Poruchy meiózy

Z WikiSkript

Poruchy meiózy dělíme na:

Při mitóze se důsledky odchylek projeví v klonu potomstva (neslučitelné se životem – klon uhyne, slučitelné se životem – v těle vyššího živočicha vzniká buněčný chimérismus).

Při meióze má porucha dopad na celý nově počatý organismus. Silně postižené zygoty končí život v časném embryonálním nebo fetálním vývoji = spontánní potrat. Chyby slučitelné se životem: postnatálně vrozená vývojová vada + různý stupeň mentálního nebo fyzického postižení.

Poruchy synapse[upravit | editovat zdroj]

Poruchy párování homologních chromozomů profáze I mají nejčastější příčinu v tom, že jeden z homologů byl strukturálně přestavěn a v menším nebo větším úseku neodpovídá svými genovými lokusy normálnímu homolognímu partnerovi.

  • deficience (ztráta)
  • duplikace (zdvojení)
  • translokace (přenos na jiný chromozom)
  • inverze (obrácení genových lokusů)

Porucha kinetochoru[upravit | editovat zdroj]

Nondisjunkce během meiózy II

V metafázi I a II vede k tomu, že v anafázi I nebo II nedojde ke standardnímu oddělení homologických chomozomů (anafáze I), nebo sesterských chromatid (anafáze II). To znamená, že se oba homology dostanou do jednoho gametocytu a v druhém zas chybí – nondiskjunkce (neoddělení).

Disomie: místo jednoho chromozomu nese dva (dávají vznik trisomiím).

Nulisomie: nenese žádný chromozom (dávají vznik monosomiím, jediná známá neletální je Turnerův syndrom).


Poruchy oplodnění[upravit | editovat zdroj]

  • nedostatečná výbava gamet (mužská sterilita).

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

  • OTOVÁ, Berta. Lékařská biologie a genetika : 1.díl. Praha 2008 vydání. Nakladatelství Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1594-3.