Radionuklidová diagnostika zánětů
Tyto metody jsou využívány pro lokalizaci zánětlivých ložisek v těle pacienta. Při diagnostice zánětů se postupuje od metod nejjednodušších. Začíná se anamnézou, klinickým a laboratorním vyšetřením a poté se přistupuje k metodám zobrazovacím. Kromě metod nukleární medicíny je možné použít i metody radiodiagnostické (UZ, CT, MR). Pro princip těchto metod je důležité znát obecné patofyziologické podmínky vzniku zánětu. Dochází k vazodilataci, zvýšení perfuze a permeability kapilár. Dále k migraci leukocytů do místa zánětu a zvýšení jejich aktivity se současnou zvýšenou konsumpcí glukózy.
Radiofarmaka[upravit | editovat zdroj]
Během vyšetření dochází ke kumulaci radiofarmaka v těle pacienta na základě změn, ke kterým během zánětu dochází. Mezi užívaná radiofarmaka patří:
- 99mTc-nanokoloid, 99mTc-lidský imunoglobulin hromadí se v místě se zvýšenou permeabilitou kapilár;
- značené leukocyty, antigranulocytární protilátky hromadí se v místě migrovaných leukocytů;
- fluorodeoxyglukóza hromadí se v místě zvýšeného metabolismu glukózy;
- Ga-citrát kombinace faktorů.
Autologní leukocyty[upravit | editovat zdroj]
Ke značení leukocytů se užívá nejčastěji 99mTc-HMPAO (částečně se vylučuje ledvinami hepatobiliárním traktem) a 111In-oxim. Aplikace radiofarmaka se provádí i.v. a fyziologicky se kumuluje v játrech, slezině a kostní dřeni.
- 99mTc-HMPAO snímáme po 1 h, pozdní snímky po 4 h a 24 h. [1]
- 111In-oxim snímáme druhý den po aplikaci.
Indikace[upravit | editovat zdroj]
- horečka nejasného původu;
- osteomyelitida;
- záněty střev;
- záněty ledvin a pánevních orgánů;
- infekce iatrogenního materiálu (kostní, cévní endoprotéza).
Antigranulocytární protilátky značené 99mTc[upravit | editovat zdroj]
V současné klinické praxi se užívají myší monoklonální protilátky besilesomab. Aplikace je i.v. Radiofarmakum se kumuluje v místě zánětu na základě zvýšené permeability kapilár a váže se na granulocyty. Fyziologicky se radiofarmakum akumuluje v játrech, slezině, kostní dřeni. Nevýhodou je riziko vzniku anafylaktické reakce při opakovaném podání. Snímání se provádí 4 h po aplikaci. [1]
Indikace[upravit | editovat zdroj]
- horečka nejasné etiologie;
- osteomyelitida;
- infekce iatrogenního materiálu, periprotetické infekce;
- střevní záněty.
18F-fluorodeoxyglukóza (FDG)[upravit | editovat zdroj]
Radiofarmakum se akumuluje na základě zvýšeného metabolismu glukózy v aktivovaných leukocytech. Před vyšetřením pacienti nesmí 6 h jíst ani pít. Diabetici si v den vyšetření nesmí aplikovat inzulin. Snímkování se provádí 1-2 h po aplikaci. Fyziologicky se radiofarmakum akumuluje v mozku, ledvinách, myokardu, střevech, kosterním svalstvu. Kromě zánětu se akumuluje i v nádorech. [1]
Indikace[upravit | editovat zdroj]
- horečky nejasné etiologie;
- diagnostika cévních zánětů a sledování efektu terapie vaskulitid velkých cév;
- chronická osteomyelitida;
- sarkoidoza;
- sledování vývoje a odpovědi na terapii u infekce cévních, event. kloubních náhrad.
67Ga-citrát[upravit | editovat zdroj]
Radiofarmakum se akumuluje v místě zánětu na základě zvýšené permeability kapilár. Váže se na laktoferrin, který produkují aktivované leukocyty.
Indikace[upravit | editovat zdroj]
- horečka nejasné etiologie;
- nitrohrudní záněty;
- chronické osteomyelitidy.
99mTc-difosfonáty[upravit | editovat zdroj]
Užití zejména u kostních zánětů při třífázové scintigrafii skeletu. Při osteomyelitidě je akumulace radiofarmaka zvýšená ve všech třech fázích.
Indikace[upravit | editovat zdroj]
- objektivizace osteomyelitidy
- periprotetická infekce u kloubních náhrad
99mTc-značené nanokoloidy, 99mTc-značený polyklonální lidský imunoglobulin[upravit | editovat zdroj]
Akumulují se na základě zvýšené permeabilitě kapilár. V současné době je jejich užití vzácné.
Vybrané diagnózy a volba radiofarmak[upravit | editovat zdroj]
- Nitrobřišní záněty- metodou volby jsou zobrazovací metody UZ, CT. Z metod nukleární mediciny se užívají zejména radiofarmaka se značenými leukocyty a antigranulocytární protilátky.
- Kostní záněty- pro diagnostiku osteomyelitidy se užívá třífázová scintigrafie skeletu. Pro diferenciální diagnozu se užívají antigranulocytární protilátky.
- Nitrohrudní záněty - nukleární medicina se užívá v případech, kdy jsou nejednoznačné nálezy na RTG a CT, dále při granulomatózních zánětech (sarkoidoza) a u imunokomprimovaných pacientů.
- Horečka nejasné etiologie - užívá se zejména PET/CT s FDG.
- Revmatologické indikace - detekce synovitid.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- KUPKA, Karel, et al. Nukleární medicína. 2. vydání. P3K, 2015. 160 s. ISBN 978-80-87343-54-8.
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b c KUPKA, Karel, et al. Nukleární medicína. 2. vydání. P3K, 2015. 160 s. ISBN 978-80-87343-54-8.