Vyšetření per rectum

Vyšetření per rectum (indagatio per rectum, vyšetření prstem přes konečník) je velice důležité, avšak často opomíjené vyšetření. Přitom se jedná o vyšetření rychlé, levné a vysoce efektivní. Záchyt závažných patologických stavů (kolorektálního karcinomu) tímto vyšetřením je rozhodně nezanedbatelný.

Indikace

Vyšetření per rectum by mělo být součástí každého komplexnějšího vyšetření, každé preventivní prohlídky, dále pak při podezření nebo screeningu těchto patologických stavů:

• Náhlá příhoda břišní.
• Meléna nebo enteroragie.
• Screening kolorektálního karcinomu (každý muž nad 50 let by měl vyšetření per rectum podstupovat pravidelně – minimálně každé 2 roky).
• Screening karcinomu prostaty a benigní hyperplázie prostaty.

Provedení a hodnocení

• Pacient zaujímá polohu na zádech – gynekologická poloha nebo-li také litotomická, na „všech čtyřech“ – genupektorální poloha nebo na boku. V praxi je asi nejužívanější poloha na levém boku s koleny ve flexi mírně přitaženými k hlavě.

• Lékař si nasadí rukavici. Vyšetření provádí jedním prstem (ukazováčkem), na který si nanese vhodný gel (např. gel s mesokainem, který slouží současně jako lubrikant a anestetikum). Před započetím výkonu musí pacienta informovat, že začne

Vyšetření per rectum

• Následně:

1. Pohledem zhodnotíme krajinu análního ústí (hemoroidy, fisura, pooperační jizvy apod.).

1. Vyšetřujícím prstem opatrně prokrouživým pohybem vnikneme do rekta, hodnotíme tonus análních svěračů a případnou bolestivost
2. Dále nás bude zajímat náplň rekta, rektální sliznice a především přítomnost tumorózních útvarů. Lokalizaci chorobných nálezů určujeme podle hodinového ciferníku, přičemž číslo 12 přiléhá ke kostrči (popis tedy např. zní: tumor uložený mezi číslem 1 až 3)
3. U muže palpačně vyšetřujeme prostatu (fyziologická prostata je měkká, nebolestivá, velikosti kaštanu, symetrická).
4. U ženy palpujeme děložní čípek (fyziologický děložní čípek je hladký, nebolestivý, středně tuhé konzistence, symetrický).
5. V závěru vyšetření hodnotíme konzistenci a barvu stolice na rukavici (zvláště pozorně pátráme po přítomnosti krve, hlenu a hnisu).

Některé patologické nálezy:

• Je-li Douglasův prostor naplněn hnisem – pacientka pociťuje bolestivost při vyšetření na levém boku napravo. Sliznice konečníku v této lokalitě má těstovitou konzistenci a je vyhlazená.
• Ochablý tonus sfinkteru je při nízké obstrukci střeva a při peritonitidě.

Fyziologický nález bychom do chorobopisu nebo dekurzu zapsali takto:

• Per rectum:

1. bez chorobného nálezu – postačí,
2. okolí anu klidné, indagace nebolestivá, tonus svěrače v normě, na dosah prstu bez rezistence, na rukavici hnědá stolice bez příměsi krve – chcete-li být naprosto přesní.

Odkazy

Související články

• Vyšetření břicha
• Fyzikální vyšetření

Použitá literatura

• ZELENKOVÁ, Jitka, et al. Pracovní text z Interní propedeutiky [online]. ©1999. Poslední revize 2002, [cit. 2010-03-22]. <http://int-prop.lf2.cuni.cz/zof/vysetreni/bricho.htm>.

• CHROBÁK, Ladislav, et al. Propedeutika vnitřního lékařství. 2. vydání. Praha : GRADA Publishing, 2007. 243 s. s. 127-128. ISBN 978-80-247-1309-0.

• PAVROVSKÝ, Josef. Náhlé příhody břišní. 1. vydání. Státní zdravotnické nakladatelství Praha, 1966. 130 s. s. 13.