Pelizaeus-Merzbacherova choroba
Feedback

Z WikiSkript

(přesměrováno z Pelizaeus-Merzbacherova nemoc)

Pelizaeus-Merzbacherova nemoc (PMD) je vzácná genetická porucha vázaná na X-chromozom ovlivňující centrální nervový systém. Patří mezi leukodystrofie, při kterých dochází k abnormálnímu vývoji bielej hmoty mozgu a miechy. Nemoc má formu sporadickou a dědičnou.

Patofyziologie a klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

Kongenitální formu nemoci způsobuje mutace genu PLP1. Funkční gen je zodpovědný za expresi proteolipidového proteinu 1 (pro CNS) a jeho izoformy DM20 (pro periferní nervový systém). Tyto proteiny se podílejí na tvorbě myelinu nervových buněk a bývají defektní z různých důvodů:

  1. duplikace genu pro PLP1 vede k zvýšené produkci proteolipidového proteinu 1 a DM20.
  2. delece PLP1 vede ke snížené produkci proteolipidového proteinu 1 a DM20. To vede k nedostatku těchto proteinů v buněčné membráně, a zároveň každý vzniklý myelin je nestabilní a rychle se rozkládá.
  3. sled mutací způsobující tvorbu abnormálních defektních proteinů.

Všechny tyto mutace vedou k hypomyelinizaci.

Jelikož myelin nervových buněk izoluje nervová vlákna' a podporuje rychlý přenos nervových impulzů, z hypomyelinizace se odvíjejí příznaky onemocnění:

  • ataxe (porucha chůze)
  • změna svalového tonu (hypotonus, postupně spasticita)
  • nystagmus (s progresí onemocnění ustupuje)
  • opožděný vývoj dítěte
  • titubace a choreoiformní pohyby.

Kongenitální forma onemocnění je závažnější. Příznaky se začínají projevovat v kojeneckém věku. Dítě neprospívá, růst je zpomalen, objevuje se laryngeální stridor, nystagmus, dysartrie, ataxie, hypotonus a záchvaty. S progresí onemocnění přechází hypotonus do těžké spasticity a kontraktur omezujících pohyb. Pacienti s vrozenou formou onemocnění nebývají schopni samostatné chůze.

Odhaduje se, že u 5 až 20 procent případů nebyla identifikována mutace v genu PLP1. U těchto pacientů není příčina onemocnění známa.

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

Diagnostika PMD je založena na podrobné anamnéze, neurologickém vyšetření, MRI a specializovaných testech. Cílem je časné rozpoznání defektu myelinizace v mozečku a mozkovém kmeni. K potvrzení diagnózy a prenatální diagnostice je k dispozici molekulární genetické testování genu PLP1.

Výskyt a frekvence[upravit | editovat zdroj]

Jelikož PMD patří mezi X-vázaná onemocnění, klasická i vrozená forma postihuje muže. Ve velmi vzácných případech může však žena, heterozygot, vykazovat některé příznaky.

PMD patří mezi vzácná onemocnění ('rare diseases'). Prevalence u běžné populace není známa, odhaduje se přibližně na 1 z 200 000 až 500 000 mužů.

Prognóza a léčba[upravit | editovat zdroj]

Neexistuje kauzální terapie pro léčbu PMD. Nemoc progreduje a vede ke smrti. Doporučuje se symptomatická a podpůrná terapie.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]