Konkomitantní a paralytický strabismus
Z WikiSkript
(přesměrováno z Paralytický strabismus)
Strabismus | |
Strabismus | |
Strabismus u dítěte způsobený retinoblastomem | |
Rizikové faktory | Downův syndrom, Edwardsův syndrom, DMO |
---|---|
Klasifikace a odkazy | |
MKN | H49, H50 |
MeSH ID | D013285 |
OMIM | 185100 |
MedlinePlus | 001004 |
Medscape | 1198876 |
Strabismus nastává, když osy vidění obou očí nesměřují současně k fixovanému bodu. Reakcí CNS na šilhání a jím způsobenou diplopii jsou adaptační mechanismy. Zpočátku pozorujeme supresi – reverzibilní stav, kdy je potlačen zrakový vjem postiženého oka. Trvalým a progredujícím stavem potlačení zrakového vjemu nastává amblyopie (tupozrakost).
Dělení strabismu[upravit | editovat zdroj]
- Podle etiologie:
- konkomitantní strabismus
- paralytický strabismus
- Podle směru:
- esotropie (strabismus convergens) – postižené oko směřuje mediálně
- exotropie (strabismus divergens) – postižené oko směřuje laterálně
- hypertropie (strabismus sursumvergens) – postižené oko směřuje kraniálně
- hypotropie (strabismus deosumvergens) – postižené oko směřuje kaudálně
Konkomitantní strabismus[upravit | editovat zdroj]
- úhel šilhání je stejný ve všech pohledových směrech a motilita očí není porušena
- výskyt výhradně v dětském věku (incidence přibližně 5,3–7,4 % dětí), nejčastěji vzniká do 2. roku života
Etiologie[upravit | editovat zdroj]
Porucha ve vývoji senzomotorických mechanismů, narušení vývoje binokulárního vidění.
- nekorigované refrakční vady
- insuficience fúze (oči s rozdílnou dioptrickou vadou)
- jednostranné postižení zrakové ostrosti (oční vady – vrozená katarakta, chronické choroby sítnice apod.)
- anomálie ve tvaru a velikosti orbity
- poruchy CNS (perinatální léze, encefalitida, prematurita, cerebrální trauma)
Jednotky konkomitantního strabismu[upravit | editovat zdroj]
Esotropie[upravit | editovat zdroj]
- kongenitální a infantilní esotropie – vznik do 6 měsíců, malá refrakční vada, nystagmus, hypermetropie
- získaná esotropie – nejčastější typ; objevuje se buď mezi 1.–3.rokem (jednostranné šilhání a velké riziko amblyopie) nebo mezi 4.–7.rokem
- akomodativní, refrakční esotropie – hypermetropie kolem +4,0 až +7,0 D, nutná korekce brýlemi, která konvergenci spraví
- abnormální akomodativní konvergence – forma akomodativního strabismu (způsobena poruchou rovnováhy mezi konvergencí a akomodací)
- esotropia ex anopsia – šilhání následkem zhoršení zrakové funkce jednoho oka po úrazu nebo onemocnění
Exotropie[upravit | editovat zdroj]
- bazální (konstantní) exotropie – dítě šilhá do blízka i do dálky
- intermitentní exotropie – zjevné šilhání jen při pohledu do dálky
- exotropia ex anopsia – šilhání následkem zhoršení zrakové funkce jednoho oka po úrazu nebo onemocnění
- konsekutivní exotropie – šilhání po předchozí operaci strabismu
Vertikální strabismus[upravit | editovat zdroj]
- primární dysfunkce dolních šikmých svalů – nadměrná aktivita šikmých svalů ve směru jejich činnosti
- disociovaná vertikální deviace – stočení oka vzhůru ve směru jeho disociace
Paralytický strabismus[upravit | editovat zdroj]
- úhel šilhání se mění v různých pohledových směrech a motilita očí je porušena
- způsoben paralýzou nebo parézou okohybných svalů
- vyskytuje se především v dospělém věku (u dětí asi 1 % všech strabismů)
Etiopatogeneze[upravit | editovat zdroj]
- intrakraniální a orbitální nádory
- zánětlivé afekce (meningitida, encefalitida)
- toxické afekce (botulismus, abúzus alkoholu)
- metabolické poruchy (deficit vitaminu B, diabetes mellitus)
- vaskulární afekce (cévní mozková příhoda, trombóza)
- degenerativní onemocnění (roztroušená skleróza)
- traumata
Klinické znaky[upravit | editovat zdroj]
- omezení pohyblivosti oka ve směru činnosti svalu
- úchylka se zvětšuje ve směru činnosti svalu
- diplopie
- kompenzační postavení hlavy (pacient nalezne takovou polohu hlavy, ve které je diplopie nejmenší)
- hypofunkce/hyperfunkce ostatních okohybných svalů
Klasifikace okohybných poruch[upravit | editovat zdroj]
Neurogenní poruchy motility[upravit | editovat zdroj]
- infranukleární poruchy – postižena periferní vlákna hlavových nervů
- nukleární poruchy – postižení jader hlavových nervů III, IV, VI
- supranukleární poruchy – narušení paramediánní ponto-retikulární formace
- internukleární poruchy – postižení nervových vláken spojujících dvě mozková jádra
Myogenní poruchy motility[upravit | editovat zdroj]
- Graves-Basedowova choroba
- myasthenia gravis
- chronická progresivní oftalmoplegie
Klinický obraz obrn hlavových nervů[upravit | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete na stránce Okohybné poruchy/PGS/diagnostika.
Obrna n. abducens[upravit | editovat zdroj]
- n. abducens inervuje m. rectus bulbi lateralis (externus)
- při obrně je omezen pohyb postiženého oka temporálním směrem
- primární postavení oka: oko je stočeno směrem dovnitř a při abdukci se zvětšuje úhel šilhání
- kompenzační postavení hlavy: obličej je stočen ve směru činnosti postiženého svalu, ale obě oči jsou stočeny opačným směrem
Obrna n. oculomotorius[upravit | editovat zdroj]
- n. oculomotorius inervuje mm. recti (kromě m. rectus lateralis) a m. obliquus bulbi inferior
- obrna může být částečná nebo úplná (poškozeny také m. ciliaris a m. sphincter pupilae)
- primární postavení: oko v divergentním postavení a lehce stočeno dolů, nápadný pokles víčka (obrna zvedače víčka)
Obrna n. trochlearis[upravit | editovat zdroj]
- n. trochlearis inervuje m. obliquus bulbi superior
- primární postavení: oko stočeno nahoru
- kompenzační postavení hlavy: hlava skloněna ke zdravé straně
- Bielschowského test: při pasivním náklonu hlavy pacienta k postižené straně se oko s obrnou výrazně uchyluje směrem vzhůru
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- ROZSÍVAL, Pavel, et al. Oční lékařství. 1. vydání. Galén, Karolinum, 2006. 373 s. ISBN 80-7262-404-0.