Radiometrické veličiny
Z WikiSkript
Radiometrické veličiny charakterizují výkon zdroje resp. množství energie přenesené na ozařovaná tělesa. V případě, že je třeba hodnotit zdroj záření, pracujeme obvykle se zářivým tokem a zářivostí. V případě, že je třeba hodnotit záření dopadající na určité těleso nebo procházející určitou částí prostoru, pracuje se obvykle s ozářením.
veličina | symbol | jednotka | rozměr | definice |
---|---|---|---|---|
zář (radiance) | Le | watt na steradián na metr čtverečný | W·sr−1m−2 | Měrná veličina zářivosti plošného zdroje, určená podílem zářivosti dané plošky zdroje ve zvoleném směru a kolmého průmětu plošky v tomto směru: |
zářivost | Ie | watt na steradián | W·sr−1 | Vyjadřuje schopnost daného přibližně bodového zdroje vyzařovat ve sledovaném směru, je určena podílem elementárního zářivého toku a elementárního prostorového úhlu, v němž je tento tok vyzařován: |
zářivý tok | Φe | watt | W | Vyjadřuje výkon přenášený zářením, jde tedy o množství vyzářené energie vztažené na velmi krátký časový interval (tedy o derivaci podle času). |
ozáření | Ee | watt na metr čtverečný | W·m−2 | Vyjadřuje výkon dopadající na plochu: |
zářivá energie | Q, We | joule | J = m2·kg·s−1 | Znamená energii přenášenou elektromagnetickým zářením (tokem fotonů) nebo látkovým zářením (tokem látkových částic, např. elektronů, neutronů apod.) |
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- BINKO, Jaroslav. Fyzikální a technické veličiny. 1. vydání. Praha : Nakladatelství technické literatury, 1968.