Vliv kouření na výživový stav člověka
Tabákový kouř obsahuje více jak 100 kancerogenů, KCN, As, benzen, polonium, amoniak, kadmium, formaldehyd a volné radikály. Nejvýznamnější složkou je však nikotin, který je návykovější než heroin. Jedna cigareta obsahuje 15 mg nikotinu, kuřák vstřebá přibližně 1–3 mg. Množství je však individuální, záleží na způsobu kouření. Např. při kouření mentolových cigaret dochází k podráždění chladových receptorů. Kuřák pak nevnímá dráždivé látky a ještě více nasává kouř a tedy i nikotin. Smrtelná dávka je 60 mg nikotinu.
Kouření vodních dýmek[upravit | editovat zdroj]
Nikotin potřebuje ke vstřebání zásadité pH, které je v dýmkách, proto se snadněji vstřebá. Navíc chladnější kouř se vdechuje snáze než normální, to je důvod proč při kouření vodní dýmky vdechneme více nikotinu. Při pořádném natáhnutí, vdechne kuřák 10x víc než při kouření klasické cigarety. Pasivní kouření – stejné riziko pro cévy
Vliv kouření na hmotnost[upravit | editovat zdroj]
Obecně mají kuřáci vyšší příjem energie a méně vyváženou stravu – méně vlákniny, vitaminů, nenasycených mastných kyselin, ovoce, zeleniny. U kuřáka navíc díky nikotinu dochází k modifikaci chuti. V trávicím traktu navíc lipofilní nutrienty podléhají degeneraci při expozici kouři (lutein, lykopen, antioxidanty). Suplementace vitaminy nezlepšuje endoteliální funkce, v kombinaci vit. C a vit. A ještě zvyšuje riziko.
Nikotin snižuje chuť k jídlu, neboť ovlivňuje vyplavování serotoninu a dopaminu. Nikotin navíc zvyšuje bazalní metabolismus přibližně o 800 kJ, proto kuřáci snadněji hubnou. Dále nikotin zpomaluje peristaltiku žaludku a zrychluje peristaltiku střev. To je důvod, proč mohou kuřáci během odvykací kůry trpět zácpou. Kuřáci mají vyšší hladinu LDL cholesterolu, nižší HDL, což jsou rizikové faktory pro rozvoj dyslipidemie, diabetes mellitus, obezity, metabolického syndromu. Dále mají poškozenou glukózovou toleranci, která je narušena aktivním i pasivním kouřením.
Rizika kouření v těhotenství[upravit | editovat zdroj]
Kouření během těhotenství způsobuje:
- nižší porodní váha plodu;
- hypoxie, vyšší riziko asfyxie;
- hypovitaminóza, nižší hladina vitaminu C;
- snižuje pravděpodobnost kojení.
Odvykací terapie[upravit | editovat zdroj]
Během odvykání dochází často ke zvýšení hmotnosti cca o 6 kg. Proto je důležitý pitný režim, omezit sladká a tučná jídla a fyzická aktivita. Navíc hrozí zácpa, neboť nikotin již nezrychluje motilitu střeva. Přísné diety jsou nevhodné, kuřáka mohou znovu přivést k cigaretě. Důležitá je podpora farmakoterapií 3–6 měsíců. Nejdůležitější je, aby kuřák změnil své stereotypy a chtěl se kouření zbavit.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Výživová potřeba a doporučení v různých obdobích života
- Nutriční epidemiologie
- Prevence závislosti na tabáku
- Abúzus návykových látek
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- KUDLOVÁ, Eva, et al. Hygiena výživy a nutriční epidemiologie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2009. 287 s. ISBN 978-80-246-1735-0.
- BENCKO, Vladimír, et al. Hygiena a epidemiologie : Učební texty k seminářům a praktickým cvičením pro studijní obor zubní lékařství. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2006. 178 s. ISBN 80-246-1129-5.
- PODSTATOVÁ, Hana. Základy epidemiologie a hygieny. 1. vydání. Praha : Galén, 2009. 158 s. ISBN 978-80-7262-597-0.