Vývoj tělních dutin a mezenterií

4. týden embryonálního vývoje.

4. týden embryonálního vývoje.

Začátkem 4. týdne embryonálního vývoje má intraembryonální celom podobu podkovovitě zahnuté dutiny v kardiogenním a postranním mezodermu. Přední část představuje budoucí perikardovou dutinu a její ramena dutiny pleurální a peritoneální. Obě ramena se v distálních úsecích otevírají do extraembryonálního celomu. U embryí nižších živočichů se v celomu přechodně ukládají exkreční produkty, u člověka poskytuje prostor pro posuny orgánů.

Tělní dutiny embrya

• Dutiny jsou pokryty parietální stěnou vystlanou mezotelem (většina budoucí parietální vrstvy) odvozeným od somatického mezodermu,
  • a pak stěnou viscerální vznikající ze splanchnického mezodermu,
• peritoneální dutina je spojena s extraembryonálním celomem v oblasti pupečníku,
  • ztrácí své spojení v 10. týdnu, kdy se útroby vracejí z pupečníku zpět do dutiny břišní (viz dále),
• po ukončení tvorby záhybů jsou kaudální úsek předního, střední a zadní střevo upevněny k zadní stěně pomocí dorzálního mezenteria.

Obrázek 1

Mezenteria

• Vzniká jako extenze viscerálního listu peritonea pokrývajícího orgány,
• dorzální a ventrální mezenterium dočasně odděluje peritoneální dutinu na pravou a levou, ventrální však brzy zaniká,
• tepny zásobující primitivní střevo,
  • přední střevo – truncus coeliacus,
  • střední střevo – arteria mesenterica superior,
  • zadní střevo – arteria mesenterica inferior.

Rozdělení embryonálního celomu

Perikardoperitoneální kanály

• Po stočení embrya se plochá celomová dutina zkroutí svou perikardiální částí dolů, je pak uložené po stranách předního střeva,
• septum transverzum, které tvořilo mezenchymovou masu vpředu zárodečného terčíku se dostává ventrálně a kaudálně od perikardového celomu a začíná oddělovat hrudní oblast od břišní (tvoří později centrum tendineum bránice),
• současně se v obou perikardiálních kanálech vytvářejí septa, která začínají oddělovat jednotlivé serózní dutiny,
• je to důsledek vrůstání bronchiálních pupenů do lumen perikardoperitoneálních kanálů,
• pliky,
  • plicae pleuroperikardiales – nacházejí se nad vyvíjejícími se plícemi,
  • plicae pleuroperitoneales – pod základem plic.

Pleuroperikardiální membrány

• Plicae pleuroperiacardiacae – oddělují hrudní a perikardovou dutinu,
  • pliky v sobě zaujímají společné kardiální žíly (venae cardinales communes), které odvádějí krev z primitivního žilního systému do sinus venosus,
• bronchiální pupeny vrůstají do pleurální dutiny, která se expanduje směrem ventrálně a odděluje mezenchym na dvě vrstvy,
  • zevní vrstva, která bude tvořit hrudní stěnu,
  • vnitřní vrstva, která zaobaluje perikardovou dutinu a která bude vytvářet fibrózní perikard,
• díky růstu kardiálních žil, sestupu srdce a s expanzí pleurální dutiny se pleuroperikardové membrány proměňují v serózní duplikatury, které odstupují od laterální plochy hrudníku,
  • do sedmého týdne srůstají s mezenchymem před jícnem a tím oddělí perikardový prostor od pohrudničních dutin.

Obrázek 2

Pleuroperitoneální membrány

• Tyto pliky postupně prorůstají do průsvitu perikardoperitoneálních kanálů, potom se relativně ztenčují a mění se v pleuroperitoneální membrány,
• postupně oddělí dutinu hrudní a břišní,
• vznikají expanzí vyvíjejících se plic a pleurálních dutin, které pronikají do tělní stěny,
• vyrůstají z dorzolaterální stěny a jsou připevněny k břišní stěně, prominují zpočátku do dutiny,
• během 6. týdne se membrány rozšíří ventromediálně a splynou s dorzálním mezenteriem jícnu a se septum transverzum,
• uzavření pleuroperitoneálního průchodu je provázeno migrací myoblastů,
• otvor na pravé straně se uzavírá dříve než nalevo (patrně kvůli větší velikosti jater).

Obrázek 3

Odkazy

Související články

• Etapy vývoje embrya a plodu: První týden vývoje člověka • Druhý týden vývoje člověka • Třetí týden vývoje člověka • Čtvrtý až osmý týden intrauterinního vývoje

Použitá literatura

• MOORE, Keith L. a T. V. N. PERSAUD. Zrození člověka. 1. vydání. Praha : ISV, 2002. 564 s. ISBN 80-85866-94-3.