Uživatel:AdamH/Pískoviště
Článek byl označen za rozpracovaný, od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní | ||||
Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse. | ||||
Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu {{Pracuje se}} a stránku upravte. | ||||
Stránka byla naposledy aktualizována v pondělí 4. března 2019 v 16:11. | ||||
Měření TK v domácím prostředí[upravit | editovat zdroj]
nadpis
Úvod[upravit | editovat zdroj]
Jakožto jedna z metod metod Telemedicíny má Domácí měření krevního tlaku výhody ve znatelně větším množství dat získaných po podstatně delší dobu než umožňuje 24 hodinové ambulantní monitorování krevního tlaku. Jde o cenný nástroj pro léčbu hypertenze, musí však ale být pod správným lékařským dohledem a musí se také nahlédnout při interpretaci těchto dat k celkovému klinickému stavu pacienta pro plné využití této metody. Toto dlouhodobé měření umožnujě stanovit variabilitu hodnot krevního tlaku mezi dny a umožnuje vyhodnotit dlouhodobé variability krevního tlaku. Takto získaná data mohou být mimo jiné využity k prognostickým účelům. Také se dá využít jakožto edukační prostředek pro osoby dlouhodobě trpící hypertenzí.
Vývoj lehce obslužných oscilometrických přístrojů vedl v posledních letech ke značnému nárustu domácího měření krevního tlaku. To se tak stalo stále rozšířenějším doplňkem ambulantního měření krevního tlaku v ordinaci. Nadále však setrvávají nutné předpoklady pro přesné měření jakožto správná obsluha přístroje pacientem. Důležité je brát v potaz také podmínky doprovázející vlastní měření krevnáho tlaku rozvrh sledování spolu s jejich následnou interpetací.
Omezující faktory[upravit | editovat zdroj]
Mezi hlavní omezující faktory pro rozsáhlé rozšíření této metody jsou především problémy spjaté se správnou obsluhou měřících zařízení a s tím spjatá možnost užití nepřesných přístrojů a vzniku chyb v měření. Lékař musí také brát v potaz nejistou spolehlivost hodnot nahlášených pacienty nebo také riziko o změně rozhodnutí o léčbě pacientem na základě naměřených hodnot krevního tlaku bez lékařského dohledu.
Z těchto důvodu je důležtité zajistit adekvátní školení pacienta a lékařský dozor, výber správně ověřených přístrojů s nahlédnutím na speciální populace (starší, děti, gravidita, a další).
Mimo jiné je také důležité vytvořit adekvátní rozvrh měření krevního tlaku a hlášení výsledků měření pacientem lékaři s jejich následnou správnou interpretací.
Výhody domácího měření krevního tlaku[upravit | editovat zdroj]
Dle Mezi výhody patří možnost stanovení účinků léčby v různou dobu dne a také během prodlouženého období. To je umoženo opakovaným meřením krevního talku a srdeční frekvence během dne po několik dní, případě i měsíců v klidovém prostředí domova s dobrou reprodukovatelností a prognostickou hodnotou za relativně nízkou cennu. Značným pozitivem je také jistá pohodlnost pro pacienty v domácím prostředí, čímž se odstraní stres ambulantního vyšetření. Tímto se odstraní jedna z nejčastějších příčin naměřeného zvýšenného tlaku. Tímto postupem se tedy může odlišit stresem zvýšený krevní tlak v důsledku "syndromu bílého pláště" od závažnějších situací.
Nabízí se také předpoklad zlepšení adherence pacientů k farmakoterapii a kontroly hypertenze díky zpětné reflexi pro pacienta.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Krevní tlak • Systolický tlak • Diastolický tlak
- Monitorování krevního tlaku
- Regulace krevního tlaku
- Tonometr
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
http://www.hypertension.cz/sqlcache/mereni-cast-1.pdf
http://www.hypertension.cz/sqlcache/mereni-cast-2.pdf
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
PELEŠKA, Jan. Domácí měření krevního tlaku. Medicína po promoci. 2010, roč. 11, vol. 5, s. 88-96, ISSN 1212-9445.
PARATI, Gianfranco, George STERGIOU a Eoin O’BRIEN. European Society of Hypertension practice guidelines for ambulatory blood pressure monitoring. Journal of Hypertension. 2014, roč. 7, vol. 32, s. 1359-1366, ISSN 0263-6352. DOI: 10.1097/hjh.0000000000000221.
WILLIAMS, Bryan, Giuseppe MANCIA a Wilko SPIERING. 2018 ESC/ESH Guidelines for the management of arterial hypertension. European Heart Journal. 2018, roč. 33, vol. 39, s. 3021-3104, ISSN 0195-668X. DOI: 10.1093/eurheartj/ehy339.
PARATI, G a G S STERGIOU. European Society of Hypertension Practice Guidelines for home blood pressure monitoring. Journal of Human Hypertension. 2010, roč. 12, vol. 24, s. 779-785, ISSN 0950-9240. DOI: 10.1038/jhh.2010.54.
Reference[upravit | editovat zdroj]