekce presbyopie jsou brýle. V závislosti na tom, jakou vzdálenost potřebuje pacient upravit, se používají buď jednoohniskové brýle na různé vzdálenosti anebo je možné zvolit bifokální nebo multifokální skla. Zároveň je snaha o nasazení korekce s co nejmenším počtem dioptrií. U pacienta s presbyopií je důležitý individuální přístup. V menší míře jsou využívané kontaktní čočky nebo mikrochirurgické zákroky.
Korekce anizometropie[upravit | editovat zdroj]
Anizometropie se koriguje skly nestejné síly. Dítě snáší větší rozdíl mezi dioptriemi než dospělý. Při hypermetropii si zvykne na rozdíl až 5 D, při myopii dokonce 6 D. Dospělý člověk snese rozdíl pouze 2–3 D.
Korekce laserem[upravit | editovat zdroj]
Refrakční vady oka lze korigovat i laserovou operací.
Pro korekci hypermetropie se provádí laserová termoplastika, čímž se dosáhne vyklenutí centrální optické zóny.
Myopie a astigmatismus se koriguje excimérovými lasery, kterými lze upravovat zakřivení přední plochy oka.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b VLÁČIL, Ondřej, Marta KARHANOVÁ a Juraj ŠIMIČÁK. Možnosti korekce refrakčních vad u dětí. Pediatrie pro praxi [online]. 2012, roč. 13, vol. 4, s. 227–229, dostupné také z <http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2012/04/03.pdf>. ISSN 1803-5264.
- ↑ SMETKA, Tomáš. Oční vada astigmatismus (cylindr) [online]. [cit. 2012-12-29]. <http://ocnivady.cz/ocni-vada-astigmatismus-cylindr>.
- ↑ e-kontaktni-cocky.cz. OPTICKÉ VADY OKA (a některé nemoci oka) [online]. [cit. 2012-12-29]. <http://www.e-kontaktni-cocky.cz/vady.htm>.
Zdroje[upravit | editovat zdroj]
- NAVRÁTIL, Leoš a Jozef ROSINA, et al. Medicínská biofyzika. 1. vydání. Praha : Grada, 2005. 524 s. ISBN 80-247-1152-4.
- PROCHÁZKOVÁ, Simona. Korekce refrakčních vad [online]. Brno, 2006, dostupné také z <https://is.muni.cz/th/bn7cw/Bakalarka.doc?so=nx>.
- VLÁČIL, Ondřej, Marta KARHANOVÁ a Juraj ŠIMIČÁK. Možnosti korekce refrakčních vad u dětí. Pediatrie pro praxi. 2012, roč. 13, s. 227-229, ISSN 1803-5264.
