Apalický syndrom

Apalický syndrom neboli vegetativní stav (nově Syndrom areaktivní bdělosti)^[1] (dalšími názvy jsou coma vigile nebo protrahované kóma) je zvláštním typem poruchy vědomí. Jedná se o těžké postižení kůry či subkortikálních struktur při zachované funkci mozkového kmene. Tento stav bývá obvykle ireverzibilní (tzv. perzistentní vegetativní stav), ale může být i pouze přechodný^[2].

Fáze apalického stavu[upravit | editovat zdroj]

Perzistentní vegetativní stav – pokud trvá déle než jeden měsíc,
Permanentní vegetativní stav – pokud trvá déle než dvanáct měsíců po traumatickém poškození mozku nebo déle než tři měsíce po netraumatickém poškození mozku.

Příčiny[upravit | editovat zdroj]

1. Traumatické:

dopravní nehody,
pády z výšky,
zranění střelnou zbraní.

2. Netraumatické:

infekce centrální nervové soustavy,
karcinom,
Hypoxicko-ischemická encefalopatie,
- zástava oběhu,
- opilecká otrava,
- otrava oxidem uhelnatým,
malformace mozku,
pozdní zahájení resuscitace.

Projevy[upravit | editovat zdroj]

Pacient leží a má otevřené oči. Sporadicky se mohou vyskytovat mimovolní pohyby končetin. Obvykle se nevyskytují únikové a obranné pohyby ani reakce na bolestivý podnět. V počátcích se mohou vyskytovat křeče a prudké pohyby, později nastupuje dekortikační rigidita. Pacient má zachované funkce kmene: oběh, respiraci. Částečně je zachován cyklus spánku a bdění. V bdělém stavu má pacient otevřené oči, ale nereaguje na podněty okolí. Mohou se vyskytovat vegetativní poruchy: pocení, kolísání tlaku a tepové a dechové frekvence. Nemocný nemění ani nepohodlnou pozici a nemá odpovídající motorickou odpověď. Není zachována řeč, pacient vydává pouze náhodné zvuky. Jsou přítomné primitivní reflexy, spontánní žvýkání, zívání a chňapavý úchop – snaha o chycení viděného nebo cítěného předmětu. Nejsou přítomny jakékoli kognitivní funkce, nemocný nevyhoví výzvám a není schopen komunikace, chybí jakákoli volní aktivita či chování. Není schopen žvýkat ani polykat.

Prognóza[upravit | editovat zdroj]

Závisí na etiologii apalického syndromu a věku pacienta. Větší pravděpodobnost uzdravení je u dětí a mladistvých. Traumatický původ má lepší vyhlídky na uzdravení než netraumatický. Prognóza se zhoršuje s dobou trvání vegetativního stavu. Zpočátku je mozek těžce postižen a pacient v bezvědomí. Postupně dochází k obnově odolnějších, fylogeneticky starších struktur mozkového kmene. Zpravidla se nejprve objevují reakce související s obživným a sexuálním pudem. Postupně může dojít k úplné úpravě psychických funkcí^[3].

Léčba[upravit | editovat zdroj]

Lékařská péče[upravit | editovat zdroj]

Zpočátku neurointenzivistická, později se soustřeďuje na léčbu přidružených chorob. Je lege artis po dvanácti měsících trvání apalického syndromu bazalizovat terapeutické postupy a podávat pouze stravu, tekutiny a v případě nutnosti kyslík nebo přístrojově zajistit dýchání.

Ošetřovatelská péče[upravit | editovat zdroj]

Cílem je uspokojit základní bio-psycho-soc-spirituální potřeby pacienta. Je nezbytné zapojit do péče i rodinu pacienta. Je třeba pečovat o výživu, vyprazdňování, hygienu, pohodlí, monitorovat vitální funkce, podávat léky, předcházet dekubitům, s pacientem komunikovat a stimulovat jej. Více zde.

Fyzioterapeutické péče[upravit | editovat zdroj]

Zahrnuje polohování, pasivní pohyby, orofaciální stimulaci a může využívat metod bazální nebo multimodální stimulace. Více zde.

Komplikace[upravit | editovat zdroj]

Krvácení v gastrointestinálním traktu,
Obstipace,
Pneumonie,
Atelektáza,
Stenóza trachey,
Krvácení do urogenitálního traktu,
Urosepse,
Vegetativní poruchy,
Epilepsie.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Poruchy vědomí

Apalický syndrom, vegetativní stav - YouTube video

Reference[upravit | editovat zdroj]

↑ LAUREYS, Steven, et al. Unresponsive wakefulness syndrome: a new name for the vegetative state or apallic syndrome [online]. ©2010. [cit. 2016-05-13]. <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2987895/>.
↑ AMBLER, Zdeněk. Základy neurologie. 6. vydání. Praha : Galén, 2006. s. 66-67. ISBN 80-7262-433-4.
↑ NEVŠÍMALOVÁ, Soňa, Evžen RŮŽIČKA a Jiří TICHÝ. Neurologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. s. 4. ISBN 80-7262-160-2.

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

MUMENTHALER, Mark a Heinrich MATTLE. Neurologie. 1. vydání. Praha : Grada, Avicenum, 2001. 652 s. ISBN 80-7169-545-9.

MUMENTHALER, Mark a Heinrich MATTLE. Neurology. 4th rev. edition vydání. Stuttgart : Thieme, 2004. 992 s. ISBN 3-13-523904-7.

AMINOFF, Michael, David GREENBERG a Roger SIMON. Clinical neurology. 6th edition vydání. The McGrawr Hill Companies, 200-. 401 s. ISBN 0-07-142360-5.

DOLEŽIL, David a Kamila CARBOLOVÁ. Vegetativní stav (apalický syndrom). Neurologie pro praxi. 2007, roč. 2007, vol. 1, s. 27-31, ISSN 1213-1814.

[1] LAUREYS, Steven, et al. Unresponsive wakefulness syndrome: a new name for the vegetative state or apallic syndrome [online]. ©2010. [cit. 2016-05-13]. <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2987895/>.

[Ambler-2] AMBLER, Zdeněk. Základy neurologie. 6. vydání. Praha : Galén, 2006. s. 66-67. ISBN 80-7262-433-4.

[Nevšímalová-3] NEVŠÍMALOVÁ, Soňa, Evžen RŮŽIČKA a Jiří TICHÝ. Neurologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. s. 4. ISBN 80-7262-160-2.

[1]

[2]

[3]