Rombergův test
Z WikiSkript
Pomocí Rombergova testu se zjišťují motorické funkce, které se posuzují na základě postoje, rovnováhy a chůze pacienta.
Romberg I.[upravit | editovat zdroj]
Hodnotí se spontánní stoj pacienta s otevřenýma očima.
Zaměřujeme se na :
- šiřku rozkročení pacienta;
- celkové držení těla;
- přítomnost mimovolních pohybů;
- odchylku od postoje či tendence k pádu.
Romberg II.[upravit | editovat zdroj]
Pacienta vyzveme, aby dal nohy co nejblíže k sobě (špičky i paty). V tomto postoji se zvýrazňuje především problém se stabilitou.
Romberg III.[upravit | editovat zdroj]
Pacienta vyzveme, aby navíc zavřel oči. Pokud se stabilita zhorší při zavřených očích, hovoříme o pozitivním testu. Test je negativní v případě, že u pacienta nedojde ke zhoršení mezi stojem II. a III.
Pozitivní test je typický pro postižení labyrintu.
- Postoj a rovnováha
- Pro vyšetření se používá Rombergův test se zavřenýma a otevřenýma očima. Pozitivní Rombergův příznak se projeví silným kolísáním (titubace) a neschopností udržet stoj bez ohledu na to, jestli má pacient oči otevřené nebo zavřené. Hovoříme o cerebelární poruše (ataxie, zeslabené držení těla, nedostatečná koordinace svalů, tremor, poruchy rovnováhy).
- Rovnováha
- Pacient dělá dřepy, chodí po špičkách a po patách a skáče na místě. Vyšetřující lékař posuzuje, zda má či nemá přiměřenou rovnováhu a sílu svalů pro vykonávání těchto pohybů.
- Chůze
- Pacient má vzpřímené držení těla a pravidelný krok s kýváním protilehlé ruky, chodí bez pomoci a udržuje rovnováhu. Nejčastější poruchy chůze jsou: flekční držení kolen a loktů, hypokineticko-rigidní chůze (Parkinsonův syndrom), spasticko-ataktická chůze (skleróza multiplex), cirkumdukce.[1]
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
,
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- ↑ SLEZÁKOVÁ, Zuzana. Neurologické ošetrovateľstvo. - vydání. Vydavateľstvo OSVETA, 2006. Kapitola 2.1 Špecifiká fázy posudzovania. ISBN 80-8063-218-9.