Odontom
Z WikiSkript
Odontom je benigní, odontogenní nádor s vazivovým pouzdrem, který obsahuje všechny složky vyvíjejícího se zubu, které ale nejsou fyziologicky uspořádány. Morfologicky se proto jedná o hamartom. Ameloblasty a odontoblasty vytvářejí nepravidelnou masu.
Rozdělení[upravit | editovat zdroj]
Odontomy se dělí na komplexní a smíšené. Mezi oběma variantami dochází k plynulému přechodu.
Komplexní odontom[upravit | editovat zdroj]
- Nepravidelná změť tvrdých a měkkých tkání (dentin, sklovina, cement, pojivo).
- Tvrdé tkáně jsou vyzrálé.
- Kulovitý tvar může způsobit zduření čelisti.
- Na povrchu je vazivové pouzdro.
- Vyskytuje se nejčastěji v oblasti premolárů a molárů.
- K aktivnímu růstu dochází v období vývoje a zrání zubů.
- K diagnóze dochází zpravidla v 1. a 2. deceniu.
Smíšený odontom[upravit | editovat zdroj]
- Obsahuje vazivový obal.
- Je složen z velkého množství malých zoubků v pojivové tkáni.
- Někdy přítomna i kost.
- Zoubky jsou deformovány, ale je rozpoznatelný vztah sklovina − dentin − dřeň.
Výskyt[upravit | editovat zdroj]
- Odontom se vyskytuje u dětí, mladých, častěji u žen, spíše v mandibule.
- Vyskytuje se často v místě chybění zubu, nebo také jako nadpočetný zub.
Vlastnosti[upravit | editovat zdroj]
- Omezená schopnost růstu (sám se zastavuje).
- Nepůsobí obtíže.
Léčba[upravit | editovat zdroj]
- Léčba je chirurgická, možnost recidivy při neúplném odstranění.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
http://old.patologie.info/vip/preparat.php?detail=547
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- LIŠKA, Karel. Orofaciální patologie. 1. vydání. 1983.
- WOTKE, Jiří. Patologie orofaciální oblasti. 1. vydání. Praha : Grada, 2001. s. 244. ISBN 80-7169-975-6.