Ošetřovatelská péče o pacienta s vředovou chorobou gastroduodenální
Vředová choroba gastroduodenální[upravit | editovat zdroj]
Vředová choroba gastroduodenální je onemocnění žaludku a dvanáctníku, charakterizované přítomností slizničního defektu. Jedná se o frekventované onemocnění, na jehož vzniku se velmi často podílí stres. Vyskytuje se v každém věku nezávisle na pohlaví, nejčastěji u jedinců nad 40 let.
Příčiny vzniku[upravit | editovat zdroj]
Vznik vředu je podmíněn nerovnováhou mezi ochrannými a agresivními faktory gastroduodenální sliznice.
- Ochranné faktory − mucin (hlen), sliny, krevní zásobení obou orgánů, zásadité mechanismy žaludeční šťávy, prostaglandiny, hormony;
- agresivní faktory − Helicobacter pylori, zvýšená produkce HCl (podmíněna užíváním kofeinu, koncentrovaného alkoholu a kouřením), užívání rizikových farmakologických přípravků (NSA, kortikoidy, kardiotonika, salicyláty), reflux žluče z duodena, stres aj.
Příznaky[upravit | editovat zdroj]
- Žaludeční vřed:
- bolest v závislosti na jídle (za 10−60 min po najezení) lokalizovaná v epigastriu,
- dyspeptické projevy − pyróza (paléní žáhy), regurgitace, zácpa, nauzea, zvracení (s následnou úlevou), nechutenství.
- Duodenální vřed:
- bolest především nalačno, v noci probouzí, ustoupí po jídle a antacidech,
- dyspeptické potíže stejné jako u žaludečního,
- zvýšená chuť k jídlu.
Komplikace vzniknou krvácením vředu, perforací (proděravěním) sliznice a následným vytékáním HCl do dutiny břišní nebo penetrací na okolní orgány (slinivka).
Diagnostika:[upravit | editovat zdroj]
- anamnéza (životní styl, genetické předpoklady, příznaky),
- vyšetřovací metody (gastroskopie, RTG s kontrastem, UZ),
- prokázání Helicobacter pylori (dechové testy − přítomnost ureázy).
Léčba[upravit | editovat zdroj]
Výsledkem léčby by měla být neutralizace HCl nebo snížení její produkce a destrukce Helicobacter pylori.
- Úprava režimu:
- zákaz kouření a omezení alkoholu,
- dietní opatření (nekořeněná a netučná jídla, omezit příjem mléčných bílkovin a nápojů s kofeinem a teinem),
- pravidelný a kvalitní spánek, přiměřená fyzická aktivita, relaxace.
- Farmakoterapie:
- antacida (snižují kyselost žaludeční šťávy, tím že neutralizují HCl; hydroxid hlinitý a hydroxid hořečnatý),
- inhibitory protonové pumpy (spolu s ATB slouží k odstranění Helicobacter pylori; omeprazol),
- gastroprotektiva (soli bismutu),
- chirurgické řešení (jen u komplikací).
Ošetřovatelská péče[upravit | editovat zdroj]
Pokud nedojde ke komplikacím, léčí se pacient doma a je pouze dispenzarizován. Při zhoršení stavu je namístě hospitalizace na chirurgickém oddělení. Následná ošetřovatelská péče:
- Zavedení PŽK − pravidelná kontrola průchodnosti a stavu okolí vpichu, převaz dle potřeby, výměna po 72 hod.
- Sledování dyspeptických potíží
- Zvracení − všímáme si barvy i obsahu (krev − hemateméza, hlen, nestrávená potrava), množství, zápachu; okamžitě uvědomíme lékaře! Pacienta uložíme do Fowlerovy polohy. Zajistíme emitní misku a buničinu. Žádný příjem per os do odvolání lékařem. Medikace dle ordinace. Vše zaznamenáváme do dokumentace.
- Stolice − pozorujeme pravidelnost (předcházíme zácpě − dodržování diety a pohybového režimu), vzhled (přítomnost natrávené krve − meléna), konzistence. Vše zaznamenáváme do dokumentace.
- Monitorace bolesti
- Velmi důležitá komunikace s pacientem = průběžné zjišťování přítomnosti bolesti a její síly, místa a podmínek vzniku, trvání, charakteru;
- informujeme lékaře, dodržujeme předepsané ordinace, vše zaznamenáváme do dokumentace.
- Zajištění kvalitního spánku a odpočinku.
- Dietní opatření
- Pacientovi je naordinována šetřící dieta (č. 2), dohlížíme, zda je pacientem dodržována;
- sjednáme konzultaci s nutričním terapeutem, který provede edukaci pacienta v oblasti výživy;
- sledujeme hmotnost pacienta.
- Pacient je většinou soběstačný, případně zajistíme dopomoc.
- Psychika pacienta
- Pozitivně působíme na motivaci pacienta k dodržování pokynů lékaře stran léčby − pacient chce být vyléčen;
- vysvětlíme nutnost změny životního stylu;
- nutnost eliminace stresu.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- NEJEDLÁ, Marie, Hana SVOBODOVÁ a Alena ŠAFRÁNKOVÁ. Ošetřovatelství III/1. 1. vydání. Praha : Informatorium, 2004. 245 s. ISBN 80-7333-030-X.
- NAVRÁTIL, Leoš, et al. Vnitřní lékařství pro nelékařské zdravotnické obory. 1. vydání. Praha : Grada, 2008. 424 s. ISBN 978-80-247-2319-8.
- MAČÁK, Jiří a Jana MAČÁKOVÁ. Patologie. 1. vydání. Praha : Grada, 2004. 347 s. ISBN 80 247 0785 3.