Nervy srdce

Srdce obsahuje tři základní typy inervace, které zajišťují jeho činnost. Děje se tak pomocí automatických generátorů akčního potenciálu, které jsou:

• myogenního původu (srdeční automacie),
• systému autonomních vláken (sympatikus/parasympatikus),
• senzitivní inervace, vedoucí podněty ze srdce (dostředivě).

Srdce

Srdeční automacie

 Podrobnější informace naleznete na stránce Převodní systém srdeční.

Zajišťuje pravidelné stahy srdeční svaloviny. Udržuje si základní rytmus, i když je odříznuto od CNS.

Autonomní nervový systém

Sympatická vlákna

Sympatikus obsahuje vlákna nervi cardiaci z kmene sympatiku, patří mezi ně:

• n. cardiacus cervicalis superior, medius et inferior (krční část kmene sympatiku);
• nn. cardiaci thoracici (větve z horního úseku hrudního sympatiku).

Pregangliová vlákna přicházejí z buněk laterálních sloupců míchy ze šedé hmoty, a to přibližně z prvních 5–6 míšních segmentů hrudních. Svůj konec mají ve třech krčních a v kraniálních hrudních sympatických gangliích.

Sympatikus obecně zrychluje srdeční akci, pobízí k intenzivnější práci a dilatuje věnčité tepny.

Parasympatická vlákna

Parasympatikus obsahuje vlákna z bloudivého nervu − n. vagus. Nadřazená vlákna pregangliová pochází z buněk parasympatického jádra uloženého v prodloužené míše. Vagový kmen pak opouštějí jako rami cardiaci:

• rami cardiaci cervicales superiores, inferiores et thoracici.

Jakmile se vlákna dostanou k srdci, končí u gangliových buněk a dále vysílají do srdce postgangliová vlákna.

Parasympatikus obecně antagonisticky zpomaluje srdeční frekvenci a kontrahuje věnčité tepny.

Plexus cardiacus a plexus coronarius

Srdeční pleteň je smíšenou pletení sympatiku a parasympatiku, která se dělí na:

• plexus cardiacus superficialis – ventrálně mezi aortou a plicnicí;
• plexus cardiacus profundus – dorzálně mezi aortou a bifurkací průdušnice.

Součástí plexus cardiacus jsou ganglia cardiaca, ze kterých vystupují postgangliová vlákna parasympatická. Plexus coronarius dexter et sinister obsahují nervová vlákna pro stěny koronárních cév a stěny srdeční.

Senzitivní vlákna

Tato vlákna jsou připojena k sympatickým a parasympatickým a vedou podněty ze srdce. Nejčastěji mohou za prudkou bolest při hypoxii srdečního svalu (angina pectoris). Patří mezi ně i vlákna označená jako baroreceptory a volumoreceptory. Díky nim se reguluje napětí srdečních cév a tím pádem i krevní tlak.

Odkazy

Související články

• Srdce
• Cievne zásobenie srdca
• Převodní systém srdeční
• Srdce/histologie

Použitá literatura

• ČIHÁK, Radomír a Miloš GRIM. Anatomie 3. 2., upr. a dopl vydání. Praha : Grada, 2004. 673 s. sv. 3. s. 44-50. ISBN 80-247-1132-X.