TENS
Transkutánní elektrická nervová stimulace (TENS) je aplikace elektrického proudu přes pokožku, která dráždí nervové kmeny a vlákna, což vede ke zmírnění bolesti. Jedná se o nízkoenergetické pulzy (frekvence 1–200 Hz) produkované nízkofrekvenčním oscilátorem. Impulzy vysílané oscilátorem mohou být různého tvaru a jsou kratší než 1 ms (obvykle 10–750 µs). Délka impulzu by měla být co nejkratší, ale ještě by měla vyvolávat potřebnou intenzitu. S rostoucí intezitou impulzu se totiž zvyšuje subjektivní nepříjemnost pro pacienta. Při elektrické stimulaci v místě elektrod pacient cítí kožní pocity (brnění).
Pulzy mohou být:
- symetricky bifázické – pravoúhlé pulzy – kladný a záporný – následují ihned za sebou
- alternující bifázické – pravoúhlé pulzy – kladný a záporný – následují za sebou s časovou mezerou
- asymetricky bifázické – kladný pravoúhlý pulz ihned následovaný exponenciálním záporným pulzem (mají rozdílnou plochu i tvar půlvln, a proto mají galvanické účinky)
Nejúčinnější bývají impulzy asymetricky bifázické, které se však pro své galvanické účinky (poleptání) nesmí používat dlouhodobě.
TENS patří mezi jednoduché nefarmakologické prostředky, spojuje psychologický i somatický účinek a pomáhá redukovat potřebu analgetik. Nejvíce dochází k úlevě od bolesti zad, v oblasti suprapubické a perineální je úleva menší. Navozuje i placebo efekt. Kontraindikací TENS je jen kardiostimulátor.
Druhy[upravit | editovat zdroj]
TENS konvenční (kontinuální):
- intenzita pulzů nadprahově senzitivní,
- doba trvání 70 až 300 µs,
- frekvence 50 až 200 Hz.
TENS salvy (burst):
- jednotlivé impulzy s nastavitelnou frekvencí, nejčastěji kolem 100 Hz,
- doba trvání 10 až 100 µs,
- asi 5 impulzů je seskupeno do skupiny – salvy. V každé sekundě je poté 1 až 10 salv dle potřeb pacienta.
TENS vlny (surge):
- amplitudově modulovaný proud, u kterého je možné nastavit délku impulzů (100 až 300 μs), celá skupina pulzů trvá 1 až 60 s. Doba mezi jednotlivými impulzy však musí být dostatečně dlouhá, aby mohlo dojít ke svalové kontrakci.
TENS nízkofrekvenční:
- intenzita na prahu tolerance,
- využívá se při stimulaci zavedených akupunkturních jehel či při dráždění akupunkturních bodů.
Účinky, léčba, aplikace[upravit | editovat zdroj]
Hlavní účinkem TENS je tlumení bolesti, a to na základě vrátkové teorie tlumení bolesti nebo endorfinové teorie tlumení bolesti. Vrátková teorie tlumení bolesti
- Dle této teorie dochází k tlumení bolesti tak, že je stimulován vedlejší nerv, díky čemuž se lidské vědomí soustředí na stimulovanou oblast (mravenčení, brnění) a na bolest zapomene.
Endorfinová teorie tlumení bolesti
- Dle této teorie dochází při bolesti a stresu k vyplavování látek opiátového charakteru, které nám pomáhají bolest ztlumit. K aplikaci dochází pomocí dvou elektrod, které se umisťují na místo bolesti, u končetin případně nad nerv, který způsobuje bolest.
TENS má silné analgetické účinky, které se mimo jiné využívají i k tlumení svědění doprovázející hojení popálenin. Dále se TENS využívá k udržování stálého napětí poraněných svalů či k prevenci atrofie pod sádrovým obvazem. Užití TENS našlo také v rámci porodní analgezie (byla testována bezpečnost pro matku a plod, kdy byla pozorována zvýšená placentární perfúze). Pro porodní analgezii se používají párové elektrody v přesném umístění v oblasti zad (přilepeny náplastí v místech vstupů aferentních nervů do míchy – pro I. dobu porodní v oblasti Th10–L1, pro II. dobu porodní) S2–S4. TENS je účinnější více v I. než II. době porodní, kdy lze kombinovat například s pudendální blokádou.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- NAVRÁTIL, Leoš a Jozef ROSINA. Medicínská biofyzika. Praha: Grada, 2005. ISBN 80-247-1152-4.
- PODĚBRADSKÝ, Jiří a Ivan VAŘEKA. Fyzikální terapie. Praha: Grada, 1998. ISBN 80-7169-661-7.
- PORODNICE.cz. Transkutánní elektrická nervová stimulace (TENS) [online]. [cit. 2011-01-21]. <http://lekari.porodnice.cz/transkutanni-elektricka-nervova-stimulace-tens>.
