Typy vazeb mezi atomy
Mezi atomy se vytvoří vazba jen tehdy, když má nově vzniklá molekula, tedy atomy v systému, nižší energii (vyšší stabilitu) než atomy izolované. Molekula jako celek podléhá Pauliho principu. Pokud by tedy byly atomy nuceny přemístit své elektrony do vyšších energetických stavů, k jejich vzájemné interakci nedojde. To proto, že by se musela zvýšit energie atomu, ta by pak byla vyšší než v izolovaném atomu a tudíž by byl atom méně stabilní. V praxi to znamená, že reagují jenom elektrony valenčních vrstev atomu, tj. z nejvrchnější elektronové slupky.
Iontová vazba[upravit | editovat zdroj]
Při vzájemném přiblížení může elektron přejít z jednoho atomu do druhého a vzniklé ionty se přitahují. Tato vazba je tvořena coulombickými přitažlivými silami a vzdálenost mezi atomy jsou větší než součet jejich poloměrů. Tuto vazbu označujeme jako nenasycenou, tzn. počet iontů, které se navzájem přitahují není omezený. To umožňuje vznik krystalů. V polárním rozpouštědle se vazba rozruší a látka se rozpustí. Viz Iontová vazba.
Kovalentní vazba[upravit | editovat zdroj]
Jedna nebo více dvojic elektronů v této vazbě patří oběma atomům. Říkáme, že dochází ke sdílení elektronů a vazbě na krátkou vzdálenost. Vazba je velmi silná, pokud jsou ve dvojici elektronů antiparalelní spiny. Vazby se mohou účastnit jen elektrony z vnější a ne zcela nasycené slupky. V případě této vazby není elektrický náboj v molekule rozložen symetricky a molekula má tak charakter dipólu. K čistě kovalentní vazbě dochází např. v molekule H2.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- KUBATOVA, Senta. Biofot [online]. [cit. 2011-01-31]. <https://uloz.to/!CM6zAi6z/biofot-doc>.