Zubní dřeň

Z WikiSkript

(přesměrováno z Pulpa dentis)


Zubní dřeň je měkká nemineralizovaná tkáň uložená v dřeňové dutině zubu. Skládá se z řídkého vaziva, ve kterém jsou mimo buněk uloženy nervy, krevní a mízní cévy, které jsou potřeba pro udržení vitality zubu. Zubní dřeň je ohraničena vrstvou odontoblastů, respektive predentinem.

Rozdělení[upravit | editovat zdroj]

Dental_Pulp_of_a_stained_and_decalcified_tooth
Histologický řez dekalcifikovaného zubu.
  • Pulpa coronalis (korunková část) – vyplňuje korunku zubu, vybíhá v rohy pulpy, které směřují k jednotlivým hrbolkům zubů. Koronárně je ohraničena stropen dřeňové dutiny, apikálně pak dnem.
  • Pulpa radicularis (kořenová část) – část obsažená v krčkové a kořenové části zubu až po jeho apex. Jedná se o složitý systém kořenových kanálků.

Funkce[upravit | editovat zdroj]

Základní funkcí pulpy je zajišťování vitálních funkcí zubu, zásadní jsou zejména protektivní mechanismy. Celkově by se daly funkce pulpy rozdělit do 3 skupin:

  • induktivní funkce - budoucí pulpa během vývoje zubní tkáně interaguje s okolním prostředím a indukuje tak vývoj budoucího zubu jakožto celku,
  • formativní funkce- vrtstva odontoblastů je zodpovědná za tvorbu dentinu,
  • protektivní funkce- pulpa reaguje na termální, mechanické a jiné podněty, které vedou k tvorbě sekundárního, popřípadě terciárního dentinu, což napomáhá zachovat vitalitu zubu.

Histologické složení[upravit | editovat zdroj]

1 - vrstva odontoblastů; 2 - Weilova basální vrstva; 3 - vrstva bohatá na buňky; 4 - dřeňová dutina

Zubní pulpa je tkáň mesenchálního původu. Jedná se o velmi bohatě vaskularizované a inervované řídké kolagenní vazivo. Kolagen typu I je tvořen pravděpodobně odontoblasty, narozdíl od kolagenu typu II, který je tvořen pulpálními fibroblasty. Základní složkou pulpy je syncytium tvořené fibroblasty, které vzájemně anastomozují. Vnější vrstvu dřeně tvoří odontoblasty, které vysílají výběžky, Tomesova vlákna, do dentinových tubulů. Kromě fibroblastů a odontoblastů obsahuje pulpa také malé množství histiocytů a plasmatické buňky. Další z buněk pulpy jsou tzv. bipolární fibroblasty neboli pulpocyty, což jsou nediferenciované mesenchymální buňky uloženy podél cév.

Vrtstvy pulpy[upravit | editovat zdroj]

  • Vrstva odontoblastů - ohraničuje zubní dřeň na periferii
  • Weilova basální (subodontoblastická, bezbuněčná) vrstva - obsahuje Korffova retikulární vlákna, která vycházejí z centra pulpy a skrze vrstvu odntoblastů se inkorporují do samotného dentinu
  • vrstva bohatá na buňky - obsahuje zejména fibroblasty, jakožto hlavní buněčnou složku pulpy,
  • subodontoblastický plexus Raschkowi - nervová pleteň uložená pod vrstvou fibroblastů,
  • vnitřní vrstva zubní dřeně - vyplněna rosolovitým vazivem spolu s nervově-cévní pletení.

Změny pulpy během života[upravit | editovat zdroj]

Fibroblasty produkují základní hmotu, která má v dětství konzistenci spíše rosolovitého vaziva, postupem věku fibrotizuje. Jelikož se jedná o činnost především pulpálních fibroblastů, jde o kolagen typu I. Naopak dochází k ubývání vodnaté amorfní hmoty včetně cév a nervů. Celkově se celá dřeňová dutina věkem zmenšuje, vlivem fyziologické tvorby sekundárního dentinu, popřípadě nefyziologicky tvorbou dentinu terciárního.

Patologické stavy pulpy můžeme klasifikovat z pohledu histologického a klinického.

Cévní zásobení[upravit | editovat zdroj]

Zubní pulpa je velmi bohatě protkána cévami. Cévní stěna je velmi tenká. Arterioly vstupují skrze foramen apicale a stoupají vzhůru radikulární pulpou až do pulpální dutiny, kde se do periferie rozvětvují a tvoří silnou kapilární pleteň pod vrstvou odontoblastů. Venuly sbírají krev a vystupují opět skrze foramen apicale. Velmi časté jsou arteriovenózní anastomózy. Krevní průtok pulpou je velmi rychlý, zároveň se jedná o systém s vysokým krevním tlakem.

Mimo krevní cévy obvsahuje pulpa i velmi tenké a nepravidelné lymfatické cévy.

Inervace pulpy[upravit | editovat zdroj]

Skrze foramen apicale molárů a premolárů vstupuje výrazně vyšší množství nervových vláken než je tomu u frontálních zubů. Jedná se jak o vlákna myelinizovaná i nemyelinizovaná. Z ganglion cervicale superius se do pulpy dostávají postsynaptická vlákna sympatiku. Jedná se o nemyelinizovaná vlákna jdoucí podél cév, jejichž hladkosvalové buňky inervují a podílí se tak na regulaci přítoku krve do dřeně.

Dalšími typy nervových vláken jsou sensorická vlákna. Jedná se o aferentní, převážně myelinizovaná, vlákna vycházející z druhé a třetí větve trojklanného nervu. Z centra pulpy vysílají vlákna tvořící plexus Raschkowi, ze kterého dále vycházejí již nemyelinizovaná vlákna vstupující do vrstvy dentinu, kde končí ja volná nerovová zakončení.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • ČIHÁK, Radomír a Miloš GRIM. Anatomie. 2. upr. a dopl vydání. Praha : Grada Publishing, 2002. 470 s. sv. 2. ISBN 80-247-0143-X.