Popáleninový šok
Popáleninový šok vzniká u všech těžších popálenin a k rozvoji dochází ihned po úrazu. Na rozvoji popáleninového šoku se podílí řada faktorů:
- dominantním je porucha propustnosti cévní stěny, která má za následek masivní únik intravaskulární tekutiny do prostoru mimo cévní řečiště,
- vnějším projevem tohoto úniku je rychlý rozvoj generalizovaného popáleninového otoku,
- vnitřním projevem je snížení objemu cirkulující krve a z toho plynoucí porucha zásobení tkání kyslíkem.
U rozsáhlého termického úrazu je únik tekutiny velmi rychlý, během prvních 30 minut může dojít k úbytku až 40 % objemu cirkulující krve.
Na rozdíl od otevřených poranění s masivním krvácením, kde je potřeba urychlené pomoci evidentní, u popáleniny nutnost urgentních léčebných opatření není tak zřejmá. Nebezpečí popáleninového šoku je v tom, že v první fázi postižený nemusí jevit známky šoku.
- Poraněný zpočátku normálně komunikuje,
- často netrpí výraznější bolestí,
- je schopen samostatné chůze,
- nepůsobí vůbec dojmem těžce raněného v ohrožení života.
Přestože se klinické příznaky šoku plně rozvíjejí až v průběhu několika hodin, mechanismy rozvoje jsou nastartovány ihned. Není-li náhrada tekutin zahájena bezodkladně, dochází k dekompenzaci a hrozí ireverzibilní změny vedoucí k úmrtí pacienta.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- se souhlasem autora: JANEČEK, Vladimír. Popáleninový šok [online]. [cit. 2011-02-11]. <http://www.liposukce.cz/popaleniny/popaleninovy-sok.htm>.