Stanovení elektrické osy srdeční
Elektrická osa srdeční (cardiac axis) vyjadřuje průměrný směr šírení elektrické depolarizace komor. Měříme ji ve směru hodinových ručiček. Nula leží horizontálně, na pacientově levé straně.
Pro stanovení je potřeba alespoň dvou končetinových svodů (I, II, III, aVR, aVL nebo aVF). Všechny tyto svody leží ve frontální rovině. Pro stanovení využíváme amplitudu QRS komplexu (neboť jde o osu během depolarizace komor). Amplitudou QRS rozumíme velikost (napětí) pozitivního kmitu (R) vůči isoelektrické linii, od které odčítáme velikosti negativních kmitů (Q a S).
Podrobnější informace naleznete na stránce Elektrokardiografie/Fyzika#Elektrická osa srdeční.Bipolární svody[upravit | editovat zdroj]
Touto metodou určíme osu pomocí svodů I, II a III. Ve všech změříme amplitudy QRS komplexu. Ty pak přeneseme na Einthovenův trojúhelník. Poté provedeme vektorový součet těchto tří vektorů a změříme úhel výsledného vektoru. Viz obrázek.
Dva kolmé svody[upravit | editovat zdroj]
Nejjednodušeji lze osu určit z amplitud QRS ve dvou na sebe kolmých svodech. Jako příklad můžeme použít svody I a aVF. Svod I leží horizontálně, zatímco svod aVF vertikálně. Amplitudy QRS můžeme opět vynést do Einthovenova trojuhelníka a elektrickou osu odhadnout.
Přesný výpočet[upravit | editovat zdroj]
Díky ortogonalitě (kolmosti) svodů z předešlé metody lze osu spočítat přesněji. Platí tu totiž jednoduchý goniometrický vztah, a sice:
kde značí osu elektrické osy srdeční. Podobný výpočet využívá i interaktivní kalkulačka níž.
Tento prvek vyžaduje JavaScript.
