Modelové a modelovací hmoty

Z WikiSkript

(přesměrováno z Modelové hmoty)

Modelové hmoty

Modelové hmoty slouží ke zhotovení modelu situace v dutině ústní na základě otisku. Podle typu vyráběné náhrady volíme jednu, nebo kombinaci modelových hmot. Výběr hmoty závisí na použité otiskovací hmotě, typu modelu (pracovní, situační, studijní,…) a na typu náhrady (fixní, snímatelná, kovová, pryskyřičná, plast, …)

  • V České republice se používají hmoty sádrové a kovové, někde se používají i keramické či plastové.

Požadované vlastnosti modelových hmot

  • Objemová stálost.
  • Perfektní reprodukce všech detailů.
  • Hladký, pevný a tvrdý povrch odolný proti otěru.
  • Kontrastní barva.
  • Rychlá příprava hmoty.
  • Krátká doba tuhnutí.

Sádra

Stomatologické sádry se používají k mnoha účelům. Mezi ně patří hlavně otiskování a příprava modelů. Řadíme je mezi modelové hmoty, otiskovací sádra patří k hmotám otiskovacím.

Složení

Jedná se o hemihydrát síranu vápenatého. Do něj se ale ještě přidávají další substance.

  • Síran draselný – snížení expanze, urychlení tuhnutí,
  • borax – retardér k prodloužení doby tuhnutí,
  • křemelina, křemen, vápenec – zlepšuje lámavost.

Výhody a nevýhody otiskovací sádry

Výhody:

  • nízká cena,
  • snadná příprava,
  • velmi dobrá reprodukce povrchových detailů,
  • výborná rozměrová stabilita.

Nevýhody:

  • tuhost,
  • obtížná snímatelnost z podsekřivých míst,
  • nepřesnost,
  • vysušování sliznice úst pacienta.

Typy [1][2]

  • Typ I – otiskovací sádra.
    • Poměr míchání: prášek 100 g, voda 40–70 ml.
    • Doba tuhnutí: 4 minuty.
    • Pevnost: 4 MPa.
    • Expanze dvě hodiny po tuhnutí: maximálně 0,15 %.
    • Použití: předběžné otisky pro laboratorní výrobu celkových snímatelných náhrad, připevňování modelů do artikulačního přístroje (jdou pak snadno vyndat než při použití jiného typu sádry).
  • Typ II – alabastrové sádry.
    • Poměr míchání: prášek 100 g, voda 60 ml.
    • Doba zpracování: 6–7 minut.
    • Doba tuhnutí: 12–14 minut (16–20 minut).
    • Pevnost: 9 MPa.
    • Expanze při tuhnutí:0,1 %.
    • Použití: zhotovování předběžných, situačních modelů, připojování pracovního modelu do artikulátoru (například při zpracování celoplášťové lité korunky).
  • Typ III – hydrokaly.
    • Poměr míchání: prášek 100 g, voda 28–32 ml.
    • Doba zpracování: 4–7 minut.
    • Doba tuhnutí: 8–14 minut (12–16 minut).
    • Pevnost: 20,7 MPa.
    • Expanze při tuhnutí: 0,14–0,20 %.
    • Použití: zhotovování pracovních modelů bez nutnosti maximální pevnosti a nízkého otěru.
  • Typ IV – denzity/stone.
    • Poměr míchání: prášek 100 g, voda 22–23 ml (21–25 ml vody).
    • Doba zpracování: 5–6 minut.
    • Doba tuhnutí: 10 minut (12–16 minut).
    • Pevnost: 34,5 MPa.
    • Expanze při tuhnutí: 0,1 %.
    • Použití: přesné a namáhané práce v laboratoři.
  • Typ V – stone[2].
    • Poměr míchání: prášek 100 g, voda 18–20 ml.
    • Doba tuhnutí: 12–16 minut.
    • Pevnost: 48,3 MPa.
    • Expanze při tuhnutí: 0,1–0,3 %.
    • Použití: modely pro tvorbu inlejí a náhrad ze slitin obecných kovů (používá se, aby vyrovnávala jejich kontrakci).
  • Speciální sádry:
    • ortodontické sádry,
    • sádry pro montáž modelů,
    • rychle tuhnoucí sádry,
    • sádry, které mění při tuhnutí barvu.

Typy I a II jsou tzv. β-polohydráty a typy III a IV jsou tzv. α-polohydráty.

Kovové modelové hmoty

Galvanoplastická měď a stříbro

Galvanoplastická měď a stříbro jsou dobrými modelovými materiály pro svou malou objemovou změnu při zpracování. Vyznačují se dokonalou kresbou a malým otěrem. Používají se jen pro povrchovou vrstvu modelu, jehož jádro je tvořeno sádrou. Pokovování probíhá v běžném galvanizačním roztoku po dobu dvanácti až patnácti hodin a to tak, že anoda je ze stříbra nebo mědi a katoda je propojena s otiskem.

Nízkotavitelné slitiny

Nízkotavitelné slitiny na bázi vizmutu, olova, cínu a kadmia patří také mezi modelové hmoty. Provádí se jimi nástřik otisku. Na to se používá speciální stříkací pistole, která pracuje při teplotě 138 °C a vytváří 0,5 mm tlustou skořepinu. Ta se doplňuje modelovou sádrou nebo modelovou chemicky polymerující pryskyřicí.

Formovací hmoty

Dalšími modelovými hmotami jsou formovací hmoty. Těch užíváme při zhotovování licího modelu u konstrukce kovových zubních náhrad odlévaných z vysokotavitelných slitin obecných kovů. Těchto hmot užíváme způsobem, který je popsán u zpracování celoplášťové korunky.

Modelovací hmoty

Modelovací hmoty se používají pro tvorbu předtvarů, které se později při tvorbě vlastní konstrukce spálí. Nosná konstrukce může být jak kovová, tak nekovová. K výrobě tohoto předtvaru potřebujeme pracovní model zhotovený z již dříve (výše) popsaných modelových hmot. Z vlastností modelových hmot je i zde zastoupena objemová stálost, perfektní reprodukce detailů, kontrastní barva. Těmto požadavkům nejlépe vyhovují voskové směsi z přírodních a syntetických vosků a pryskyřic, tuků, mastných kyselin, olejů a barviv.

Vosky

Vosky se vyznačují zejména velkou tepelnou roztažností a nízkým bodem měknutí. Vosk začíná téci již při 42 °C, což způsobuje snadnou deformaci. Jejich velkou předností je dokonalá spalitelnost.

Dělení vosků[3]

  • Inlejové – válečky pro modelaci předtvaru v dutině ústní,
  • licí – pro modelaci v laboratoři ve formě destiček s nižší teplotou plasticity,
  • modelové – pro modelaci v laboratoři,
  • lepicí,
  • voskové předtvary.

Modelovací plasty

Modelovací plasty se používají jako prefabrikáty nebo modelovací pryskyřice. Polymerují chemicky nebo světlem. Jejich znakem je objemová stálost, přesnost a špatná deformovatelnost.

Odkazy

Související články

Reference

  1. DOSTÁLOVÁ, Taťjana. Fixní a snímatelná protetika. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s, 2004. 220 s. ISBN 80-247-0655-5.
  2. a b HUBÁLKOVÁ, Hana a Jana KRŇOULOVÁ. Materiály a technologie v protetickém zubním lékařství. 1. vydání. Praha : Galén, 2009. 301 s. ISBN 978-80-7262-581-9.
  3. DOSTÁLOVÁ, Taťjana. Fixní a snímatelná protetika. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s, 2004. 220 s. ISBN 80-247-0655-5.

Použitá literatura

  • DOSTÁLOVÁ, Taťjana. Fixní a snímatelná protetika. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s, 2004. 220 s. ISBN 80-247-0655-5.