Vývoj obličeje

Stomodeum = primitivní ústní jamka

Maxilární, mandibulární valy, čelní val, mediální a laterální nosní val, stomodeum

Okolo stomodea se začátkem 5. týdne pod vlivem prosencefalického a rhombencefalického organizačního centra začíná tvořit obličej. Stomodeum je nejprve příčný záhyb vystlaný ektodermem. Bujením mezenchymu z 1. žaberního oblouku se vytvoří dva párové valy – maxilární a mandibulární – a rostou okolo stomodea.

Mandibulární valy se ve střední čáře spojí a vytvoří se tak základ pro dolní čelist a ret.

Maxilární valy neprorůstají ke střední čáře, vsune se mezi ně totiž nepárový čelní val, po jehož stranách se ztluštěním ektodermu založí čichové ploténky. Tyto valy jsou deriváty faryngových oblouků, vznikají převážně proliferací buněk neurální lišty, které do oblouků vcestovávají v průběhu 4. týdne. Buňky neurální lišty jsou v obličejové krajině hlavním zdrojem komponent pojivových tkání.

Nosní valy

Z čelního valu vyrůstají v pátém týdnu dva páry výběžků – nosní valy (mediální a laterální). Mezi nimi se čichové ploténky prohlubují v čichové jamky.

Nosní křídla se formují z laterálních nosních valů.

Z mediální části čelního valu se tvoří area triangularis – základ pro střední část nosu (dorsum et apex nasi). Mediální nosní valy se vsouvají mezi maxilární valy pro horní čelist. Srostou s maxilárními valy a tvoří tak základ horní čelisti a rtu. Kraniálně se tvoří septum nasi z mezenchymu čelního valu.

Vytvořením horní a dolní čelisti a rtů dojde k definitivnímu ohraničení ústní štěrbiny.

Laterální nosní valy jsou od maxilárních odděleny nazolakrimální rýhou. Ektoderm ze dna rýhy se během vývoje uvolní, dá vzniknout epitelovému pruhu, který se následně zanoří do okolního mesenchymu – základ pro ductus nasolacrimalis. Horní konec ductus nasolacrimalis se dilatuje v saccus lacrimalis. Během fetálního období se ductus nasolacrimalis otevírá do meatus nasi inferior v laterální stěně cavitas nasi. Úplné otevření je dokončeno až po narození. Pokud zprůchodnění neproběhne, hovoříme o atrézii ductus nasolacrimalis.

Intermaxilární segment

Splynutím mediálních nosních výběžků dává vzniknout intermaxilárnímu segmentu. Na horním rtu intermaxilární segment tvoří filtrum, na dně nosní dutiny primární patro a premaxilární část maxily s příslušným úsekem dásně. Sekundární patro, postranní část horního rtu a zbylá větší část maxily vznikají z maxilárního valu, který se laterálně napojuje na val mandibulární. Rty a dásně se vyvíjí, až po vzniknutí ektodermální labiogingivální lišty v mezenchymové mase primitivních čelistí. Lišta z větší části zaniká, persistuje pouze jako frenulum labii superioris spojující ret s dásní horní čelisti.

Svalstvo obličeje

Mimické svaly obličeje mají základ v mezenchymu druhého páru faryngových oblouků, jsou tedy inervovány z nervus facialis. Žvýkací svaly, musculus tensor veli palatini, musculus tensor tympani, musculus mylohyoideus a přední bříško musculus digastricus vznikají z prvého páru faryngových oblouků, a proto jsou inervovány z nervus trigeminus.

Další vývoj obličeje

Během pozdního faciálního vývoje se tvaruje nos, který je původně plochý, ušní boltce se posunují vzhůru do úrovně nosu, dokončuje se vývoj dolní čelisti a díky zvětšování mozkových hemisfér prominuje čelo a oči plodu se posunují mediálně.

Odkazy

Související články

• Vývoj nosní dutiny

Použitá literatura

• VACEK, Zdeněk. Embryologie pro pediatry. 2. vydání. Praha : Nakladatelství a vydavatelství JP, 1992. 313 s. ISBN 80-7066-562-9.

• MOORE, Keith L. a T. V. N. PERSAUD. Zrození člověka: embryologie s klinickým zaměřením. 1. vydání. Praha : ISV, 2002. 564 s. ISBN 80-85866-94-3.