Monitorování pacienta během anestézie

Definice

Sledování celkového stavu pacienta a jeho životních funkcí během anestezie.

Význam

Operační výkon a i samotná anestezie ovlivňuje celkový stav pacienta jeho vnitřní prostředí, kardiovaskulární, dýchací systém. Pečlivý monitoring umožňuje předejít nebo včas léčit poruchy fyziologického stavu operovaného pacieta a zabránit tak následným pooperačním komplikacím nebo dokonce i smrti pacienta

Základní pravidla

• Anesteziolog by měl být přítomen při celém průběhu anestezie.
• Monitorování pacienta musí být zahájeno již před úvodem do anestezie a musí být ukončeno až po bezpečném vyvedení pacienta z anestezie.
• Standardní monitorování by mělo být prováděno vždy bez ohledu na to jestli se jedná o anestezii celkovou nebo regionální.
• Průběh anestezie a parametry životních funkcí by měly být zaznamenávány v pravidelných intervalech.
• Všechny monitorovací přístroje musí být před operací prověřeny a anesteziolog by měl být dostatečně vyškolen pro použití těchto systémů.

Typy monitorování pacienta v průběhu anestezie:

Standardní monitoring

Používá se u každého pacienta bez ohledu na zdravotní stav, věk nebo druh operačního výkonu, způsobu vedení anestezie (regionální nebo celková anestezie). V případě potřeby je tento standardní monitoring rozšířen.

Rozšířený monitoring

Použití v závislosti na stavu pacienta nebo vyžaduje-li to obtížnost operace.

• I přes přístrojové měření nepodceňujme klinický monitoring a změny pacienta:
  • poslech dýchání fonendoskopem,
  • barva, teplota a prokrvení kůže,
  • pocení,
  • stav zorniček pacienta.

Standardní monitoring

• Elektrokardiografie EKG.
  • končetinové svody - všechny CA - 3 svody
  • preferenční svod II detekuje většinu arytmií a ischemii spodní stěny
  • u pacientů s rizikem perioperačního akutního infarktu modifikace II/V5, monitoruje se i ischemie přední stěny
• Neinvazivní měření krevního tlaku:
  • v pravidelných intervalech sledujeme hodnotu systolického, diastolického a středního tlaku;
  • princip: oscilometricky;
  • způsob měření: manžetou odpovídající šířky, nasazujeme na paži (měřeno automaticky);
  • střední tlak by neměl klesnout výrazně pod 70 mmHg.
• Pulzní oxymetrie:
  • princip: rozdíl absorbce světla mezi oxygenovaným a redukovaným hemoglobinem;
  • fyziologické hodnoty 94–100 %;
  • způsob měření: pulsním oxymetrem nejčastěji na prstech horní končetiny.
• Dechové parametry:
  • aktuální dechový objem (6 ml/kg ideální tělesné hmotnosti);
  • dechová frekvence;
  • minutová ventilace (určuje eliminaci CO2; ((6ml/kg *12/min =72ml/kg/min, u novorozenců 6ml/kg *30/min = 180ml/kg/min.)));
  • inspirační tlaky;
    • maximální inspirační tlak (mezi 15–20 mbar – vyšší tlaky mohou způsobit plicní barotrauma);
    • střední inspirační tlak;
    • PEEP (Positive End-Exspiratory Presure) přetlak na konci exspiria.
• Kapnometrie a kapnografie: měření parciálního tlaku CO₂ ve vydechovaném vzduchu.
• Inspirační a expirační koncentrace kyslíku.
• Sledování anesteziologických plynů: exspirační a inspirační koncentrace anesteziologických plynů.

Rozšířený monitoring

Relaxometrie

Snímání síly svalové odpovědi na elektrický stimul.

Diuréza

Po zavedení močové cévky měříme množství vylučované moči (cca. 1 ml/kg/h).

Tělesná teplota

Měříme teploměrem, sondu zavádíme nejčastěji orálně.

Měření centrálního žilního tlaku

• pomocí zavedeného centrálního žilního katetru,
• možnost sledovat křivku centrálního žilního tlaku,
• fyziologická hodnota 0–8 mmHg.
• Invazivní měření krevního tlaku pomocí zavedeného arteriálního katetru.

Katetrizace arteria pulmonalis umožní měření

• tlak v arteria pulmonalis,
• srdeční výdej (cardiac output),
• systémový odpor,
• plicní cévní odpor,
• tepový objem.

Transesofageální echokardiografie

Sonografický obraz srdce pomocí sondy zavedené do jícnu.

Elektroencefalografie (EEG)

• snímání sumy excitačních a inhibičních potenciálů,
• užívá se k měření hloubky anestezie.

Transkraniální Doplerovská sonografie.

Odkazy

Použitá literatura

• FREI, Jiří. Monitorace v anestezii [online]. [cit. 2012-06-29]. <http://zdravotnictvi.info.sweb.cz/odborne%20zdravotnicke%20materialy/monitorovani/m1%20-%20monitorace%20v%20anestezii.pdf>.

• BIRKS, J.R.S, et al. Recommendations for standards of monitoring during anaesthesia and recovery [online]. ©2007. [cit. 2012-06-29]. <https://www.aagbi.org/sites/default/files/standardsofmonitoring07.pdf>.

• KRETZ, Franz-Josef a Frank TEUFEL, et al. Anästhesie und Intensivmedizin. 1. vydání. Heidelberg : Springer Medizin Verlag, 2006. 695 s. ISBN 3-540-62739-1.