Neurulace
Článek byl označen za rozpracovaný, od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní | ||||
Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse. | ||||
Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu {{Pracuje se}} a stránku upravte. | ||||
Stránka byla naposledy aktualizována v sobotu 16. března 2019 v 16:57. | ||||
Neurulace je proces, začínající v třetím týdnu embryonálního vývoje, při kterém dochází k vzniku nervové trubice a neurální lišty z ektodermu.
Signalizace[upravit | editovat zdroj]
Pro zahájení procesu neurulace je zapotřebí zvýšená signalizace FGF(fibroblastového růstového faktoru) a inhibice BMP4. K snížení aktivity BMP4 dochází díky signálním molekulám Nogginu, Chordinu a Follistatinu, které jsou vylučovány chordou a prechordovým mesodermem, ty se zde tedy uplatňují jako organizátor.[1]
Průběh[upravit | editovat zdroj]
Prve dochází k ztluštění ektodermu nad chordou a tak k vzniku neurální ploténky. Na ní dojde k vytvoření valů a mezi ně se prohlubuje směrem k chordě neurální rýha. Valy se k sobě následně přibližují a dochází k uzavírání nervové trubice, které začíná v krční části a postupuje k obou krajům neurální ploténky. Na kraniálním a kaudálním konci zůstává neurální trubice otevřená a k jejímu uzavření dochází v kraniální části přibližně 25. den vývoje a v kaudální 27. den. [1]
Po uzavření neurální trubice zůstávají mezi trubicí a ektodermem buňky tzv. neurální lišty, které migrují. Mezi deriváty neurální lišty patří[2]:
- obličejová část hlavy vzníklá z tzv. ektomesenchymu,
- buňky dřeně nadledvin,
- periferní gliové buňky,
- buňky spinálních a autonomních ganglií,
- melanocyty.
Defekty neurální trubice[upravit | editovat zdroj]
Jsou způsobeny narušením procesu neurulace, kdy dochází k malformacím mozku, míchy, páteře či meningů. Patří mezi ně anencefalie a spina bifida.[1]
Spina bifida[upravit | editovat zdroj]
U spina bifida dochází k malformaci v kudální části neurální trubice. Jedná se o škálu poruch, z nichž některé mohou být bezproblémové, jiné mohou způsobovat paralýzu. Nejlehčí forma zvaná spina bifida occulta se projevuje malformací či otevřením jednoho či více obratlů, které je překryto kůží. Je častá a většinou asymptomatická. Další formou je spina bifida s meningokélou při níž pronikají meningy a mozkomíšní mok mimo páteř. Může být téměř asymptomatická, ale též může způsobovat paralýzu a dysfunkci močení a defekace. Při spině bifidě s meningomyelokélou dochází k odkrytí míchy a často vede ke kompletní paralýze dolu od místa poruchy.[3]
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Převzato z[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b c SADLER, Thomas. Langmanova lékařská embryologie. - vydání. Grada Publishing a.s., 2011. 414 s. ISBN 9788024726403.
- ↑ ČIHÁK, Radomír. Anatomie. - vydání. Grada Publishing, a.s., 2011. 287 s. ISBN 9788024738178.
- ↑ Spina bifida. DynaMed [online]. [cit. 2018-11-02]. Dostupné z: http://eds.a.ebscohost.com/eds/detail/detail?vid=0&sid=fbf05ae4-4c69-4e60-b0b3-5024824c6c57%40sdc-v-sessmgr01&bdata=Jmxhbmc9Y3Mmc2l0ZT1lZHMtbGl2ZSZzY29wZT1zaXRl#AN=T115300&db=dmp