Plnění, vyprazdňování a pohyblivost žaludku
Plnění žaludku[upravit | editovat zdroj]
Po polknutí se kašovité sousto (bolus alimentarius) dostává po vstupu skrze ostium cardiacum pod žaludeční bublinu podél curvatura minor. V další fázi přechází náplň tělem žaludku až do pars pylorica, kde se obsah postupně hromadí. Během plnění se nejprve žaludek roztahuje symetricky ke curvatura major et minor, v konečné fázi převažuje už v směru ke curvatura major. Při spolknutí, v momentě, kdy se sousto dostane do horní části jícnu, svalovina žaludku reflexně ochabne. Po naplnění stěny žaludku přilnou peristaltickým stahem k obsahu.
Vyprazdňování žaludku[upravit | editovat zdroj]
Antrum pyloricum a canalis pyloricus promíchávají potravu peristaltikou, která se působením enzymů a mechanického zpracování mění na chymus. Každou peristaltickou vlnou přejde malá část kaše do duodena. Funkční přepážkou mezi žaludkem a duodenem není m. sphincter pylori, ale konec antrum pyloricum, resp. sulcus intermedius.
Pohyblivost žaludku a změny jeho tvaru[upravit | editovat zdroj]
Motilita žaludku je ovlivňována dvojím vlivem, a to:
- nervovým vlivem,
- látkovým vlivem.
Nervový vliv[upravit | editovat zdroj]
Parasympatikus působí pod vlivem psychických podnětů (hlad, chuť, vůně...) nebo pod vlivem refelexů (styk spolknuté potravy se stěnou žaludku, roztažení stěny žaludku).
Látkový vliv[upravit | editovat zdroj]
Část endokrinních buněk v pars pylorica a v duodenu produkuje vlivem styku sliznice s potravou hormon gastrin, který přechází do cév a způsobuje zvýšení motility žaludku a zvýšení sekrece žláz fundu a těla žaludku. Naopak snížení motility na krátkou dobu je vyvolané reflexně jako tzv. enterogastrický reflex. Ten je vyvolaný zvýšením tlaku, změnou osmotického tlaku a změnou pH v duodenu. Tento reflex inhibuje peristaltiku, přeřeruší dodávání obsahu do duodena. V okamžiku, kdy se poměry v duodenu a v žaludku vyrovnají, reflex přestane působit a proces se opakuje. Dalším způsobem snížení aktivity je působení hormonů trávicí trubice. Sekretin stimuluje činnost žaludečních žláz a GIP ji naopak inhibuje.
Příčinou závad v mechanizmech pohyblivosti může být atypická forma žaludku.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
ČIHÁK, Radomír a Miloš GRIM. Anatomie. 3. vydání. 2013. 0 s. ISBN 978-80-247-4788-0.