Whippleova choroba
Whippleova choroba (intestinální lipodystrofie) je systémové chronické infekční onemocnění vyvolané grampozitivní tyčinkovitou bakterií Tropheryma whipplei. Nejvíce je postiženo tenké střevo, především duodenum a jejunum. Dalšími orgány jsou mozek, oči, srdce, plíce, slezina, tlusté střevo, klouby a posléze celý organismus.
Etiopatogeneze[upravit | editovat zdroj]
- Onemocnění je relativně vzácné.
- Především muži ve věku mezi 40 a 60 lety bílé rasy.
Přesná úloha bakterie Tropheryma whipplei v patogenezi choroby není známá. Předpokládá se genetická predispozice pro vznik onemocnění.
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
Patologické změny ve střevě se projevují malabsorpcí, jejíž hlavní příčina je zřejmě blokáda lymfatické tkáně:
- bolesti břicha;
- průjem;
- steatorea;
- úbytek tělesné hmotnosti.
Většina pacientů má:
V pokročilém stadiu onemocnění se objevuje postižení zvláště nervového systému a srdce. V terminálním stadiu se objevuje kachexie, ztráta paměti a sluchu, zhoršený visus, a další známky organického postižení.
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
- Z biopsie tenkého střeva;
- PCR;
- PAS-reakce – průkaz srpkovitých substancí v makrofázích nahromaděných v klcích střevní sliznice;
- kultivačně.
Bakterie má grampozitivní strukturu buněčné stěny, ale Gramovým barvením se téměř nebarví.
Léčba[upravit | editovat zdroj]
Prognóza onemocnění je nejistá a neléčená je život ohrožující. Lékem volby je cephalosporinové antibiotikum ceftriaxon, podávané intravenózně po dobu 14 dnů. Lze nahradit kombinací penicilin + streptomycin. Následuje dlouhodobá léčba co-trimoxazolem, popřípadě doxycyklinem. Léčebný účinek by se měl projevit v 1–3 týdnů terapie. Nebezpečné je předčasné ukončení terapie, které vede k častým relapsům onemocnění.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- BENEŠ, Jiří. Infekční lékařství. 1. vydání. Galén, 2009. 651 s. ISBN 978-80-7262-644-1.
- POVÝŠIL, Ctibor, Ivo ŠTEINER a Jan BARTONÍČEK, et al. Speciální patologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. 430 s. ISBN 978-807262-494-2.