Plíce (histologický preparát)

Z WikiSkript

Alveolo-kapilární membrána
Mikroskopický řez, barvení HE
BT − bronchiolus terminalis
RB − respirační bronchiolus / respiratory bronchiole
AD − ductus alveolaris
A – alveolus
AS – alveolární váček / alveolar sack
IS − interalveolární septum / interalveolar septum

Pod mikroskopem plíce připomínají síťovinu. Jednotlivá oka sítě jsou v tomto případě tvořena alveoly. Alveolus je základní funkční jednotkou plic.

Na dobrém řezu můžeme vidět konečné větvení bronchiolů: Bronchioli respiratoriiDuctus alveolaresSacculi alveolaresAlveoli. Epitel se postupně snižuje – z původního víceřadého epitelu s řasinkami se stává postupně epitel jednovrstevný kubický (bronchiol) a epitel dlaždicový (alveoly).

Při pozorování pochopitelně narazíme na drobné cévy (max. s jedním až dvěma erytrocyty v lumen cévy).

Mezi buňky epitelu alveolu řadíme:

  • Pneumocyty I. typu (malé – ploché – alveolární buňky; organely jsou shromážděny v okolí jádra),
  • Pneumocyty II. typu (velké – kubické – alveolární buňky; mikroklky; produkují surfaktant),
  • Makrofágy.
  • Lymfocyty.

Alveolární septum: Mezi dvěma vrstvami pneumocytů I. typu se nacházejí kapiláry, makrofágy, elastická a kolagenní vlákna a fibroblasty.

Krev – vzduch (alveolo – kapilární) bariéra:

  • Pneumocyty I. typu.
  • Bazální membrána.
  • Endotelové buňky kapilár.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • JUNQUIERA, L. Carlos, José CARNEIRO a Robert O. KELLEY. Základy histologie. 1. vydání. Jinočany : H & H 1997, 1997. 502 s. ISBN 80-85787-37-7.
  • ČEŠKA, Richard a Vladimír TESAŘ, et al. Interna. 132. vydání. Praha : Triton, 2012. s. 521. ISBN 9788073876296.