Syndrom rizikového chování v dospívání

Syndrom rizikového chování v dospívání je chování adolescenta, při němž dochází k:

• abúzu návykových látek,
• patologickému chování (agresivita, delikvence, autoagresivita) a
• předčasnému začátku pohlavního života.

Jedná se o jednu z hlavních příčin mortality v období dospívání.

V období dospívání probíhá citlivý psychický vývoj. Adolescence odpovídá ve vývojových stádiích dle Eriksona období, v němž si jedinec dotváří osobní identitu, sestavuje vlastní stupnici hodnot a učí se sebekritičnosti. Při selhání tohoto vývoje z různých příčin dochází ke zmatení rolí ve společnosti, což se projevuje patologickým chováním.

Rizika jednotlivých projevů

Abúzus drog

Z drog je patrně nejhorší alkohol, alespoň co do počtu hospitalizací z důvodu těžké intoxikace. V České republice má 97 % dospívajících osobní zkušenost s alkoholem, 79 % adolescentů uvádí konzumaci alkoholu v posledním měsíci a až 54 % adolescentů spadá do kategorie nadměrné pití alkoholu v posledním měsíci (více než pět „modelových sklenic“ určitého alkoholického nápoje při jedné příležitosti). To v těchto kategoriích řadí Českou republiku na 1. místo v Evropě. Ve věku 15–19 let umírá v České republice přibližně 200 adolescentů za rok, přičemž 75 % z nich zemře na vnější přičiny. V drtivé většině případů se jedná o dopravní nehodu. Typicky k ní dojde o víkendu v době mezi 24. a 5. hodinou ranní a způsobí ji řidič pod vlivem alkoholu – rizikové chování s návštěvou barů, diskoték, nadměrnou konzumací alkoholu a špatné posouzení schopnosti řídit osobní automobil.

Z dalších drog jde zejména o marihuanu, v České republice ji dlouhodobě používá až 43 % adolescentů, což ČR řadí opět na 1. místo v Evropě. Abúzus nikotinu se pohybuje také kolem 40 %. Zkušenosti s jakoukoliv ilegální drogou má v ČR kolem 50 % chlapců a 40 % dívek, je asi 2000 žadatelů o ústavní léčbu závislosti ve věku 15–19 let.

Psychosociální oblast

Rizikové chování se projevuje agresivitou a delikvencí. Další částí úmrtí na vnější příčiny kromě dopravních nehod jsou úrazy, které bývají způsobeny právě tímto chováním. Ještě důležitější však je autoagresivita – kolem 20 % vnějších příčin úmrtí v období dospívání je způsobeno dokonanými sebevraždami; až třikrát častěji u chlapců než u dívek. Dokonaných sebevražd je až 10× více ve věku 15–19 než ve věku 10–14 let.

Sexuální život

Prodělané coitarché (počátek pohlavního života) má za sebou v 15 letech 14,5 % dospívajících, v 16 letech už 37,2 %. U předčasného coitarché je takřka jisté časté střídání pohlavních partnerů a z toho plynoucí vysoký výskyt sexuálně přenosných infekcí. V incidenci syfilis je věková skupina 14–24 let na 2. místě (na 1. skupina 25–34 let), v incidenci gonokokových infekcí je věková skupina 14–24 let rovnou na 1. místě. Ve věkové skupině 14–19 let má 25 % sexuálně aktivních jakoukoliv pohlavně přenosnou infekci, 18 % infekci HPV a 4 % chlamydiovou infekci (data z USA, 8,2% chlamydiových infekcí v ČR). S promiskuitním životem také souvisí množství abortů a časných a nechtěných těhotenství.

Etiologie

Všechny tři oblasti projevů (abúzus návykových látek, psychosociální oblast, rizikové vedení sexuálního života) se vyskytují společně a mají stejné rizikové a protektivní faktory.

Rizikové faktory

Exogenní rizikové faktory:

• důsledky traumatu,
• oslabení funkce rodiny,
• urbanizace (neosobní prostředí),
• nejistota životních perspektiv (typicky se jedná o adolescenta vyloučeného ze školy – špatné pracovní uplatnění a nezaměstnanost)

Endogenní rizikové faktory:

• např. ADHD

Protektivní faktory

Většina protektivních faktorů je dobře dokumentovaných a prokázaných:

• kvalitní školství,
• pozitivní vzory ve společnosti,
• přísná legislativa (držení zbraní apod.)

Diagnostika

Lékař může anamnesticky a vyšetřováním přijít na následující příznaky:

• zhoršení známek ve škole – velmi citlivý údaj, lze získat anamnesticky,
• zanechání dřívějších zájmů (anamnéza přímá i nepřímá),
• poruchy chování (agresivní sklony,…),
• změna vrstevnické skupiny (anamnéza přímá i nepřímá),
• změna stylu oblékání,
• známky sebepoškozování,
• úbytek na váze (i.v. aplikace drog),
• kožní vpichy (i.v. aplikace drog),
• trombózy (i.v. aplikace drog),
• časté infekce a neobvyklé spektrum etiologických agens (i.v. aplikace drog),
• zhoršení chrupu (abúzus drog)

Prevence

V ČR je naprostá většina preventivních programů realizována ve školách. Byla také zpracována metodika individuálních preventivních pohovorů adolescenta s lékařem. Dle výzkumů si lékař může šetrným a přátelským pohovorem získat důvěru adolescenta, který se mu následně se svým problémem nebo zkušeností s návykovými látkami svěří. Součástí metodiky jsou i dotazníky CRAFFT a dotazník založený na MKN-10.

	Dotazník CRAFFT
C (Car)	Jel/a jsi někdy v autě či na motorce řízené někým pod vlivem alkoholu či jiné drogy anebo jsi někdy řídil/a motocykl pod vlivem alkoholu či jiné drogy?
R (Relax)	Napil/a ses někdy alkoholu či bral/a jsi někdy nějakou jinou drogu, aby ses uvolnil/a, měl/a ze sebe lepší pocit anebo abys dobře zapadl/a mezi kamarády?
A (Alone)	Pil/a jsi někdy alkohol nebo sis vzal/a nějakou jinou drogu, když jsi byl/a o samotě?
F (Forget)	Stalo se ti někdy, že jsi zapomněl/a, co jsi dělal/a, když ses napil/a alkoholu nebo jsi vzal/a nějakou jinou drogu?
F (Friends)	Řekl ti někdo z rodiny či z kamarádů, že bys měl/a omezit své pití nebo braní jiné drogy?
T (Trouble)	Dostal/a ses někdy do obtíží, když jsi pil/a alkohol či bral/a jiné drogy?

Spočítané kladné odpovědi
0–2 odpovědí ano	Patrně se nejedná o závislost, riziko abúzu návykových látek je nízké.
3–4 odpovědi ano	Příležitostné až škodlivé užívání, mírné nebo střední riziko progrese abúzu návykových látek.
5–6 odpovědí ano	Patrně se jedná o závislost.

Dotazník závislosti založený na MKN 10
Všechny následující otázky se týkají období posledních 12 měsíců. Vyber tu z následujících odpovědí, která se nejvíc blíží skutečnosti. Slovo „droga“ znamená i alkohol nebo marihuanu nebo kombinaci různých návykových látek.
Cítil/a jsi během posledních 12 měsíců silnou touhu nebo nutkání užívat alkohol nebo jinou drogu?	Často	Někdy	Ne
Nedokázal/a ses ve vztahu k alkoholu nebo jiné droze ovládat? (Vzal/a sis ji i tehdy, když to bylo nevhodné, nebo sis vzal/a víc, než jsi původně zamýšlel/a, např. jsi šel/šla „na jedno“ pivo a zůstal/a na víc?)	Často	Někdy	Ne
Měl/a jsi tělesné odvykací potíže po vysazení alkoholu nebo jiné drogy, nebo jsi bral/a nějakou drogu nebo lék proto, abys odvykací potíže zmírnil/a?	Často	Někdy	Ne
Zvyšoval/a jsi dávku, abys dosáhl/a účinku původně vyvolaného nižší dávkou? (Zpočátku ti stačilo k tomu, abys věděl/a, že piješ alkohol, a ne limonádu, 1 pivo, nyní je jich víc.)	Často	Někdy	Ne
Zanedbával/a jsi své záliby kvůli alkoholu nebo braní jiné drogy? (Protože jsi potřeboval/a víc času k získání a k užívání drogy nebo k zotavení se z jejího účinku?)	Často	Někdy	Ne
Pokračoval/a jsi v užívání alkoholu nebo jiné drogy přes škodlivé následky, o kterých jsi věděl/a?	Často	Někdy	Ne

Celkový počet „často” a „někdy”
0 odpovědí „často” a „někdy”	Patrně se nejedná o závislost, nízké riziko abúzu návykových látek.
1–2 odpovědi „často” a „někdy”	Tento výsledek vyžaduje důkladnější vyšetření, střední riziko.
3–6 odpovědí „často” a „někdy”	Patrně se jedná o závislost.

Odkazy

Související články

• Dysfunkce rodiny
• Syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte
• Mentální anorexie
• Bulimie
• Dospívání
• Psychický vývoj podle E. H. Eriksona