Topografie břišní stěny

Břišní stěna je tvořena kůží, podkožím, vrstvou svalů, jejich fasciemi a peritoneem. Podkoží obsahuje variabilní množství tukového vaziva v závislosti na věku, pohlaví a aktivitě daného jedince.

Jednotlivé vrstvy

Svaly břicha

1. Kůže a podkoží

   nachází se zde Camperova vrstva, což je nesouvislá vazivová vrstva

2. Fascia subcutanea abdominis

   Scarpova fascie – odděluje podkožní a hlubokou tukovou vrstvou. Nachází se pod vrstvou podkožních žil.

3. Hluboká tuková vrstva
4. Fascia abdominis superficialis
5. Musculus obliquus externus abdominis
6. Musculus obliquus internus abdominis
7. Musculus transversus abdominis
8. Fascia transversalis
9. Peritoneum parietale

Cévní zásobení břišní stěny

Oblast stěny břišní vyživuje několik tepen a žil.

Arteriální zásobení

• a. epigastrica superficialis vyživuje povrchové vrstvy podkoží
• a. circumflexa ilium superficialis vyživuje povrchové vrstvy podkoží
• aa. intercostales posteriores vyživují hlubší vrstvy
• a. subcostalis vyživuje hlubší vrstvy
• aa. lumbales vyživují hlubší vrstvy

M. rectus abdominis zásobují a. epigastrica superior et inferior. Svaly laterální skupiny zásobují mezižeberní a bederní tepny a dále větve a. circumflexa ilium profunda.

Žilní odtok

Pod Camperovovu vrstvou je uložena vrstva povrchových žil, které se rozbíhají směrem od pupku a míří do axily a dále pak k tříslu.

• vv. thoracicae epigastricae
• v. epigastrica superficialis

Inervace břišní stěny

Kůže břišní stěny je inervována z interkostálních nervů (přesněji posledních 5 párů nn. intercostales) a subkostálním nervem.

• n. intercostales
• n. subcostalis

• Svaly stěny břišní jsou inervovány pomocí posledních 7 párů nervi intercostales a dále pomocí n. iliohypogastricus a n. ilionguinalis.
• Kůže v regio inguinalis je inervována větvemi n. iliohypogastricus a n. ilioninguinalis.

Krajiny břicha a čáry

Břicho si můžeme rozdělit do několika krajin pomocí tří příčných, dvou podélných čar.

Krajiny břicha

Tyto vertikální a transverzální čáry nám břišní krajinu rozdělí do 9 krajin:

• regio epigastrica=epigastrium
  

Krajina ohraničená kraniálně xiphisternální čárou a laterálně medioklavikulárními čárami.

• regio hypochondriaca dextra
  

Krajina od pravé medioklavikulární čáry laterálně.

• regio hypochondriaca sinistra
  

Krajina od levé medioklavikulární čáry laterálně.

• regio umbilicalis=mesogastrium
  

Krajina ohraničená kraniálně subkostální čarou, laterálně medioklavikulárními čárami a kaudálně interspinální čárou.

• regio lateralis dextra
  

Krajina ohraničená mediálně medioklavikulární čárou, kraniálně subkostální a kaudálně interspinální čárou.

• regio lateralis sinistra
  

Krajina ohraničená mediálně medioklavikulární čárou, kraniálně subkostální a kaudálně interspinální čárou.

• regio pubica=hypogastrium
  

Krajina ohraničená kraniálně interspinální čárou a laterálně medioklavikulárními čárami.

• regio inguinalis dextra
  

Krajina ohraničená kraniálně interspinální čárou a nacházející se laterálně od regio pubica. Hlavním topografickým útvarem této krajiny je tříselný kanál.

• regio inguinalis sinistra
  

Krajina ohraničená kraniálně interspinální čárou a nacházející se laterálně od regio pubica. Hlavním topografickým útvarem této krajiny je tříselný kanál.

Čáry

Čáry nám slouží k přesnější lokalizaci orgánů.

1. linea xiphisternalis

   prochází xiphisternálním skloubením

2. linea subcostalis

   prochází vrcholy žeberních oblouků, které navzájem spojuje

3. linea interspinalis

   spojuje spina iliaca anterior superior obou stran

4. linea medioclavicularis dextra

   svislá čára procházející středem pravé klíční kosti

5. linea medioclavicularis sinistra

   svislá čára procházející středem levé klíční kosti

6. linea transpylorica

   příčná čára spojujující konce 9. žeber

Tyto krajiny a čáry se používají při lokalizaci orgánů, při fyzikálním vyšetření břicha a při popisech nálezů.

Projekce orgánů

K zobrazení břišních orgánů používáme čáry a body.

Projekce orgánů.

Projekce žaludku

K projekci žaludku použijeme „Labbéův trojúhelník“. Ohraničení trojúhelníku je 9. žebro vpravo, 8. vlevo a levý žeberní oblouk. Kaudální strana trojuhelníku je tvořena transpylorickou čárou. Na rentgenovém snímku se oblast kardie promítá nalevo od těla jedenáctého hrudního obratle (Th11). Pylorus se promítá napravo od těl prvního a druhého bederního obratle.

 Podrobnější informace naleznete na stránce Žaludek.

Projekce žlučníku

Fundus žlučníku se promítá do „Murphyho bodu“. Tento bod nám vznikne v místě křížení pravé medioklavikulární čáry s pravým obloukem žeberním.

Projekce sleziny

Slezina se nachází hluboko v levé brániční klenbě. Její podélná osa probíhá podél 10. levého žebra, které také můžeme jinak nazvat jako „slezinné žebro“

 Podrobnější informace naleznete na stránce Slezina.

Projekce hlavy pankreatu a oblasti papilla duodeni major

Hlava pankreatu a oblast papilla duodeni major se promítá do „Desjardinsova bodu“. Tento bod nám vznikne na spojnici vrcholu pravé axily s pupkem, asi 6–7 cm od pupku.

 Podrobnější informace naleznete na stránce Slinivka břišní.

Projekce appendix vermiformis

Appendix vermiformis (jeho odstup od slepého střeva) můžeme promítnout na povrch břišní stěny dvěma body: „McBurneyův bod“ a „Lanzův bod“. McBurneyův bod nám vznikne na spojnici spina iliaca anterior superior a pupku, asi 6cm od spina iliaca anterior superior. Lanzův bod nám vznikne na interspinální čáře, na hranici pravé a střední třetiny délky této interspinální čáry.

 Podrobnější informace naleznete na stránce Appendix vermiformis.

Projekce jícnu

Jícen začíná v úrovní C6 a v dolní okraji prstencové chrupavky (cartilago cricoidea) a končí ve výši Th11 vstupem do žaludku.

Projekce jater

Projekce jater je v pravé klenbě brániční a v trojúhelníku kraniálně od Labbéova trojúhelníku. Tento bezejmenný trojúhelník je ohraničen spojnicemi 9. žebra vpravo a 8. žebra vlevo s vrcholem v processus xiphoideus sterni.

Vagina musculi recti abdominis

Přední břišní stěna je tvořená přímým břišním svalem a jeho pochvou.

Svalová pochva přímého břišního svalu vzniká spojením aponeuróz m. obliquus externus abdominis, m. obliquus internus abdominis a aponeurózou m. transversus abdominis.

Stavba této svalové pochvy se liší nad a pod pupkem.

Vagina musculi recti abdominis NAD pupkem:

Přední list pochvy je tvořen aponeurózou m. obliquus externus abdominis a aponeurózou m. obliquus internus abdominis.
Zadní list pochvy je tvořen aponeurózou m. obliquus internus abdominis a m. transversus abdominis.

Vagina musculi recti abdomonis nad pupkem.

zeleně - aponeuróza m. obliquus externus abdominis jde ventrálně od m. rectus abdominis. červeně - aponeuróza m. obliquus internus abdominis jde ventrálně i dorzálně od svalu. modře - aponeuróza m. transversus abdominis jde dorzálně od svalu. fialově - fascia transversalis

Vagina musculi recti abdominis POD pupkem:

Přední list pochvy je tvořen aponeurózou m. obliquus externus abdominis, aponeurózou m. obliquus internus abdominis a aponeurózou m. transversus abdominis.

Vagina musculi recti abdominis pod pupkem.

zeleně - aponeuróza m. obliquus externus abdominis jde ventrálně od m. rectus abdominis. červeně - aponeuróza m. obliquus internus abdominis jde pouze ventrálně od m. rectus abdominis. modře - aponeuróza m. transversus abdominis jde ventrálně od m. rectus abdominis. fialově - fascia transversalis

Odkazy

Související články

• Svaly břicha
• Kůže břicha (preparát)
• Peritoneum
• Musculus obliquus externus abdominis
• Musculus obliquus internus abdominis
• Musculus transversus abdominis
• Canalis inguinalis

Použitá literatura

• HUDÁK, Radovan a David KACHLÍK. Memorix anatomie. - vydání. Triton, 2017. ISBN 9788075534200.

• GRIM, Miloš a Rastislav DRUGA. Základy anatomie : 5. Anatomie krajin těla. 1. vydání. Praha : Galén, 2008. 119 s. ISBN 978-80-7262-179-8.