Hemokultura

Schéma odběru hemokultury

Hemokultura je mikrobiologické kultivační vyšetření krve na přítomnost bakterií.

Zásady odběru

Komu odebírat hemokulturu

Pacient suspektní z bakteriální infekce:

• CRP > 60 mg/l;
• anamnéza horečky − odběr ideálně když stoupá teplota, nejlépe tělesná teplota > 38 °C, leč není nutno;
• pacientovi by neměla být podána žádná antibiotika před odběrem hemokultury.

Jak odebírat hemokulturu

Pro odběr je zásadní:

• v sadě se odebírají dva vzorky − jeden pro aerobní a druhý pro anaerobní kultivaci;
• obvykle se odebírají 2 sady, každá z jedné ruky (celkem tedy 4 lahvičky na hemokulturu, viz obrázek);
• výsledky kultivace neovlivní použití nesrážlivé krve s citrátem sodným v klasickém poměru (Na-citrát:krev 1:9 až 1:4)

Tuto vlastnost je možno použít ke snížení počtu vpichů do pacienta – při odběru krve na základní laboratorní vyšetření je do zvláštní stříkačky odebrána krev a přidán citrát, při vysokém výsledku CRP je pak krev ze stříkačky aplikována do kultivačních lahviček – ty jsou samotné celkem drahé a odebrání krve přímo do nich, když nevíme zda je budeme odesílat či nikoli, se tak jeví jako neekonomické.

Dezinfekce místa odběru:

• nejčastěji se odebírá žilní krev z kubitálních jamek;
• použijí se 2 desinfekční prostředky:

1. alkoholový − pro odstranění biofilmu bakterií na povrchu kůže
2. další desinfekční prostředek

• odebírá se 10 ml krve do každé kultivační lahvičky;
• odebere se stěr z kůže z místa odběru na kultivaci.

Zpracování a vyhodnocení

Princip detekce v automatickém analyzátoru: při překročení limitní koncentrace CO₂ v hemokultuře přístroj spustí alarm (zelená šipka)

Ke kultivaci a zároveň detekci přítomnosti bakterií se v dnešní době používají moderní přístroje, které udržují stálou kultivační teplotu 37 °C. Pokud jsou ve vzorku bakterie, produktem jejich metabolismu je CO₂. Přístroj každých 20 minut kontroluje koncentraci CO₂ v každém vzorku. Pokud dojde k překročení hraniční koncentrace CO₂, přístroj spustí alarm. Vzorky se ponechají v přístroji obvykle 5 dní.

Na základě hemokultury zjistíme pouze, jestli v krvi pacienta jsou přítomny bakterie (aerobní či anaerobní). Nezjistíme přesné agens ani jeho citlivost na antibiotika. K tomu poslouží následné klasické kultivační vyšetření na živných půdách.

Interpretace

Pozitivní výsledek potvrzuje přítomnost bakterií v krvi pacienta (bakteriémii). Pro vyloučení možnosti kontaminace odebraného vzorku (falešné pozitivity) se provádí kultivace stěru z místa odběru. Nejčastější kontaminace je Staphylococcus epidermidis (koaguláza negativní stafylokok) . Příčinou kontaminace je často odběr skrze žilní katetr. Kontaminace je častější u žilních katetrů než u arteriálních katetrů nebo odběrů z periferní žíly . Riziko kontaminace hemokultury je nižší při jednorázovém odběru z periferie i ve srovnání s odběrem z nově zavedeného žilního katetru.

Odkazy

Související články

• Živná půda
• Očkování na půdy
• Krevní obraz
• Hemokoagulace ▪ Vyšetření krevní srážlivosti ▪ Vyšetření krvácivosti ▪ Sedimentace erytrocytů
• Biochemická analýza krve ▪ Laboratorní vyšetření acidobazické rovnováhy
• Hemokultura ▪ CRP ▪ PCT

Zdroj

• BERAN, Ondřej: Laboratorní diagnostika infekčních nemocí. [Přednáška pro 5. ročník 1. LF UK (infekční lékařství, všeobecné lékařství)]. Praha, 18.4.2011.