Mucorales

Mucor spp. – plíseň hlavičková

Mucorales patří mezi vláknité mikromycety, zygomycety, které se taktéž nazývají pravé plísně. Jsou původci četných systematických mykóz, ale také saprofyti na rostlinných substrátech (např. obilí, ovoce). Způsobují především zygomykózy, které můžeme rozdělit na rhinocerebrální a pulmonální, dále infekce těžkých popálenin, sepse a otomykózy zevního zvukovodu.

Mucorales napadají stěny velkých cév a díky svému rychlému růstu tvoří žilní tromby složené z hyf, leukocytů a trombocytů a spustí tak život ohrožující embolii, která může vést až ke smrti napadeného.

Vytváří neseptované hyfy a jsou kožíškovitého vzhledu s hnědošedým zbarvením. Rostou dobře v Petriho misce, kde dojde k mohutnému nárůstu vzdušného mycelia. Produkují mykotoxiny, usazující se v potravinách a popáleninách. Mezi účinná terapeutika patří pouze amfotericin B.

Mezi nejvýznamnější rody patří: Absidia spp., Rhizomucor spp., Mucor spp., Rhizopus spp.

Absidia spp.

U Absidií je důležité si zapamatovat, že vytvářejí trsy sporangioforů na vrcholech oblouků stolonů a malé rhizoidy. Mají špičatou kolumelu s typickou apofýzou a jsou citlivější na více antimykotik. V terapii se používají především amfotericin B a itrakonazol.

Nejdůležitější zástupce je A. corymbifera způsobující u predisponovaných jedinců zevní otitidy, pneumonie a jiné infekce.

Mucor spp.

Oproti Absidiím nemá rhizoidy. Jsou to rody, které tvoří větvené sporangiofory, podobající se Rhizomucoru. Důležití zástupci jsou M. piriformis a M. plumbeus. Vyvolávají rhinocerebrální mykózy, otomykózy a infekce rozsáhlých popálenin. K terapii se používá amfotericin B. Nebo M. mucedo která znehodnocucuje potraviny.

Rhizopus spp.

Rhizopus vytváří naopak obrovské rhizoidy, nad kterými se vyskytují svazečky sporangioforů a mezi nimi obloukovité stolony. Kolumela má tvar deštníku, sporangiokonidie jsou rýhované. Významní zástupci jsou R. arrhizus a R. microsporus. Způsobují nemoci jako Mucor spp..

Dalšími méně významnými členy jsou Cunninghamella spp., která je známá pro nemocniční nákazy a Syncephalastrum spp., které má však pouze malé patologické uplatnění na člověku.

Odkazy

Související články

• Antimykotika
• Kvasinky
• Pneumonie
• Dermatomykózy

Použitá literatura

• VOTAVA, Miroslav, et al. Lékařská mikrobiologie speciální. 1. vydání. Brno : Neptun, 2003. 495 s. ISBN 80-902896-6-5.

• JULÁK, Jaroslav. Úvod do lékařské bakteriologie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2006. 404 s. ISBN 8024612704.

Doporučená literatura

• BEDNÁŘ, Marek, Andrej SOUČEK a Věra FRAŇKOVÁ, et al. Lékařská mikrobiologie : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. ISBN 8023802976.