Tržní zdravotnictví

Z WikiSkript

Tržní zdravotnictví je zdravotnický systém založený na individuální odpovědnosti občanů. Stát negarantuje zdravotní péči pro všechny, pouze pro některé sociální skupiny, a to formou státních zdravotnických programů. Týkají se důchodců nad 65 let a chudých lidí, tj. těch, jejichž příjem je nižší než oficiálně stanovená hranice životního minima a některých dalších skupin. Náklady na zdravotnictví jsou hrazeny z komerčního (soukromého) zdravotního pojištění. Veřejné (povinné) zdravotní pojištění neexistuje. Modelovým příkladem je tržní zdravotnictví USA (liberální model zdravotnictví).

Státní zdravotnické programy v USA[upravit | editovat zdroj]

Ze státních programů je hrazena téměř polovina veškeré zdravotní péče.

Medicare
  • Důchodci, tělesně postižení;
  • významná spoluúčast v ambulantní péči, stejné podmínky ve všech státech USA.
Medicaid
  • Základní péče pro chudé;
  • rozdíly mezi jednotlivými státy.
Veterans Health care Administration
  • Pro vojáky, válečné veterány a jejich rodiny, vysoké státní úředníky.
Indian Health Care
  • Pro původní americké obyvatele, Indiány a Eskymáky;
  • zdravotní péče poskytována bezplatně.
Neodkladná péče v ohrožení života
  • Není bezplatná, musí být však vždy poskytnuta, a to bez ohledu na solventnost pacienta.

Soukromé zdravotní pojištění v USA[upravit | editovat zdroj]

Zdravotní pojištění v USA je dobrovolné a nenárokové. Pojišťovna nemá povinnost žadatele pojistit resp. pojistit v plném rozsahu, v případě již existujících zdravotních problémů žadatele. Existuje ve dvou formách, a to jako zaměstnanecké nebo individuální zdravotní pojištění.

Zaměstnanecké zdravotní pojištění[upravit | editovat zdroj]

  • Tato forma pojištění se týká 2/3 všech pojištěných;
  • hrazeno zaměstnavateli, kteří v rámci svých sociálních programů dobrovolně hradí zdravotní pojištění svým zaměstnancům;
  • rozsah je různý.

Individuální zdravotní pojištění[upravit | editovat zdroj]

  • Tento typ pojištění se týká asi 5 % populace;
  • je přizpůsobeno míře individuálního rizika;
  • různý rozsah, často kryje pouze hospitalizaci.
  • zdravotní pojištění v plném rozsahu je velmi nákladné, mnoho lidí má sjednáno pouze částečné pojištění, pojistné podmínky jsou komplikované, často klientům ne zcela jasné.

Výhody tržního zdravotnictví[upravit | editovat zdroj]

  • Vysoká kvalita péče (za podmínky dostatečného rozsahu pojistky);
  • více peněz pro vědu a medicínský výzkum;
  • rychlé uplatňování nových technologií a výsledků výzkumu v praxi;
  • sledování kvality péče, tlak na její zvyšování;
  • vysoké příjmy lékařů.

Nevýhody tržního zdravotnictví[upravit | editovat zdroj]

  • Sociální nerovnost a nedostatečná dostupnost zdravotní péče;
  • 17 % Američanů nemá zajištěné zdravotní pojištění (tj. 47 miliónu nepojištěných, z toho 8,6 miliónů dětí), týká se to rodin s nižším příjmem, mladých lidí do 25 let, zaměstnanců malých firem;
  • „podpojištění“ – jenom částečné pojištění, které v praxi nestačí na krytí nezbytné péče (střední třída);
  • nákladnost a vysoká cena: náklady na zdravotnictví v USA jsou větší než 17 % HDP;
  • poskytování nadbytečné péče lidem se sjednaným pojištěním;
  • soudní spory;
  • vysoké administrativní náklady;
  • závažná nemoc vnímána jako ekonomické ohrožení jednotlivce i rodiny, je to nejčastější příčina osobních bankrotů.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • Výukové materiály Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. LF UK [1];
  • přednáška „Zdravotnické systémy“, PhDr. Helena Hnilicová, Ph.D.