Transkulturální psychiatrie
Transkulturální psychiatrie je součástí sociální psychiatrie. Začala se konstruovat v polovině 20. století. Studuje podobnosti a rozdílnosti duševních poruch v různých kulturách. Zkoumá výskyt a rozložení duševních nemocí v různých částech světa, jejich klinický obraz ve vztahu k sociálním a kulturním faktorům, formy léčení v různých prostředích a postoje společnosti k duševně nemocným.[1]
Svérázné kulturně podmíněné jednotky[upravit | editovat zdroj]
Whitico (windigo)[upravit | editovat zdroj]
Tato psychotická porucha byla popsána u Eskymáků z Hudsonova zálivu. Mezi projevy patří nutkání jíst lidské maso, úzkost a přesvědčení, že je jedinec očarován příšerou z ledu a kostí, která žere lidi. Je provázena vegetativními příznaky.
Latah[upravit | editovat zdroj]
Porucha se vyskytuje v Malajsii u žen středního a vyššího věku věku, zpravidla v podřízeném postavení (služebné). Mezi projevy patří echopraxie (napodobování jednání a gest jiných), koprolálie a fugy.
Koro[upravit | editovat zdroj]
Vyskytuje se v Číně a jihovýchodní Asii hlavně u mužů, u žen ojediněle. V této oblasti má téměř epidemický výskyt. Jedinci trpí silnou úzkostí, jsou přesvědčeni, že se jejich penis zanořuje do břišní dutiny a že jeho zmizením dojde ke smrti.
- Začíná náhlým děsem, spazmy v břiše a akrocyanózou.
- Vyvolávající faktor může být excesivní nebo abnormální soulož.
V lidové léčbě jsou využívána afrodisiaka pro posílení principu jang (prášek z rohu nosorožce). Dále manželka nebo blízký příbuzný nepřetržitě svírá penis nebo kolem něj uvazují provázek, aby zabránili zmizení.
Ode Ori (Brain fag syndrome)[upravit | editovat zdroj]
Byl popisován v Nigérii, u úředníků a studentů, kteří intenzivně studovali.
- Prožívali nepříjemné pocity, že jim hlavou či celým tělem prolézá parazit, syčení a hučení v uších, palpitace, poruchy visu a závratě, úzkost a nevýkonnost.
Stavy posedlosti[upravit | editovat zdroj]
Jsou popisovány v různých částech světa. Největší výskyt byl ve středověku.
- V Japonsku – posedlost liškou – tvář jedince se mění v lišku.
- Lykantropie – posedlost vlkem, postižení štěkali a vyli na měsíc, vrhali se na lidi, jedli jejich maso a sáli jim krev.
- Voodoo – kult je založený na magickém manipulování s předměty.
Amok[upravit | editovat zdroj]
Tento syndrom se vyskytuje hlavně v Africe a v jihovýchodní Asii. Může se vyskytnout jako komplikace malárie, jindy psychogenně. Na jeho vrcholu dochází k přechodné kvalitativní poruše vědomí.
- Počátek – neurastenické příznaky a meditace, poté pohybová bouře, agrese vůči sobě a okolí.
- Nedojde-li k sebevraždě – vyčerpání a stupor, amnézie.
Dhat syndrom (spermatorea)[upravit | editovat zdroj]
Vyskytuje se v Indii. Projevuje se obavou ze ztráty semene – masturbací, souloží, polucemi a unikáním do moči. Jedinci si stěžují na ztrátu chuti k jídlu, celkovou slabost, úzkosti a pocity viny.
Pibloktoq (arktická hysterie)[upravit | editovat zdroj]
Byl popsán v Grónsku jako stav, který začíná zmateností. Následně dochází k odhazování nebo trhání oděvů, válení se ve sněhu, agitovanosti, echolálii a echopraxii, někdy koprofágii.
Problematika přistěhovalců[upravit | editovat zdroj]
Přistěhovalci ze zemí s jinou kulturou jsou vystaveni řadě tlaků. U přistěhovalců se vyskytovalo vyšší procento schizofrenií. Později studie tento názor zpochybnily.[1]
Spíše důležité jsou okolnosti emigrace:
- Dobrovolně se stěhují hlavně lidé v lepším zdravotním stavu. Mají informace o podmínkách, do kterých se stěhují, a očekávají je.
- Násilně jsou vystěhováni i lidé s různým zdravotním postižením (včetně jedinců se schizofrenií) – tito jedinci se pak v novém prostředí častěji dekompenzují (sociální zhroucení).
Důležitá je taky soudržnost skupiny. Ve skupině, která k sobě více lne, jsou na tom jedinci lépe a méně často se dekompenzují.
Otázka kultury[upravit | editovat zdroj]
Kultura:
- naučené způsoby jednání a myšlení,
- nabízí hotová a ověřená řešení,
- chrání vzory a jednotlivé komponenty společnosti.
- Změna kultury
Dochází k nim vlivem společenských událostí či přestěhováním.
- Krátkodobé změny: (vojáci, turisté, dělníci, studenti) – lehčí psychické poruchy neurotického rázu s častými somatickými příznaky.
- Dlouhodobé změny: může vzniknout tzv. kulturní šok, který se postupně projevuje:
- nekritické nadšení ze všeho nového,
- období rozčarování – jedinec se vrací do minulosti, stýská se mu po starém,
- deprese,
- obnovení sebedůvěry,
- adaptace na nové prostřední = akulturace.
Mezinárodní studie[upravit | editovat zdroj]
Rozdíly v rozložení psychických poruch ve světě vedly k podezření, že za to můžou rozdílné sociální podmínky. Od 60. let probíhaly sociální mezinárodní studie – např. Mezinárodní pilotní studie schizofrenie (IPSS), později i studie depresí.
- Zjistily, že výskyt psychóz je na celém světě rovnoměrný. [1]
Terapeutické opatření[upravit | editovat zdroj]
Léčba cizince je zvýšeně náročná – jazyková bariéra, neznalost kulturního zázemí, nedostatek objektivních informací, náboženství:
- např. ortodoxní muslimové neradi poslouchají ženy lékařky, vyžadují lékaře muže.
Důležité jsou také genetické rozdíly v odbourávání léků, které mají za následek různou odpověď na psychofarmaka:
- např. lidé z Dálného východu a Afroameričané jsou citlivější a doporučuje se u nich podávání nižších dávek.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
- Transkulturální psychiatrie – Wikipedia
- Transcultural Psychiatry for Clinical Practice – Psychiatric Times
Převzato z[upravit | editovat zdroj]
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 08.03.2010]. <http://jirben.wz.cz>.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- RABOCH, Jiří a Petr ZVOLSKÝ. Psychiatrie. - vydání. Galén, 2001. 622 s. ISBN 9788072621408.
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b c RABOCH, Jiří a Petr ZVOLSKÝ. Psychiatrie. - vydání. Galén, 2001. 622 s. s. 430–436. ISBN 9788072621408.