Vývoj čichového aparátu
První známkou vývoje čichového aparátu je vývoj čichové plakody.
Čichová plakoda[upravit | editovat zdroj]
Čichová plakoda je vytvořena zesílenou vrstvou ektodermu, která se objevuje na frontonasálním výběžku. Její vývoj a tedy i vývoj celého systému je indukován ventrální částí telencephala.
Čichový epitel[upravit | editovat zdroj]
Receptorové buňky čichového epitelu jsou specializované chemoreceptory. Jedná se o primární smyslové buňky, tedy o modifikované neurony. Jejich axony probíhají do bulbus olfactorius. Během osifikace čichové kosti se vytvoří lamina cribrosa ossis ethmoidalis okolo těchto axonů, které jsou zde již dávno vytvořeny. Tyto axony se označují jako fila olfactoria, dohromady tvoří I. hlavový nerv – nervus olfactorius (čichový nerv). K jeho napojení na neurony bulbu dochází okolo 7. týdne.
Bulbus olfactorius[upravit | editovat zdroj]
Prominuje z přední části telencephala. Mitrální neurony bulbu – sekundární neurony čichové dráhy. Přijímají aferentní spoje z n. olfactorius a vysílají axony dále do telencephala. Dohromady tyto axony tvoří tractus olfactorius.
Během vývoje telencephala se bulbus nápadně prodlužuje. Je to dáno expanzí neurocrania, čímž se zvyšuje vzdálenost mezi bulbus olfactorium a trigonum olfactorium, kam většina vláken tr. olfactorius směřuje.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- SADLER, T.W. Langman's Medical Embryology. 10. vydání. 2006. 385 s. ISBN 978-0-7817-9485-5.
- MOORE, Keith L a T.V.N PERSAUD. Zrození člověka : Embryologie s klinickým zaměřením. 1. vydání. 2000. 564 s. ISBN 80-85866-94-3.