Myoklonus

Myoklonus
Myoclonus
Klinický obraz	prudké záškuby svalů nepravidelného rytmu, současně se stahují agonisté i antagonisté.
Klasifikace a odkazy
MKN	G25.3
MeSH ID	D009207
MedlinePlus	001637
Medscape	769495

Myoklonus je tvořen prudkými záškuby svalů nepravidelného rytmu, postihující izolovaně nebo současně jednotlivé svaly na končetinách, trupu, hlavě a obličeji. Na rozdíl od třesu se současně stahují agonisté i antagonisté. Na rozdíl od chorey jsou prudké a mají škubavý ráz. Mohou být nepravidelné i rytmické. Intenzita je ovlivňována zejména emocemi.

Rozdělení

• Dle rozsahu: fokální, segmentový, multifokální a generalizovaný.
• Dle příčiny: idiopatický, symptomatický (sekundární).
• Dle lokalizace příčiny:
  • Kortikální – náhlé záškuby svalů obličeje a končetin, šíří se kraniokaudálně.
  • Subkortikální (kmenový, retikulární) – postihuje oční svaly (opsoklonus) nebo měkké patro.
  • Spinální – postihuje končetiny a trup.

Další projevy

• Škytavka (singultus) je fyziologický myoklonus bránice.
• Asterixis, tzv. negativní myoklonus, je naopak způsoben náhlým krátkodobým výpadkem svalového tonu.

Etiologie

• Metabolické poruchy.
• Farmakologické a toxické vlivy (lithium, tricyklická antidepresiva…).
• Záněty mozku či míchy.
• Úrazy, demyelinizace či nádory míchy.

Léčba

• Kortikální etiologie – nootropika (piracetam).
• Subkortikální a spinální – GABAergní přípravky (klonazepam, valproát).

 Podrobnější informace naleznete na stránce Myoklonus/PGS/diagnostika.

Odkazy

Související články

• Extrapyramidové syndromy
• Hypokinetické extrapyramidové syndromy