Sexuální vražda
Mnoho trestných činů vraždy (§ 140 Tr.z.) má nějaký sexuální motiv v širokém smyslu slova. Časté jsou vraždy ze žárlivosti, v manželských a partnerských konfliktech. Termín sexuální vražda je však vyhrazen pro ty případy, kdy pachatel usmrtí oběť v souvislosti se svým sexuálním vzrušením a uspokojením.
Fenomenologie sexuálních vražd je pestrá. Nicméně základní podoby jsou dvě.
- Při prvé z nich je oběť prudkým útokem skolena nebo přímo usmrcena a pak je s ní sexuálně manipulováno.
- Při druhé je oběť napadena, zastrašena, týrána, sexuálně exploatována a pak teprve usmrcena.
Obětí sexuálních vražd jsou především ženy a děti obou pohlaví. Existují ovšem také sexuální vraždy mužů. V souvislosti s erotickým motivem jde zejména o dětské objekty nebo o dospívající chlapce. Také heterosexuální pachatel může pochopitelně atakovat děvče v dětském věku nebo dospívající dívku.
Přímo se sexuální motivací souvisejí vraždy, sledující odstranění objektu jako nepohodlného svědka deliktu (usmrcení znásilněné ženy, která hrozí delikt prozradit, usmrcení objektu pohlavního zneužívání ze stejného motivu a pod.). Takto motivované vraždy bývají právem k sexuálním vraždám přiřazovány, byť jejich motivace nebyla bezprostředně erotická.
V našich souborech sexuálních vrahů zjišťujeme, že téměř polovina z nich svou nebezpečnost signalizovala spácháním méně závažného sexuálního deliktu v minulosti.
Pachateli sexuálních vražd jsou většinou muži ve věku do třiceti roků, tak jako ostatní sexuální agresoři. Někdy je můžeme zařadit k patologickým sexuálním agresorům nebo sadistům. Parafílie bývá konstatována až v polovině případů.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
Autor: doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc. (přednosta Sexuologického ústavu 1. LF a VFN)
