Pneumokoniózy

Pneumokoniózy jsou skupina profesionálních onemocnění, která vznikají dlouhodobou inhalací vzduchu obsahujícího specifické anorganické částečky. Podkladem plicních změn je reakce imunokompetentních buněk na tyto částečky, která vede k poškození intersticia plic.^[1]

Typy onemocnění[upravit | editovat zdroj]

Silikóza

Silikóza,
azbestóza,
uhlokopská pneumokonióza,
berylióza,
talkóza – vzniká po expozici prachu talku (při jeho těžbě a mletí), možné obrazy onemocnění:
- nodulární léze,
- difuzní intersticiální fibróza,
- granulomatózní reakce okolo cizích těles,
plicní postižení při inhalaci tvrdých kovů – kobaltová, wolframová, karbidová, možné obrazy onemocnění:
- chronické difúzní inersticiální postižení s obrazem plicní fibrózy,
- akutní a subakutní intersticiální postižení s obrazem EAA nebo BOOP,
- obstrukční plicní postižení připomínající profesionální astma.

V dnešní době se s těmito onemocněními setkáváme spíše zřídka (výskyt klesá vlivem prevence v pracovním prostředí).^[1]

Typy změn[upravit | editovat zdroj]

Charakter zánětlivých změn závisí na tvaru a velikosti vdechovaných částic, délce a intenzitě expozice. Anorganické částice lze z hlediska tvaru rozdělit na fibrogenní (silikóza, azbestóza) a nefibrogenní (ostatní). Obecně lze říci, že onemocnění vyvolaná fibrogenními částicemi jsou horší, protože nereagují na protizánětlivou léčbu a tím pádem mají sklon k trvalé progresi a jejich prognóza je velmi špatná.^[1]