Uživatel:Terezielind

Z WikiSkript

Psychologické aspekty u pacientů s diabetes mellitus[upravit | editovat zdroj]

Diabetes mellitus je chronické onemocnění, které se z hlediska prevalence pohybuje na vysokých hodnotách – celosvětově bylo v roce 2013 bezmála 382 milionů lidí s tímto onemocněním, a předpokládá se nárůst na 592 milionů do roku 2035.[1] V terapii diabetu je nutná efektivní spolupráce pacienta s lékařem. Proaktivní a motivované zapojení pacienta do procesu léčby je žádoucí. Onemocnění negativně zasahuje do mnoha oblastí pacientova života, od mezilidských vztahů po fyzické zdraví a obecnou kvalitu života.[2] Ze studií lze pozorovat, že komplikace diabetu jsou silně asociovány s psychologickými i psychiatrickými problémy – deprese [3], stravovací návyky [4], stres a úzkost. [5] Z psychologických aspektů lze sledovat emocionální a kognitivní změny a to, jak zasahují do života pacienta.

Emocionální důsledky[upravit | editovat zdroj]

Stres a úzkost jsou vztahovány ke zhoršené imunitě, prozánětlivým cytokinům a zánětlivým reakcím, které jsou asociované s diabetem.[6] Pacienti s trpí specifickým emocionálním stresem, přímo souvisejícím s daným onemocněním.[7] Experimentální studie na zvířatech též ukázaly, že hyperglykemie negativně ovlivňuje funkce hippokampu, snižuje neuroplasticitu a přispívá změnám nálad.[8]

Emocionální distres je asociován s inadekvátní kontrolou glykemie [9] a nedostatkem sebepéče. Je rovněž důležité zmínit asociaci diabetu a deprese – pacienti mají až dvakrát vyšší pravděpodobnost, že budou depresivní, než lidé bez tohoto onemocnění.[10] Pociťování depresivních symptomů se projevuje na špatném managementu nemoci, což pokračuje dalším zhoršením stavu, prohloubením depresivity a špatného emocionálního naladění. Identifikace a podpora emocionálních potřeb pacientů ústí ve zlepšení osobní kontroly glykemie [11] či snížení komorbidní depresivity. [12]

Kognitivní důsledky[upravit | editovat zdroj]

Mezi kognitivní oblasti, které negativně ovlivňuje diabetes mellitus 1. typu, patří pozornost, paměť či exekutivní funkce.[13] Metaanalýza sledující kognitivní funkce u dospělých s diabetes mellitus 1. typu zjistila významné zhoršení inteligence, rychlosti zpracování informací či vizuální percepce. [14] Rovněž u pacientů s diabetes mellitus 2. typu byl pozorován pokles verbální paměti [15] či pozornosti. [16] Nelze však přímo říct, jak tyto důsledky ovlivňují každodenní život diabetiků. Vyšší výskyt Alzheimerovy choroby či vaskulární demence byl též zaznamenán u pacientů s diabetes mellitus 2. typu. [17] Experimenty na zvířatech s diabetem ukázaly snížení produkce acetylcholinu [18], snížení aktivity dopaminu a zvýšení aktivity noradrenalinu. [19] Vaskulární změny v souvislosti s diabetes mellitus 1. typu zahrnují degeneraci mozku, demyelinizaci hlavových nervů a pseudokalcifikace. [20]

Psychosociální a psychoterapeutická intervence v léčbě diabetes mellitus[upravit | editovat zdroj]

Efektivní management diabetu vyžaduje komplexní a kontinuální pozornost a sebepéči pacienta a úzce souvisí se zlepšováním jeho zdravotního stavu. Psychologické problémy jsou asociovány s horšími výsledky terapie a je očividné, že podpora zahrnující psychoterapeutické intervence by měla být pacientům k dispozici, aby zejména negativní emoce mohly být efektivně zvládány.

Druhy intervencí, které se projevily v lepším dodržování principů terapie (včetně žádoucích hodnot glykemie), jsou kognitivně behaviorální terapie [21] či motivační terapie. [22] Tyto výsledky poukazují na fakt, že psychosociální intervence je významnou součástí péče o diabetického pacienta.

Vztah mezi diabetem a psychologickými problémy je multifaktoriální a jejich společný výskyt může ovlivňovat kontrolu glykemie, kvalitu života pacienta a sebepéči. Kognitivní důsledky mohou být provázány s horším emocionálním prožíváním pacienta a následně negativně ovlivňovat jeho zdravotní stav. Bližší pochopení psychologických aspektů pacientů s diabetem by lékařům pomohlo k tvorbě strategií, které se zaměřují na zlepšení důsledků nemoci a především k redukci psychické zátěže vyplývající z diagnózy.[23]


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Diabetes mellitus
Jiné specifické typy diabetes mellitus
Diabetes mellitus 1. typu (endokrinologie) • Diabetes mellitus 1. typu (biochemie)
Diabetes mellitus 2. typu (endokrinologie) • Diabetes mellitus 2. typu (biochemie)
Vybraná biochemická vyšetření u pacientů s diabetes mellitus
Metabolický syndrom a inzulínová rezistence
Edukace diabetika
Historie léčby diabetes mellitus

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Neuroplasticita

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. ↑ GUARIGUATA, Leonor, David WHITING a Clara WEIL. The International Diabetes Federation diabetes atlas methodology for estimating global and national prevalence of diabetes in adults. Diabetes Research and Clinical Practice. 2011, roč. 3, vol. 94, s. 322-332, ISSN 0168-8227. DOI: 10.1016/j.diabres.2011.10.040.
  2. ↑ NICOLUCCI, A., K. KOVACS BURNS a R. I. G. HOLT. Diabetes Attitudes, Wishes and Needs second study (DAWN2™): Cross-national benchmarking of diabetes-related psychosocial outcomes for people with diabetes. Diabetic Medicine. 2013, roč. 7, vol. 30, s. 767-777, ISSN 0742-3071. DOI: 10.1111/dme.12245.
  3. ↑ ANDERSON, R. J., K. E. FREEDLAND a R. E. CLOUSE. The Prevalence of Comorbid Depression in Adults With Diabetes: A meta-analysis. Diabetes Care. 2001, roč. 6, vol. 24, s. 1069-1078, ISSN 0149-5992. DOI: 10.2337/diacare.24.6.1069.
  4. ↑ PEVELER, R. C., K. S. BRYDEN a H. A. W. NEIL. The Relationship of Disordered Eating Habits and Attitudes to Clinical Outcomes in Young Adult Females With Type 1 Diabetes. Diabetes Care. 2004, roč. 1, vol. 28, s. 84-88, ISSN 0149-5992. DOI: 10.2337/diacare.28.1.84.
  5. ↑ DAS-MUNSHI, Jayati, Rob STEWART a Khalida ISMAIL. Diabetes, Common Mental Disorders, and Disability: Findings From the UK National Psychiatric Morbidity Survey. Psychosomatic Medicine. 2007, roč. 6, vol. 69, s. 543-550, ISSN 0033-3174. DOI: 10.1097/psy.0b013e3180cc3062.
  6. ↑ JAREMKA, Lisa M., Monica E. LINDGREN a Janice K. KIECOLT-GLASER. SYNERGISTIC RELATIONSHIPS AMONG STRESS, DEPRESSION, AND TROUBLED RELATIONSHIPS: INSIGHTS FROM PSYCHONEUROIMMUNOLOGY. Depression and Anxiety. 2013, roč. 4, vol. 30, s. 288-296, ISSN 1091-4269. DOI: 10.1002/da.22078.
  7. ↑ POUWER, François, T. Chas SKINNER a Mirjana PIBERNIK-OKANOVIC. Serious diabetes-specific emotional problems and depression in a Croatian–Dutch–English Survey from the European Depression in Diabetes [EDID] Research Consortium. Diabetes Research and Clinical Practice. 2005, roč. 2, vol. 70, s. 166-173, ISSN 0168-8227. DOI: 10.1016/j.diabres.2005.03.031.
  8. ↑ HO, Nancy, Marilyn S. SOMMERS a Irwin LUCKI. Effects of diabetes on hippocampal neurogenesis: Links to cognition and depression. Neuroscience & Biobehavioral Reviews. 2013, roč. 8, vol. 37, s. 1346-1362, ISSN 0149-7634. DOI: 10.1016/j.neubiorev.2013.03.010.
  9. ↑ LUSTMAN, P. J., R. J. ANDERSON a K. E. FREEDLAND. Depression and poor glycemic control: a meta-analytic review of the literature. Diabetes Care. 2000, roč. 7, vol. 23, s. 934-942, ISSN 0149-5992. DOI: 10.2337/diacare.23.7.934.
  10. ↑ ANDERSON, R. J., K. E. FREEDLAND a R. E. CLOUSE. The Prevalence of Comorbid Depression in Adults With Diabetes: A meta-analysis. Diabetes Care. 2001, roč. 6, vol. 24, s. 1069-1078, ISSN 0149-5992. DOI: 10.2337/diacare.24.6.1069.
  11. ↑ ISMAIL, Khalida, Kirsty WINKLEY a Sophia RABE-HESKETH. Systematic review and meta-analysis of randomised controlled trials of psychological interventions to improve glycaemic control in patients with type 2 diabetes. The Lancet. 2004, roč. 9421, vol. 363, s. 1589-1597, ISSN 0140-6736. DOI: 10.1016/s0140-6736(04)16202-8.
  12. ↑ KATON, Wayne J., Elizabeth H.B. LIN a Michael VON KORFF. Collaborative Care for Patients with Depression and Chronic Illnesses. New England Journal of Medicine. 2010, roč. 27, vol. 363, s. 2611-2620, ISSN 0028-4793. DOI: 10.1056/nejmoa1003955.
  13. ↑ WESSELS, A. M., S. A. R. B. ROMBOUTS a P. L. REMIJNSE. Cognitive performance in type 1 diabetes patients is associated with cerebral white matter volume. Diabetologia. 2007, roč. 8, vol. 50, s. 1763-1769, ISSN 0012-186X. DOI: 10.1007/s00125-007-0714-0.
  14. ↑ BRANDS, A. M.A., G. J. BIESSELS a E. H.F. DE HAAN. The Effects of Type 1 Diabetes on Cognitive Performance: A meta-analysis. Diabetes Care. 2005, roč. 3, vol. 28, s. 726-735, ISSN 0149-5992. DOI: 10.2337/diacare.28.3.726.
  15. ↑ MESSIER, Claude. Impact of impaired glucose tolerance and type 2 diabetes on cognitive aging. Neurobiology of Aging. 2005, roč. 1, vol. 26, s. 26-30, ISSN 0197-4580. DOI: 10.1016/j.neurobiolaging.2005.09.014.
  16. ↑ FONTBONNE, A., C. BERR a P. DUCIMETIERE. Changes in Cognitive Abilities Over a 4-Year Period Are Unfavorably Affected in Elderly Diabetic Subjects: Results of the Epidemiology of Vascular Aging Study. Diabetes Care. 2001, roč. 2, vol. 24, s. 366-370, ISSN 0149-5992. DOI: 10.2337/diacare.24.2.366.
  17. ↑ CURB, J. D., B. L. RODRIGUEZ a R. D. ABBOTT. Longitudinal association of vascular and Alzheimer's dementias, diabetes, and glucose tolerance. Neurology. 1999, roč. 5, vol. 52, s. 971-971, ISSN 0028-3878. DOI: 10.1212/wnl.52.5.971.
  18. ↑ WELSH, Becky a Lynn WECKER. Effects of streptozotocin-induced diabetes on acetylcholine metabolism in rat brain. Neurochemical Research. 1991, roč. 4, vol. 16, s. 453-460, ISSN 0364-3190. DOI: 10.1007/bf00965566.
  19. ↑ RAMAKRISHNAN, R., R. SHEELADEVI a N. SUTHANTHIRARAJAN. PKC-α mediated alterations of indoleamine contents in diabetic rat brain. Brain Research Bulletin. 2004, roč. 2, vol. 64, s. 189-194, ISSN 0361-9230. DOI: 10.1016/j.brainresbull.2004.07.002.
  20. ↑ RESKE-NIELSEN, Edith, Knud LUNDB�K a Ole J. RAFAELSEN. Pathological changes in the central and peripheral nervous system of young long-term diabetics. Diabetologia. 1966, roč. 3-4, vol. 1, s. 233-241, ISSN 0012-186X. DOI: 10.1007/bf01257917.
  21. ↑ FOSBURY, J. A., C. M. BOSLEY a A. RYLE. A Trial of Cognitive Analytic Therapy in Poorly Controlled Type I Patients. Diabetes Care. 1997, roč. 6, vol. 20, s. 959-964, ISSN 0149-5992. DOI: 10.2337/diacare.20.6.959.
  22. ↑ RUBAK, Sune, Annelli SANDBÆK a Torsten LAURITZEN. Effect of “motivational interviewing” on quality of care measures in screen detected type 2 diabetes patients: A one-year follow-up of an RCT, ADDITION Denmark. Scandinavian Journal of Primary Health Care. 2011, roč. 2, vol. 29, s. 92-98, ISSN 0281-3432. DOI: 10.3109/02813432.2011.554271.
  23. ↑ JENA, BiranchiNarayan, Sanjay KALRA a Rajiv YERAVDEKAR. Emotional and psychological needs of people with diabetes. Indian Journal of Endocrinology and Metabolism. 2018, roč. 5, vol. 22, s. 696, ISSN 2230-8210. DOI: 10.4103/ijem.ijem_579_17.
Citováno z „https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Uživatel:Terezielind&oldid=444232“