Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění

Pojem ateroskleróza je odvozen z řeckého athero – kaše a sclerosis – tvrdnutí.^[1] Jedná se o komplexní progresivní chronický proces postihující cévní stěnu. Způsobuje kardiovaskulární choroby – ischemickou chorobu srdeční (ICHS), ischemickou chorobu cerebrovaskulární a ischemickou chorobu dolních končetin (ICHDK). Etiologie těchto onemocnění je multifaktoriální, což znamená, že na jejich vzniku a progresi se podílí několik faktorů (vrozené i získané). Obecně se tyto faktory označují jako rizikové faktory aterosklerózy.

Studie INTERHEART, která proběhla v 52 zemích světa, prokázala, že za 90 až 92 % prvních infarktů myokardu je zodpovědných 9 rizikových faktorů.

Jsou to

kouření,
hypertenze,
diabetes mellitus,
dyslipoproteinémie/hyperlipoproteinémie,
centrální typ obezity,
nedostatek fyzické aktivity,
psychosociální faktory,
nedostatečná konzumace ovoce a zeleniny a
nadměrná konzumace alkoholu.^[2]

Kardiovaskulární choroby jsou v západním světě nejčastější příčinou smrti.^[3] Obecně lze rizikové faktory kardiovaskulárních chorob rozdělit do 3 skupin:

nemodifikovatelné osobní charakteristiky;
faktory životního stylu;
biochemické a fyziologické charakteristiky.

Neovlivnitelné faktory (osobní charakteristiky)[upravit | editovat zdroj]

Věk (za rizikový věk je považováno 45 let a více u mužů a 55 let a více u žen). Mužské pohlaví (u žen se riziko zvyšuje postmenopauzálně bez substituce estrogenů). Rodinná anamnéza: časná ICHS (u mužů ve věku do 55 let, u žen do 65 let) nebo jiné manifestace aterosklerosy u příbuzného 1. stupně. Osobní anamnéza: ICHS nebo jiné manifestace aterosklerózy nebo nález asymptomatické formy choroby.

Faktory životního stylu[upravit | editovat zdroj]

Nutrice s vyšším obsahem nasycených (živočišných) tuků, cholesterolu a s nadbytečným energetickým obsahem, kouření cigaret a tabáku vůbec, nadměrná spotřeba alkoholu, nízká tělesná aktivita.

Rizikové faktory životního stylu
Hamburger: „vydatný“ zdroj živočišných tuků
Kouření cigaret
Pivo: nadměrná konzumace alkoholu
Kancelářská židle: sedavý způsob zaměstnání; nedostatek pohybu

Ovlivnitelné faktory (biochemické a fyziologické charakteristiky)[upravit | editovat zdroj]

Zvýšený celkový cholesterol v plazmě (hlavně LDL-cholesterol), nízký HDL-cholesterol, zvýšené triacylglyceroly, zvýšený krevní tlak, hyperglykémie, diabetes mellitus, porucha glycidového metabolismu – hyperinzulinémie, obezita centrálního typu, trombogenní faktory (zvýšená hladina fibrinogenu, faktoru VII, PAI-1), mírná hyperhomocysteinemie.

Nové koncepce[upravit | editovat zdroj]

V posledních letech se objevuje nová koncepce, která považuje za jediný kauzální rizikový faktor zvýšení LDL-cholesterolu. Hypertenzi, kouření a další faktory považuje za akcelerátory nebo spouštěče aterosklerózy.^[4]

V současné době je také věnován význam novým, moderním rizikovým faktorům. Nejčastěji se setkáme s hsCRP, přičemž ateroskleróza je považována za zánětlivě reparativní pochod. Je otázkou, zda se jedná o skutečný rizikový faktor nebo jen marker aterosklerózy či nestability aterosklerotického plátu. Dalším faktorem je lipoprotein(a) - Lp(a). Také vysoká hladina fibrinogenu je rizikovým faktorem ICHS a v současnosti se studuje jeho stanovení z hlediska klinické praxe.^[4]

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související odkazy[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

↑ POSPÍŠIL, Leopold. Chlamydie a ateroskleróza. Praktický lékař. 2003, roč. -, vol. 2, s. 59-61, ISSN 0032-6739.
↑ YUSUF, S, et al. Effect of potentially modifiable risk factors associated with myocardial infarction in 52 countries (the INTERHEART study): case-control study. Lancet. 2004, roč. -, vol. 364, no. 9438, s. 937-52, ISSN 0140-6736.
↑ CAMPBELL, Lee Ann a Cho-cho KUO. Chlamydia pneumoniae--an infectious risk factor for atherosclerosis?. Nat Rev Microbiol [online]. 2004, vol. 2, no. 1, s. 23-32, dostupné také z <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/15035006>. ISSN 1740-1526.
↑ ^a ^b ČEŠKA, Richard, ŠTULC, Tomáš, Vladimír TESAŘ a Milan LUKÁŠ, et al. Interna. 3. vydání. Praha : Stanislav Juhaňák - Triton, 2020. 964 s. s. 68-71. ISBN 978-80-7553-780-5.

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

BENCKO, Vladimír, et al. Hygiena – učební texty k seminářům a praktickým cvičením. 2. vydání. Praha : Univerzita Karlova, 2002. 204 s. ISBN 80-7184-551-5.

BENCKO, Vladimír, et al. Epidemiologie, výukové texty pro studenty 1. LF UK, Praha. 2. vydání. Praha : Univerzita Karlova v Praze – Nakladatelství Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0383-7.

[1] POSPÍŠIL, Leopold. Chlamydie a ateroskleróza. Praktický lékař. 2003, roč. -, vol. 2, s. 59-61, ISSN 0032-6739.

[lancet-2] YUSUF, S, et al. Effect of potentially modifiable risk factors associated with myocardial infarction in 52 countries (the INTERHEART study): case-control study. Lancet. 2004, roč. -, vol. 364, no. 9438, s. 937-52, ISSN 0140-6736.

[3] CAMPBELL, Lee Ann a Cho-cho KUO. Chlamydia pneumoniae--an infectious risk factor for atherosclerosis?. Nat Rev Microbiol [online]. 2004, vol. 2, no. 1, s. 23-32, dostupné také z <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/15035006>. ISSN 1740-1526.

[:0-4] ČEŠKA, Richard, ŠTULC, Tomáš, Vladimír TESAŘ a Milan LUKÁŠ, et al. Interna. 3. vydání. Praha : Stanislav Juhaňák - Triton, 2020. 964 s. s. 68-71. ISBN 978-80-7553-780-5.

[1]

[2]

[3]

[4]