Pád z výše
Nejčastěji se jedná o tupá poranění. Patří sem pád z okna, střechy, skály, stromu, ale také pád do šachty nebo studny. K pádu dochází také při letecké katastrofě či parašutismu. Rozlišujeme volný pád (například neotevření padáku při seskoku) a stupňovitý pád, kdy tělo naráží do překážek v různé výšce (například při pádu ze střechy vyšší budovy).
Vždy musíme zjistit, jaké byly okolnosti pádu, jestli se jednalo o nehodu, vraždu či sebevraždu. Je dobré prohlédnout si místo pádu a zhodnotit detaily mechanismu pádu a okolnosti. Charakteristické změny na těle jsou závislé na výšce pádu, hmotnosti těla, povrchu místa dopadu či postavení těla při dopadu. Na těle popisujeme úrazové změny, které mohou být přímé (v místě prvního kontaktu těla s překážkou) a nepřímé (přenosem sil). Druhotná poranění vznikají z následných nárazů dalšími částmi těla. Celkově převládají úrazové změny vnitřní. V místě kontaktu jsou podlitiny, oděrky, tržně-zhmožděné rány a fraktury.
Po dopadu na nohy pozorujeme na těle otevřené zlomeniny kostí patních, zlomeniny či luxace hlezenního kloubu, vpáčené zlomeniny bérce a krčku stehenní kosti, vpáčené zlomeniny jamky kyčelního kloubu, zlomeniny žeber u připojení k páteři, klínovité deformace těl obratlů, zlomeniny pánve a zlomeniny sterna od úderu hlavou.
Dopad na natažené horní končetiny je velmi častou nehodou u starších lidí, kdy dochází ke zlomeninám předloktí – typická Collesova zlomenina u seniorů při pádu na namrzlém chodníku. Častá jsou také poranění obličeje, zlomeniny nosu, luxace ramene.
Při dopadu vsedě dochází ke zlomeninám pánve, ke kompresivním zlomeninám páteře nebo zlomeninám spodiny lební.
Dopad na hlavu je vysoce nebezpečný. Můžou vznikat tříštivé zlomeniny lebky, ale někdy jen zlomeniny spodiny lební nebo zlomeniny páteře, hlavně krční páteře. Současně dochází ke zlomeninám sterna a žeber. Při pádu může dojít také k poškození mozkové tkáně, kdy při lehčích úrazech vzniká otřes mozku.
Poranění útrob je většinou nepřímé, nejčastěji se objevují krevní výrony, trhliny plic ve stopkách, trhliny v průběhu aortya velkých cév, trhliny pouzdra a úponů jater a sleziny, okruží tenkého střeva, krevní výrony v retroperitoneu, roztržení srdce, jater či ledvin.
Dopad ve vodorovné poloze vyvolává menší nález, hlavně na útrobách, nejzranitelnější jsou plíce. Při pádu do vody na plocho je to naopak horší, protože vzniká prudký úder do hrudníku a břicha, může se roztrhnout stěna a vyhřeznout útroby. Skok po hlavě do vody může vést ke zlomeninám krčních obratlů.
- vražda – shození ze skály (často žádné stopy, jedině kožní oděrky v případě souboje)
- sebevražda – časté (Nuselský most – museli se udělat lepší zábrany)
- náhody – velmi časté (například pokrývači při pádu ze střechy)
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Literatura[upravit | editovat zdroj]
- VOREL, František. Soudní lékařství. 1. vydání. Praha : Grada, 1999. ISBN 80-7169-728-1.
- ŠTEFAN, Jiří a Jiří HLADÍK, et al. Soudní lékařství a jeho moderní trendy. 1. vydání. Praha : Grada, 2012. ISBN 978-80-247-3594-8