Pedagogická psychologie
Z WikiSkript
Charakteristika pedagogické psychologie[upravit | editovat zdroj]
Pedagogická psychologie je hraniční vědecká disciplína (čerpá poznatky z psychologie a pedagogiky) zkoumající zákonitosti výchovně vzdělávacího procesu.
Ladislav Ďurič charakterizuje pedagogickou psychologii jako vědu o psychologických zákonitostech permanentního a cyklického procesu vzdělávání a výchovy dětí i dospělých.
Předmět zájmu[upravit | editovat zdroj]
- Zvláštnosti vývoje osobnosti v souvislosti s výchovně vzdělávacím procesem;
- psychologické problémy vyučovacího procesu (včetně procesu učení), účinnosti didaktických postupů, motivace ve vyučování v souvislosti se zájmy a potřebami žáků;
- problémy poznávací činnosti a jejího rozvoje ve výchovně vzdělávacím procesu;
- základy výchovy (jde o výchovu mravní, estetickou, intelektuální, volní, citovou);
- problémy žákovského kolektivu (školní třídy, utváření, vývoj třídy, vztahy ve třídě a jejich vliv na jedince, zvláštnosti procesu socializace);
- zvláštnosti vztahů mezi učiteli, žáky a jejich rodiči.
Využití v praxi[upravit | editovat zdroj]
- Otázky poznávání žáků – dětí a dospělých,
- zvláštnosti jednotlivých vývojových etap osobnosti ve vztahu k vzdělávání a výchově,
- problémy vyučovacího procesu, účinnost didaktických postupů, motivace v pedagogickém procesu – význam potřeb,
- problémy poznávací činnosti a jejího rozvoje ve VVP,
- problémy výchovy tělesné, intelektuální, estetické, volní, mravní, citové, problémy kázně,
- problémy kolektivu, skupiny – jeho utváření, vývoj, směr,
- vliv základních činitelů vývoje na osobnost – dědičnost, prostředí, výchova, sebevýchova,
- mechanismy socializace, učení.
Metody pedagogické psychologie[upravit | editovat zdroj]
Pozorování[upravit | editovat zdroj]
- Náhodné – při mnoha příležitostech – při výuce, mimo výuku, jak se chová nemocný na oddělení a např. v bufetu (mimo oddělení – na vyšetření).
- Systematické – při výzkumu učení a vyučování, při výzkumu na oddělení – výzkumník pozoruje předem určené jevy. Připravit předem záznamový arch, kde je předepsáno, co pozorovat. Je možné zachytit děje kamerou, magnetofonem – nutný souhlas pozorovaných osob. Výzkumník může působit jako rušivý faktor na oddělení, ve třídě, než si na něj děti zvyknou.
Rozhovor – interview[upravit | editovat zdroj]
- Řízený – předem vytvořit pořadí otázek; nutné zajistit předem důvěryhodné prostředí, atmosféru, klid.
- Volný – odebírání ošetřovatelské anamnézy, rozhovor s dítětem, rodiči, učiteli.
- Průběh rozhovoru se zaznamenává, otázkou je, kdy – během rozhovoru (rušení klienta nebo pacienta), po ukončení výzkumník může mnoho důležitých informací zapomenout.
- Předem znát jméno osoby, srozumitelně formulované otázky, které odpovídají věku dotazovaného. Vhodné reakce na odpovědi nemocného.
Experiment[upravit | editovat zdroj]
- Záměrně a plánovitě zasahujeme u zkoumaného dění, abychom je lépe poznali.
- Laboratorní experiment – probíhá v laboratoři, kde je jednodušší kontrolovat podmínky experimentu. Výhodné u výzkumu dvou skupin, které chceme porovnat.
- Experiment v přirozených podmínkách – při vyučování – experimentální výuka, zavádění nových vyučovacích metod, nové způsoby ošetřování ran. Př. experimentální a klasická třída, ošetřování ran tradičními způsoby a pomocí nových pomůcek. Skupiny se porovnají.
- Experiment je možné opakovat. Nesmí poškodit zkoumanou osobu. Experiment pomáhá budovat nové teorie a ověřovat hypotézy.
Rozbor slovních projevů[upravit | editovat zdroj]
- Z dotazníku, rozhovoru, psaných textů – sloh, pozorování. Jedná se o subjektivní údaje, závislé na jedinci, který mluví, nebo píše.
Introspekce (sebepozorování)[upravit | editovat zdroj]
Dotazník[upravit | editovat zdroj]
- Za krátký časový úsek zkoumáme více respondentů a získáme mnoho materiálu k výzkumu.
- Dotazník musí být profesionálně připraven, nutné klást přiměřené otázky, maximálně 20 položek, aby to respondenta neodradilo.
- Nevýhoda – návratnost dotazníků, nutné mít promyšleno předem.
- Př. z praxe – dotazníky v nemocnicích na spokojenost pacientů.
Rozbor výsledků činnosti[upravit | editovat zdroj]
- U žáků – sledujeme vlastnosti dětí – trpělivost, vytrvalost, u nemocných reakce na sdělenou informaci, rozbor chování.
Standardizované psychodiagnostické metody[upravit | editovat zdroj]
- IQ dotazníky, dotazníky na zjištění osobnosti nemocného – mají přesné instrukce, ty musí psycholog dodržet – jak dlouho vyplňovat, jak vyhodnotit. S těmito nástroji pracuje klinický psycholog. Pedagogicko-psychologická poradna.
Projektivní techniky[upravit | editovat zdroj]
- Rorschachův test – klinický psycholog. 10 tabulek s inkoustovými skvrnami – klient do skvrn vkládá svou povahu, představivost.
- Kresba rodiny – začarovaná rodina – začarování do zvířat – hodnotí se typ zvířete, umístění jednotlivých členů rodiny, výška.
- Doplňování nedokončených vět – klient projikuje své plány, potlačené city, motivy.
Transverzální výzkum – průřezový[upravit | editovat zdroj]
- Př. dotazník stejného typu vyplní mnoho žáků – např. kolik studentů chodí na brigádu v 1., 2., 3. ročníku. Je to průřez pro přehled v danou dobu.
Longitudinální výzkum[upravit | editovat zdroj]
- Sleduje osoby po několik let. Omezuje se na určitý počet osob, další nepřibírá.