Uživatelka:Tikita/Pískoviště

Z WikiSkript
Struktura arterie a vény

Funkční typologie cév[upravit | editovat zdroj]

Cévy dělíme v kardiovaskulárním systému do šesti tříd dle jejich hlavní fyziologické funkce. Toto členění bere v potaz zejména uplatnění konkrétních typů cév v hemodynamice krevní oběhu (hlavním kritériem tedy není vedení okysličené či odkysličené krve).

Cévy pružníku[upravit | editovat zdroj]

Do kategorie pružníku řadíme velké a střední tepny (aortu a její větvení). Hlavním úkolem je rychlý převod krve do periferie, čemuž je uzpůsobena jejich stavba. Tunica media obsahuje velké množství elastických vláken, glykosaminoglykanů a glykoproteinů. Naproti tomu zastoupení hladkých svalových buněk je malé. U starších osob přibývají ve stěně kolagenní vlákna a stěna cévy se stává tužší. Díky elasticitě stěně jsou cévy pružníku schopny měnit nárazové proudění krve vznikající při systole na kontinuální proudění.

Rezistenční cévy[upravit | editovat zdroj]

Regulují průtok krve k orgánům. Zhruba z poloviny se podílí na periferním odporu. Řadíme k nim:

  • tepénky a malé tepny (neboli prekapilární rezistenční cévy) které mají malý průsvit a vysoký podíl hladkých svalových buněk ve stěně, díky níž mohou regulovat distribuci minutého výdeje srdečního do jednotlivých orgánů.
  • venuly (neboli postkapilární rezistenční cévy) tvoří menší podíl rezistenčních cév. Jejich význam spočívá především v regulaci napětí mezi pre- a postkapilárními rezistenčními cévami, čímž řídí hydrostatický tlak krve v kapilárách a tím pádem také filtraci a reabsorpci.

Prekapilární sfinktery[upravit | editovat zdroj]

Tento typ cév se nachází v konečném úseku prekapilárních rezistenčních cév, svým napětím (díky vysokému obsahu hladkých svalových buněk ve stěně) rozhodují o počtu otevřených a uzavřených kapilár.

Kapiláry[upravit | editovat zdroj]

Tenká stěna kapilár (v některých orgánech má stěna i fenestrace) umožňuje výměnu látek mezi krví a intersticiální tekutinou.

Arteriovenózní zkraty[upravit | editovat zdroj]

Představují přímé spojení tepenného a žilního řečiště, typicky se nacházejí například v kůži. Umožňují rychlý průtok krve orgánem (při čemž se průtok krve kapilárami snižuje až zastavuje), neboť dochází k obejití kapilární sítě.

Kapacitní cévy[upravit | editovat zdroj]

Do této kategorie řadíme především žíly. Díky jejich poddajné stěně s malým množstvím hladkých svalových buněk mohou sloužit jako rezervoár krve. Tato zásoba je důležitá vzhledem k tomu, že se neustále mění potřeba distribuce krve v jednotlivých orgánem.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • TROJAN, Stanislav a Miloš LANGMEIER. Lékařská fyziologie. 4. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s., 2003. 722 s. sv. 1. ISBN 80-247-0512-5.