Práce (hygiena)

Článek pojednává o základních charakteristikách práce, možném ovlivnění zdravotního stavu organismu faktory pracovního prostředí a prevenci zdraví při práci.

Historie

Jedním ze zakladatelů pracovního lékařství a hygieny práce u nás se považuje prof. MUDr. Jaroslav Teisinger, DrSc.. Založil první kliniku nemocí z povolání a Ústav hygieny práce a nemocí z povolání. Vybudoval zde toxikologické informační centrum a ve spolupráci s Jaroslavem Heyrovským, objevitelem a zakladatelem polarografie a nositelem Nobelovy ceny za chemii z roku 1959, vypracoval polarografické metody stanovení olova a nitrobenzenu v krvi. Dále vypracoval řadu biologických expozičních testů v průmyslové toxikologii.

Popis práce

Při popisu práce zohledňujeme všeobecnou charakteristiku práce (výrobní operace a postupy), fyzické zatížení (dynamická a statická složka pracovního zatížení), neuropsychické zatížení (snížení pozornosti, emocionální napětí), působení fyzikálních faktorů (teplota, vlhkost, hluk, osvětlení, vibrace, prach, aerosol, záření), působení chemických látek (toxických, alergenních, karcinogenních, teratogenních), působení biologických faktorů, používání osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP) a pracovní režim (práce v noci, přesčasy).

Základní pojmy

• pracovní zátěž - faktor pracovního prostředí působící na člověka
• profesiografie - popisná metoda pro analýzu a klasifikaci práce a pracovního zatížení
• časová analýza práce - přehled o době rozložení a trvání pracovních úkonů (záznam trvání jednotlivých pracovních činností)
• pracovní námaha - odpověď organismu na pracovní zátěž (svalová, duševní, termoregulační, smyslová námaha)
• energetický výdej - intenzita metabolismu při dané pracovní zátěži (měříme nepřímou kalorimetrií, pomocí Spitzer-Hettingerových tabulek, tepové frekvence a minutové ventilace)
• tepová frekvence - ukazatel svalové a termoregulační námahy
• intenzita pocení - ukazatel termoregulační námahy
• biologický expoziční test (BET) - měřitelná odpověď oragnismu na zátěž chemickou látkou
• biologický limit - údaj o koncentraci cizorodé látky nebo jejího metabolitu v krvi nebo v moči, který odpovídá takové koncentraci cizorodé látky v ovzduší, jež je v souladu s NPK

Zdraví při práci

Zdraví při práci (occupational health) je definováno jako tělesná, duševní a sociální pohoda. Zdravý pracovník (healthy worker) je základem efektivního pracovního výkonu pro zaměstnavatele. Zdraví pracovníků je jednak chráněno státem v rámci ochrany zdraví, jednak aktivním přístupem označovaným podpora zdraví.

Vhodné pracovní prostředí je dáno výše zmíněnými charakteristikami práce.

Pracovní úraz

Pracovní úraz je poškození zdraví zaměstnance, k němuž došlo nezávisle na jeho vůli působením zevních vlivů. Jako pracovní úraz se definuje také jako úraz, který zaměstnanec utrpěl při plnění pracovních úkonů.

Nemoci z povolání

Nemoci z povolání jsou akutní otravy vznikající nepříznivým působením chemických látek na zdraví a nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických a jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek, uvedených v seznamu nemocí z povolání. Nemoci z povolání jsou hrazeny pojišťovnou.

Mezi nejčastěji se vyskytující se diagnózy patří syndrom karpálního tunelu, kontatkní alergický ekzém, svrab, uhlokopská pneumokonióza, astma bronchiale a další.

Nemoci spojené s prací

Nemoci spojené s prací (work related diseases, WRD) jsou onemocnění, u kterých je známo, že se vyskytují s vyšší frekvencí u jisté skupiny pracovníků, ale nelze je dávat do příčinné souvislosti. Oproti nemoci z povolání, tyto nemoci nejsou hrazeny pojišťovnou.

Možnosti prevence poškození zdraví při práci

Prevence poškození zdraví je individuální a kolektivní, té se dává přednost. Organizace realizují technická, technologická a organizační opatření.

Technická opatření

Technická opatření zahrnují zlešení pracovního prostředí technickými prostředky. Příkladem může být místní odsávání, protihluková opatření, odstranění nadměrné fyzické jednostranné a smyslové zátěže, výměna hlučných strojů.

Technologická opatření

Technologická opatření zahrnují odstranění škodlivých fyzikálních vlivů a změny v používaných materiálech. Např. náhrada toxických látek méně toxickými.

Organizační opatření

Organizační opatření zahrnuje vypracování pracovních řádů pracoviště, střídání pracovníků, kontrola a vymezení odpovědnosti vedoucích pracovníků, omezení doby práce apod.

Odkazy

Použitá literatura

• BENCKO, Vladimír, et al. Hygiena : Učební texty k seminářům a praktickým cvičením. 2. přepracované a doplněné vydání vydání. Praha : Karolinum, 2002. 205 s. s. 129 – 134. ISBN 80-7184-551-5.

• TUČEK, Milan, et al. Hygiena a epidemiologie : Učební texty UK. 1. dotisk 1. vydání vydání. Praha : Karolinum, 2012. 358 s. s. 173-174. ISBN 978-80-246-2025-1.